TURISTIKU PODPORUJÍ
61 588 turistů a cestovatelů
112 605 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 403 062,- odměny za články

Opava

Opava leží na březích řeky Opavy severozápadně od Ostravy. První písemná zmínka o Opavě je z roku 1195 a dnes žije v Opavě přibližně 57 tis. obyvatel. Směrem na jih z Opavy dojdeme do obce Raduň na Raduňský zámek.

Tip:  
Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy Arboretum Nový Dvůr / Jánské Koupele Mapa Opavy
Turistické cíle / Cestopisy Přehrada Kružberk / Vikštejn Hradec nad Moravicí
Nízký Jeseník
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Nízký Jeseník
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Trénink na dálkový pochod "Bezručova Moravice" v lednu 2024.

Turistické cíle Důl, štola, šachta

Fotografie (43)  • Foto: TomášNejedlý

   Na začátku tohoto roku jsem se rozhodl, že se na krajinu nejstaršího dálkového pochodu u nás trochu připravím a snad budu mít štěstí i na lepší výhledy než v období jarním, kdy se pochod okolo Velikonoc pořádá. Tehdy je spousta stromů zalistněna a výrazně tak omezuje pohledy do okolí a především na tok řeky Moravice, což je jedním z největších lákadel této akce. Dalšími zajímavými místy jsou velmi strmé srázy na obou stranách toku, občas okořeněných nějakou tou štolou nebo menším lomem. Nejzajímavější části trasy jsou součástí pouze toho nejdelšího, padesátikilometrového „okruhu“. Oblast východně od Zálužné. Pár kilometrů od „otočky“ je dokonce i odbočka k jednomu z mála stále funkčních hlubinných dolů na břidlici na Severní Moravě, k dolu „Lhotka“. Pro méně „kameny obroušené“ horaly je dobré uvést, že krása místa si bere i určitou daň. Stejně tak jako například Západní Tatry nebo horolezecké, případně ferratové výstupy nemusí být pro každého, tak ani tato třešnička na dortu nemusí vyhovovat každému.

   Je třeba uvést, že se občas jedná o vcelku exponované místa a pokud se někdo na ně necítí, tak je určitě rozumné se otočit nebo změnit trasu (změna vždy ale bude znamenat nemalé prodloužení trasy). Není rozumné přeceňovat své síly a schopnosti. Pokud se na cestě objeví výraznější ledové plochy je dobré, aby se otočil i znalec. Nechat se strhnout ledem i pokud má dotyčný „nesmeky“ do místy mnoho desítek metrů hlubokých „propastí“ není dobré. Toto riziko je určitě největší ve velmi prudkém svahu, který vytváří hrany, pod nimiž to vypadá skoro na kolmici prakticky jen pár kilometrů na zpáteční cestě od Zálužné na červené turistické trase v oblasti před rozcestím „U Lhotky nad jeskyní“.

Zde se člověk určitě nezastaví dřív než dole v řece!

   Od rozcestí lze nevýraznou cestičkou „traverzující“ svah o něco málo níž než červená turistická trasa dojít ke třem zajištěným vstupům do štol. Cestička za nepříznivých podmínek nebo dokonce ledu může být značně nebezpečná a opět radši doporučuji se otočit a „průzkum“ místa nechat na jindy.

   Ale postupně od začátku. „Bezručovu Moravici“ jsem již popisoval vícekrát, ale i tato mě v některých ohledech překvapila a výrazně změnila pohled na některé „tréninkové pravdy“. Do té doby jsem si myslel, že z hlediska vytrvalosti na dlouhých trasách na tom budu výrazně lépe, když budu více běhat a že tím zcela a bez problémů nahradím dálkové pochody. V současné době si, zejména pocitově (výsledné časy až tak výrazně lepší nejsou) myslím, že už krátké úseky (maximálně pár kilometrů) běžím o něco svižněji než třeba před rokem a že se nepatrně zlepšuji „v tempu“. Určitě díky za ty dary, ale to co mě láká nejvíc určitě není až tak rychlost, jako spíš uběhnutá (přesněji stále jen uklusaná) vzdálenost. První závodní maraton mě láká, ale také dost znervózňuje. Souboj s časovými limity (nejčastěji bývá 6 hodin) bude těžký. Pochopil jsem, že ten, kdo chce „rozumně“ zvládnout maraton, tak musí být i HODNĚ rychlý. Toto není můj případ a cesta k vysněné metě (až letos na podzim snad dojde v den D na „lámání chleba“, tak budu asi tento sen i „TROCHU“ proklínat) bude trnitá, bolavá a „kamenným nohám“ se asi také nevyhnu – snad k tomu dojde co nejpozději. Všechny tréninky, závody, „dobíhání na spoje“, atd. jsou jen přípravou na VELKOU AKCI. Pochopitelně nejen k tomu, zjistil jsem, že běžci jsou skvělá skupina a závody mají neopakovatelnou atmosféru. Každý je v něčem trochu jiný, ale to nadšení ostatních je velice nakažlivé – hlavně, když to člověk hned na začátku přepálí… :-) I kdyby maraton nevyšel, tak se nejedná o konec světa, taky jsem byl v „menších“ závodech párkrát úplně poslední a i to se nakonec dalo přežít. Možná to motivuje více, než kdybych hned vyhrál… :-)

   Nebudu se více rozepisovat o běhání, protože zdaleka nejsem ten, kdo běhat umí, ale strašně mě to baví. Beru jej jako neskutečné dobrodružství o kterém nevím jak dopadne. Dobrodružství, které si budu muset vydřít – tak jako veškerá „velká“ dobrodružství. Dobrodružství, které se v mžiku může změnit, ale ve výsledku se to všechno zase „nějak dá“. Tělo i mysl si na chvíli vzpomene na to, co bylo kdysi zcela běžné, jen technika nám to všechno skoro úplně vzala. Při běhu nebo i jakémkoliv jiném, alespoň trochu intenzivnějším pohybu mysl velmi rychle vytěsní vše nepodstatné a dostává nás do zcela jiné dimenze, na kterou už jsme skoro zapomněli. Člověk se cítí zcela svobodný a to dokonce, možná především právě tehdy. Když už skoro není schopen pohybu. Tehdy, když už to nejde a vlastně „jde“ zároveň. To je ta krása maratonu nebo dálkových pochodů. Nikdo na začátku neví jestli se půjde dobře, skvěle, bude to trápení nebo to dotyčný dokonce vzdá. Nic z toho člověku „nezvětší nosík“ a ani nebude poraženým. Každý kdo se vydá na něco takového je už vítězem jen odvahou postavit se na start. Každý dálkový pochod, každý delší běh (půlmaraton a výš) bude pro každého zárukou toho, že se bude něco dít. Nuda to určitě nebude. Je úplně jedno za jaký čas (být na trati déle zdaleka nemusí být ulehčením), zda se jedná o „oficiální“ závod nebo, že si někdo jen tak vymyslí kam vyrazí… Bojovat dál, když člověku fandí je zážitek, ale pokud to nejde, tak zase ne vždy až tak příjemný. Většinou okolí vyburcuje, pokud to jenom trochu jde, k tomu se nevzdat. Naopak, když je člověk jen sám pro svůj „výmysl“ a má kolem sebe spoustu příležitostí jak se na to vykašlat (zastávky vlaku, nedej bože třeba i autobusů nebo městské hromadné dopravy, tak se velice těžko přesvědčuje o tom, že je „lepší“ se trápit dále, než sednou a nechat se odvést. Pak ovšem veškerá dřina předtím jde v niveč. Až tak úplně ne – nějaký trénink to byl. Ale, když se člověk překoná a zbytek do cíle třeba jen dojde, tak ten pocit v závěru je nepopsatelný. A to i pokud je „po limitu“ a nikdo jej už v cíli nečeká. Překonal sám sebe a to je to nejpodstatnější. Teoretici a analytici si mohou říkat co chtějí, ale to v tom okamžiku není vůbec podstatné...

   Když jsem začínal „běhat“, tak jsem byl jednoznačný „chvostoběh“ [1] a souboj ve výsledcích byl především o jedné věci – nebýt poslední. Teď už se mi zdá, že jsem na tom alespoň nepatrně lépe.

   Na pochod vycházím klasicky z Hradce nad Moravicí. Snahou je alespoň občas popoběhnout. Smělým cílem je pokusit se o jakýsi první opatrný „ultra“ - vzdálenost, která bude delší než maraton. Netrvá dlouho, abych si zase vzpomněl, že to se mnou a hlavně mým nadšením nebude tak slavné. Což o to nadšení, ale za chvíli již nohy nebudou chtít tolik v běhu „nést“ a pomalu, ale jistě budu přecházet spíše do chůze. Nebudu čtenáře trápit a uvedu, že indiánská chůze s občasnými kratšími běžeckými výpady se s ubíhajícími hodinami, jakoby čarovnou hůlkou změnila na „pouhou“ chůzi. No nic, takže dneska zase nic… :-)

   Vzhledem k tomu, že zatím necítím, že bych měl časovou ztrátu, tak si dovolím do „procházky“ přidat i něco nevšedního a z hlediska přístupu určitě ne věc zcela košér. Něco, co bude náročnější i na obezřetnost a jistotu kroku. Jen představa kudy se chci vydat zvyšuje tepovku. V jednom místě to bude na můj vkus až přespříliš [4] až [8]. Asi by se tudy moc chodit nemělo a určitě se jedná o místo ne vždy zcela bezpečné. Ten, kdo by se třeba necítil, tak ať se radši vrátí. Jedná se o technickou památku tak krásnou, že ji nemohu neuvést a to i přes to, že se od vytyčené trasy dálkového pochodu „Bezručova Moravice“ dost vzdaluje. Památku, kterou za poměrně krátkou dobu a to především na dnešní dobu dokázali „barabové“ [21] postavit za neskutečný jeden rok. V roce 1890 bylo zahájení stavby povoleno a už v roce 1891 byl kanál o délce zhruba 3,5 kilometrů hotový. Nachází se zde několik akvaduktů a tři tunely ve skalách. Ve své podstatě je většina náhonu vysekána ve skalním podloží. Uvádět zde technické parametry by bylo hezké, ale aby člověk alespoň částečně úctyhodnost stavby pochopil, tak je třeba si alespoň její část, která je tak nějak ne zcela košér - nekošér přístupná – nepřístupná. Nechci nikoho navádět k něčemu, co asi bude z „právního pohledu“ ne úplně rozumné a tak bych se o případném nápadu nahlédnout blíže na kanál moc nezmiňoval. V některých zdrojích se totiž lze dočíst o tom, že by se zde snad i mohlo jít, na druhou stranu se stále jedná o technické „zařízení“ v majetku místních, Žimrovických papíren. Taktéž zde hrozí objektivní rizika například zřícení nebo pádu do vodního toku (patrně s hodně silným proudem), vyslovený zákaz vstupu jsem zde neviděl (kromě jakéhosi, dnes již na více méně skrytého skalního ostrohu červené turistické trasy vysoko nad kanálem s tunelem již velmi blízko u MVE (Malé Vodní Elektrárny) v papírnách), ani nikde jinde nic, co by zakazovalo vstup na někde velice úzký a nejistý chodníček zídky samotného kanálu.

NIKDE JSEM ZÁKAZ NEZAHLÉDL, ALE DÁ SE PŘEDPOKLÁDAT, ŽE BY SE ZDE NEMĚLO!

   Naštěstí se mi podařilo při brouzdání internetem objevit od nějakého dobrodruha videa tohoto úchvatného technického díla.

   Nicméně zcela „právně v pohodě“ lze alespoň částečně nahlédnout na toto dílo na jeho samotném začátku, náhonu od řeky Moravice. Krásný pohled je od stavidel do vytesaného tunelu, vypadající zvenku (i z druhé strany) jako nějaká tajemná jeskyně s bouřícím vodním tokem. K náhonu nás přes kratší úsek s mostkem provede červená turistická trasa. Pak již pokračuji standardně po trase „Bezručovy Moravice“ a některé úseky si „zkracuji“ během. Jedná se o krásný rychlý terénní běh se všemi výhodami, ale i riziky. Kdo má odvahu, zkušenosti a dostatečně natrénováno, tak zde může hodně získat. Kdo nebude dostatečně pozorný nebo bude mít jen smůlu, tak může hodně času (nejpravděpodobněji s pádem nebo „klasickým“ kotníkem) ztratit. Jedná se o další zajímavý úsek se skalními výchozy a občasnými potůčky. Pokud by se člověk vydal od náhonu kolem „Kozích hřbetů“ dále, tak se za chvíli dostane do míst, kam se zejména na kolech dalo pokračovat přes oboru „Jelenice“. Tak to bylo možné kdysik hodně dávno. Dnes to nejde, ač má dotyčná arogantní lesnická společnost již roky soudem vysloveně nařízeno tento průchod zde bez jakýchkoliv dalších omezení umožnit! Taktéž jsem sám osobně zjistil, že se zde scházejí přes „volna“ největší ochranářští ultras, které určitě nebude chtít jakýkoliv dobrodruh potkávat. Lidi jejímž snem je zakazovat vše, i když k tomu nemají žádnou oporu v zákoně, vyhláškách nebo čemkoliv jiném. Jejich přístup je silně arogantní a kdo chce, tak si lehce může najít veřejně dostupné zdroje týkající se tohoto problému.

ZKRÁTKA A JEDNODUŠE SILNĚ DOPORUČUJI SE TOMU LIDSKY ĎÁBELSKÉMU MÍSTU OBLOUKEM VYHNOUT. NIKDO ZDE NEBUDE VÍTÁN…

   Je tedy dobré se držet červené turistické značky i za cenu nepříjemného šutrového stoupání k rozcestí „Nad Melečským údolím“. Nepříjemný je úsek hlavně při návratu a klesání. Od rozcestí na opačnou stranu již pokračuje pohodlnější lesní cesta, kterou lze svižně, ale s obezřetností seběhnout. Postupně se dostaneme k dalšímu kratšímu, ale skalně zajímavému úseku „Nad rybářskou chatou“. Na konci „terénní vložky“. Se připojuji na asfaltovou cestu, kde zkušenější běžci opět mohou zabrat a získat při „Bezručově Moravici“ drahocennou časovou rezervu. Není málo těch, kteří tento nejstarší dálkový pochod berou jako velice poctivý běžecký trénink. Já jim zatím mohu jen tiše závidět... Kdo ví, možná se postupem času zařadím i k nim… :-)

   Po cyklostezce se dostávám do Annina údolí, kde bývá první kontrola pochodu. Vedle lomu pod Zámeckým kopcem na západ následovaný nádhernou zříceninou hradu Vikštejn. Chvíli budu po asfaltce slavných serpentin stoupat k přípojce modrozelených tras, které mě mohou dovést až k hradu, kde bývá druhá kontrola. Pak se „Bezručova Moravice“ vrací kousek zpět až k rozcestí pod Vikštejnem a zde chvíli budu klesat již jen po zelené. Při běhu zde rády do bot padají kamínky, tak určitě není od věci ještě dřív použít nějaké vhodné „návleky“. A právě na této trase (je třeba si dát větší pozor na odbočkovou „šipku“ zelené, aby člověk v celém běžeckém zápalu neseběhl příliš hodně, což zjistí většinou až na úrovni řeky s tím, že mu chybí turistické značky. Správná cesta vede jakousi vrstevnicovou pěšinou zhruba v polovině výšky hřebenu.

   A právě kvůli výhledům z této cestičky jsem se zde vydal v období mírné zimy, kdy nejsou listnaté stromy ještě takovou překážkou ve výhledu na řeku Moravici a její obrovské klikatící se „meandry“. Nemýlím se a výhledy jsou výrazně lepší než v čase jen o pár měsíců později. Minimálně v tomto ohledu se cesta vyplatila. Sem tam jsou nějaké ostrůvky sněhu, ale není to zatím tak hrozné. Podle mapy i kilometrů to vypadá, že cesta k PR Nové Těchanovice to není až tak daleko, ale opak je pravdou. Cesta je zde velice zajímavá, ale hrozně se táhne. Není příliš reálné, že chůzí bude člověk od Vikštejnu v Zálužném za hodinku. Alespoň pro mě je tento úsek místem, kde přicházejí výraznější krize. Možná je to i z důvodu „hlavy“, protože se přiblížím do krásných, ale technicky náročných a v určitém ohledu i nebezpečných míst. Na krajinu v okolí Ostravy zde přijdou vcelku exponovaná místa, kde se turistická trasa nachází třeba i několik desítek metrů nad údolím a tato hloubka je zde vidět. Ač pochod nejdu poprvé, tak vždy mě tato místa zaručeně zvyšují tep, tepovou frekvenci i jistou vnitřní nervozitu. Také i únava je zde již poměrně velká a očekávání náročného úseku ji jen znásobí.

   Na druhou stranu bych „Bezručovu Moravici“ bez tohoto úseku bral za neúplnou. Ve své podstatě pro mě jít kratší trasu než tu nejdelší nemá žádný význam. O to nejkrásnější bych byl totiž ochuzen. Inu, o některých místech se říká, že je člověk buď miluje nebo nenávidí. Tak jako u Roháčů, tak i zde jsou lidi, kteří sem nepůjdou ani za nic a pak druhá skupina, která prostě to určité mrazení v zádech potřebuje. To mrazení, které zajistí člověku bezpečný přechod. Není až tolik míst v okolí Ostravy, které by měly tuto sílu (pokud nezmíním některé srázy dávných lomů a i ty jsou už spíš součástí „horotvorné oblasti“ Nízký Jeseník než Ostravska).

   Nemohu nevzpomenout, že se také blížím k oblasti kouzelných a tajemných štol a povrchových lomů na břidlici. Pochopitelně se jedná o SDD (Staré Důlní Díla) a vstup do nic není ani trochu košér. V současnosti jsou již zajištěna. Kdysi bylo možné do některých alespoň částečně nahlédnout. Dnes již to je možné pouze přes mříže. Jedna z nich, na levém břehu Moravice, mívala často i zatopenou počvu a bez vyšších bot byla „přístupná“ jen kousek. Navíc pokud s sebou nemá člověk dobré světlo (a radši ještě jedno další jako zálohu), tak stejně moc daleko nedojde. Některá důlní díla mohou být i značně spletitá a je pak jednoduché se tam ztratit. Mnohem náročnější je s přibývající nervozitou tu správnou cestu zpět najít. To už nezmiňuji ani to, že se vše může sesypat dobrodruhovi na hlavu a pokud zde bude sám, tak mu s největší pravděpodobností nikdo nepomůže. V některých štolách jsou dokonce vysekány otvory pro skříňky na „rozbušky“ případně jinou výbušninu. Člověk, který do těchto míst nahlédne poprvé v životě si bude spíš myslet, že se jedná o nějakou malou pícku bez potrubí do komínu. Stavbu pak ohodnotí „jen“ jako nějaký podpůrný objekt a další chodby již s největší pravděpodobností hledat nebude. A to je asi dobře.

   Znalec podzemí to prokoukne a dlouholetý havíř se do takových míst s největší pravděpodobností sám cpát nebude s tím, že je to nebezpečné. Má svým způsobem také pravdu. Taky jsem to od některých slyšel. Pro dobrodruha s velkou odvahou (míra této nutné odvahy závisí na tom, zda se jedná o samotáře nebo jde se skupinou (tady odvaha stoupá s pocitem „jsou zde zkušenější“) a jak spletitý nebo nebezpečný onen důl nebo „jen“ štoly mohou být) může být zkoumání zajímavé, pro většinu lidí to je ovšem už „za hranou“. Většině lidí bude určitě stačit pocit, že zde kráčela hornická historie a i povrchové útvary jsou svým způsobem krásné. V okolí se nachází spousta takových dávných děl i spousta zbytků pomocných staveb. Krásná ukázka všeho co šlo z břidlice postavit.

   První štola na cestě s krásným vystavěným portálem je kousek severně od břidlicové haldy nad menší chatovou osadou. Je to právě ta, která má často mírně zatopenou chodbu. Další se nachází za pozemky a vedoucí ve směru oné haldy. Dále pokračuji až k hranici přírodní rezervace „Nové Těchanovice“. Zelená turistická trasa touto rezervací prochází a ukazuje mnoho krásného, dokonce i potůček, který člověk rád použije po X hodinách pochodu k doplnění tekutin. Je zde vidět spousta skalních výchozů, ale přístup k nim je velmi náročný. Jít jinak než značenou cestou nedoporučuji ani ve směru dolů k řece. Strmost svahu je zde velmi značná a opět vyšlapaná úzká cestička vychází jako to nejrozumnější. Nachází se zde několik míst, které jsou krásné, ale je třeba kráčet s obezřetelností. Po chvíli se dostaneme na hlavní cestu v Zálužném, která nás doprava dovede do Jánských Koupelí, dávného vzkvétajícího místa, nyní již jen oblasti s ruinami. Na opačnou stranu vede pochod „Bezručova Moravice“ k třetímu, poslednímu kontrolnímu stanovišti. Zde už člověk ví jak na tom je a zda do cíle v časovém limitu dojde. Pokud zde dojdu do poledne nebo nejpozději půl jedné, tak se Hradec nad Moravicí (pokud nepřijde delší velká krize) dá stihnout.

   Při pochodu člověk nemá tolik času na případné odbočky k zajímavostem a tak jsem se jim věnoval nyní při „tréninku“. Ale i tak zase jen jako menší „ochutnávky“. Přece jen je zima a den krátký. Také nemám za sebou úsek, který je asi nejnáročnější a nejnebezpečnější z celé trasy. Kdybych pokračoval na západ od třetího kontrolního bodu, tak bych se dostal k dalším štolám a jedné, která je po domluvě přístupná – Raabova [29] až [34]. Trasa pochodu, ale vede opačným směrem a tak se vydávám pro změnu po červené turistické trase až k rozcestí „U Lhotky nad jeskyní“. Ve svahu, po kterém jsem zde přišel, máme další tři štoly. Dostat se k nim dá po úzké cestičce na „křižovatce“ snad jen pár desítek metrů níž. Jsou to velice zajímavá místa, krásná i z povrchu. Odbočení na čtvrt hodiny za to určitě stojí. Pozor pokud zde bude led, sníh nebo bláto, svah je skutečně strmý, níž to vypadá, že se bude snad i „kolmit“. Ale i na opačnou stranu (do kopce) ve směru ke stále činnému hlubinnému dolu na břidlici „Lhotka“ se dá natrefit na zajímavé stavby. Ne náhodou je celá krajina po tomto materiálu pojmenována.

   Od rozcestí se po červené vydávám k místu, kterým je asi ona jeskyně, uváděná v názvu rozcestí. Terén je nejprve v klidu, ale čím víc se přibližuji, tak tím se stává obtížnější. Za chvíli se dostanu na několik desítek metrů úplně nejobtížnějšího a nejnebezpečnějšího úseku trasy. Je zde několik velice exponovaných míst a pode mnou odhaduji minimálně dvacet metrů hloubky. Jeskyní je patrně prostor vytvořený pod jakýmsi výklenkem. Těsně pod ní je i menší propadlina na jejímž dnu je zamřížovaný velice úzký vstup. Protáhnout by se jím dalo, kdyby zde mříž nebyla, ale alespoň na mě působí hodně depresivně. Většinou nemám problém prolézat úzkými plazivkami, ale zde „duch místa“, alespoň mě nějakým způsobem varuje. Podobně je tomu třeba i u jeskyně „Velká Volářka“ na západním svahu (pod sjezdovkou) Radhoště. Jednak je to tam hodně úzké (prý to prolezou jen štíhlé krásnější polovičky) a těch pár metrů nejistých kamenů nad vstupem prostě nepůsobí dobře. Proč tento pocit nemám například i u mnohem obtížnějších míst nevím. Kdo chce více o tajemných místech, tak může hledat videa například zde: [35]

   Následuje překonání několika skalek s krásnými, srdce rozbušujícími pohledy do údolí a úzká cestička po níž běžet dodává nemalou dávku adrenalinu. Po skalkách zde existuje ještě několik nejistých míst a zvýšenou pozornost na to kam dávám nohy je třeba dávat stále v úseku přibližně jednoho kilometru. Ale zaručuji, že pokud toto míso dáte, tak se zde s největší pravděpodobností budete chtít zase vrátit. V lednu byly některé místa „zpestřena“ i ledovými a sněhovými poli. Naštěstí se je dalo vcelku bezpečně překonat, i když v některých místech bylo třeba podrážku boty pokládat na centimetry přesně mimo led a nejistý sníh.

   Odtud se za chvíli připojím na vyústění pěšinky k širší lesní cestě vedoucí až do řeky. Kde je možné se zchladit, ale v žádném případě nepít – už nejsme v nedostupné divočině bez rizika znečištění. Chvíli mírně stoupám od Moravice nahoru, kde se již připojím na pohodlnou širokou lesní cestu sjízdnou i pro auta (ty zde ale zatím stále nesmí). Přicházím do osady (už nemám sílu běžet) až dojdu ke kempu a asfaltové cestě po které budu delší dobu stoupat. Na pravém svahu vidím obrovské trubky vedoucí vodu až z hráze Kružberku do místní malé vodní elektrárny. Odtud už dojdu do Podhradí na autobusovou zastávku a protože asi za ¾ hodiny mi jede spoj do Opavy, tak už ani moc na cestu dále kolem Moravice do Hradce neuvažuji. Ono se i slunce blíží k západu a já sám jsem nějak nečekaně hodně unavený. Pociťuji to trochu jako prohru, ale nevadí.

   Výsledkem je zkušenost, která by mě jinak nenapadla. Možná půl roku i během zimy jsem se věnoval především běhání, ale vždy to bylo maximálně do vzdálenosti zhruba půlmaratonu (kromě jedné výjimky, kterým byl můj první „soukromý“ maraton v životě, popsaný zde: [36]) Nejpodstatnější zkušenost z výletu je:

   ANI INTENZIVNĚJŠÍ KRATŠÍ BĚH (DO CCA 20KM) NENÍ DOSTATEČNOU NÁHRADOU PRO VYTRVALOST DÁLKOVÝCH POCHODŮ.

 

 

   DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:

[1] https://www.bezvabeh.cz/treninkovy-denik/bezec/31261-tomas-nejedly …Tréninkový deník.

[2] https://www.turistika.cz/cestopisy/jak-jsem-sel-nas-nejstarsi-dalkovy-pochod-cast-prvni-lehky-uvod/detail

[3] https://www.turistika.cz/mista/jak-jsem-sel-nas-nejstarsi-dalkovy-pochod-cast-druha-usek-od-hradce-nad-moravici-k-vikstejnu/detail

[4] https://www.youtube.com/watch?v=xT7czHOLais … Weisshuhnův kanál, až do odkazu [8].

[5] https://www.youtube.com/watch?v=gGKS7XouiiU

[6] https://www.youtube.com/watch?v=MB_aQ-4wGZk

[7] https://www.youtube.com/watch?v=cqJHdIRb99I

[8] https://www.youtube.com/watch?v=VBPvUn_NWS0

[9] https://www.youtube.com/watch?v=I35UedKqviw … Bezručova Moravice 2024.

[10] https://www.youtube.com/watch?v=IJaL7Aamrvg … Hornické památky nedaleko Zálužné.

[11] https://www.youtube.com/watch?v=Wd2MSJr0LMQ … Cesta ke štolám nad řekou Moravice.

[12] https://www.youtube.com/watch?v=1dxkYek26Q0 … Má první „Bezručova Moravice“.

[13] https://www.youtube.com/watch?v=XWG6C7dpQNU … Nejkrásnější, ale zároveň i nejobtížnější úsek „Bezručovy Moravice“.

[14] https://www.youtube.com/watch?v=fSsvGEiZQ2k

[15] https://www.youtube.com/watch?v=z8cAzFhmOZo

[16] https://www.youtube.com/watch?v=Jd9mDcc7d00

[17] https://www.youtube.com/watch?v=ZS38io7nu6g

[18] https://www.youtube.com/watch?v=jS78ZQMs1vU … Vikštejn při jedné z předešlých „Bezručových Moravic“.

[19] https://www.youtube.com/watch?v=MB_aQ-4wGZk … Nevšední ostrý hřebínek „Kozích hřbetů“ při jedné z předešlých „Bezručových Moravic“.

[20] https://www.youtube.com/watch?v=VBPvUn_NWS0 … Weisshuhnův kanál.

[21] https://ostrava.rozhlas.cz/barabove-na-vitkovsku-po-sobe-zanechali-mnohe-silnice-zeleznice-i-nahon-6969613 … Barabové.

 

[22] https://www.tv-adams.wz.cz/vodni_dila/380.html … Informace o malé vodní elektrárně (MVE) Žimrovice.

[23] https://www.tv-adams.wz.cz/vodni_dila/382.html … MVE Podhradí.

[24] https://www.pod.cz/portal/SaP/cz/pc/Mereni.aspx?id=300021396&oid=1 … Aktuální průtok Moravice – Branka.

[25] https://www.tv-adams.wz.cz/vodni_dila/1176.html … MVE Kružberk

[26] https://www.pod.cz/stranka/kruzberk.html

[27] https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=5096 … Popis základů a lehký úvod k elektrárně v Podhradí.

[28] https://opavsky.denik.cz/zpravy_region/vodni-elektrarna-podhradi28032014.html ...MVE Podhradí.

[29] https://www.kudyznudy.cz/aktivity/raabova-stola-v-zaluzne-bridlicova-stola-ve-vitk … Raabova štola, až k odkazu [34].

[30] https://turista.vitkov.info/krajina-bridlice/raabova-stola/

[31] https://os-zaluzne.webnode.cz/dedictvi-bridlice-naucna-stezka/

[32] https://www.brouzdak.cz/priroda/jeskyne-a-propasti/raabova-stola-v-zaluzne

[33] https://toulave-slapoty.cz/raabova-stola-zde-se-kutala-bridlice/

[34] https://6606003bc5.clvaw-cdnwnd.com/c1be9b9596ed7bae692e86bf877625ae/200001461-02ce803c81/Infolet%C3%A1k%20Raabova%20%C5%A1tola%20w.pdf

[35] https://www.youtube.com/@vyletypodzemiaurbex-galbyt9347 … Kanál s videi o podzemí a urbexu. Autor a skupina okolo něj má neskutečnou odvahu a vzhledem k tomu, že stále videa dodávají, tak i nemalou míru štěstí, že se dostali i ven. Určitě v některých videích jsou i štoly na Vítkovsku, ale základem URBEXu je i to, že se zásadně neudávají přesné popisy míst, takže se nikdy z videa nedovíte, kde ona ruina nebo tajemný pozemní důl či štola je. Přiznám se, že při některých jeho videích mi běhá mráz po zádech, co kdyby se něco stalo nebo třeba „jen“ v labyrintu nenašli cestu zpět a „došlo jim světlo“. Na druhou stranu asi má dobrodružná duše je stále tak zvědavá, že se s chutí dívá dál… Při pohledu na videa z ferat také vidím, že jsou na tom zkušenostmi, znalostmi i schopnostmi mnohem mnohem dále. JEN JIM PŘEJI AŤ MAJÍ STÁLE TOLIK ŠTĚSTÍ JAKO DOSUD.

[36] https://www.turistika.cz/mista/jak-jsem-bezel-svuj-prvni-soukromy-nezavodni-maraton-ve-svem-zivote/detail … Můj první „soukromý“ maraton v životě.

[37] https://www.youtube.com/watch?v=AjtS1zMeiEM … Podle map mohu hádat snad štola Lhotka číslo 8, ale netuším. Dnes by již podle fotek měla být mnohem lépe zajištěna a skutečně nepřístupná. Tedy pro případné dobrodruhy nemá cenu se zde vůbec vydávat. I podle dalších informací od jiných nebo „mezi řádky“ se začínají podobné objekty (například důl a koksovna Svoboda v Ostravě se stále „dobývaným“ vrcholem „Přívozské haldy“ nebo ještě populárnější „Heřmanické haldy“) mnohem poctivěji hlídat. Inu „Horní zákon“ majitelům nařizuje „vstupy zabezpečit proti neoprávněnému přístupu“. To se dlouho nekonalo a očima dobrodruhů to určitě nebude příliš chváleno. Situace již je taková. Stejně tak se na druhou stranu „mezi řádky“ občas objeví zpráva, že by se některé místa mohly veřejnosti zpřístupnit. Otázkou je kdy. Jednou z nich je například plavba na lodičkách v Jezerním dolu (další břidlicový důl na Severní Moravě) některé další, možná i v oblasti dolu Lhotka. Aby se to podařilo si můžeme od srdce přát, ale je otázka kdy a jestli vůbec něco takového nastane. Bohužel „ryzích“ exkurzí, které by člověku daly zabrat, ale něco podstatného ukázaly je jako šafránů.

[38] https://www.youtube.com/watch?v=pIU8c2B_H3A … Hádám, že asi jeden důl ve vojenském újezdu Libavá.

[39] https://www.youtube.com/watch?v=q2mBgpl_kFc

[40] https://www.youtube.com/watch?v=f8I4xbpaasM

[41] https://www.youtube.com/watch?v=R66aMVKUjVU … Na začátku videa by měla být poslední štola (komora) v severním svahu pod červenou turistickou trasou u rozcestí „U Lhotky nad jeskyní“ a dále možná (vůbec si nejsem jistý) onen nepříjemný, depresivně působící nízký vstup – kam by mě ani za boha nedostali, u nejtechničtějších úseků „Bezručovy Moravice“.

[41] https://www.youtube.com/watch?v=9lEmt-MT2aQ … Důl ve VÚ Libavá.

[42] https://www.youtube.com/watch?v=AHMfcRuwhgs

[43] https://www.youtube.com/watch?v=b4c8-r3Nfhg … Raabova štola.

[44] https://www.youtube.com/watch?v=oDxFJH7b21o

atd., atd.

 

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.811, 17.741)
Poslední aktualizace: 29.6.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Vítkov

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
3,4km od místa

Příspěvky z okolí Trénink na dálkový pochod "Bezručova Moravice" v lednu 2024.

Cyklovyjížďka ke Kružberským skalám a krajině proslulé břidlicí - část druhá, závěrečná.
Cyklovyjížďka ke Kružberským skalám a krajině proslulé břidlicí - část druhá, závěrečná.
Důl, štola, šachta
     Dnes budu pokračovat ve vyprávění o jedné dávné zajímavé cestě z Ostravy ke Kružberským skalám a dále po velmi nevšední, krásné, ale i tajemné krajině spojené s břidlicí. Ta se rozkládá od hranic vojenského újezdu Libavá až na opačnou stranu k zatopenému lomu Šifr u Svobodných Heřmanic, Jakartovic a na další straně sahá až ke městu Odry. Zde se nachází spousta zajímavých m…
0.1km
více »
Vítkov U Lhotky nad jeskyní - poraďte prosím
Vítkov U Lhotky nad jeskyní - poraďte prosím
Řeka
K rozcestníku se dostanete po žluté turistické značce ze Lhotky u Vítkova nebo po červené buď ze Zálužného nebo Vítkova Podhradí. Po žluté značce se jde kolem posledního hlubinného dolu na pokrývačskou břidlici ve Lhotce. Je to poslední hlubinný důl na kvalitní pokrývačskou břidlici i když "hlubinný důl" je trochu zavádějící neboť se těží ze 40-50 m a to těžní věží. Po červené…
0.6km
více »
Z Vítkova na hrad Vikštejn a údolím Moravice na Kružberské skály - 2007
Z Vítkova na hrad Vikštejn a údolím Moravice na Kružberské skály - 2007
Cestopisy
   Dneska máme Velikonoční neděli, venku panuje docela hezké počasí na to, že máme začátek dubna a my máme domluvený společný výlet se zlínskými horolezci. Sraz máme na Kútech. Napřed potkáv…
0.9km
více »
Nové Těchanovice
Nové Těchanovice
Místní část
Osada Nové Těchanovice je místní částí města Vítkov a najdeme ji severozápadním směrem od města. Severně od osady protéká řeka Moravice, která zde vytváří malebné údolí. Osadou protéká Těchanovický potok. V okolí …
1.8km
více »
Ze Zálužného na Vikštejn a zpět
Ze Zálužného na Vikštejn a zpět
Tipy na výlet
První teplejší březnový víkend tohoto roku jsme se rozhodli vytáhnout rodinku a psy někam kolem vody. Vyhrála Moravice a varianta ze Zálužného nejdříve po zelené turistické značce na zříceninu hradu Vikštejn u Vít…
2.1km
více »
Podhradí u Vítkova
Podhradí u Vítkova
Vesnice
Do roku 1952 nazýváno jako Dolní Vikštejn (Nieder Wigstein). Vždy bylo spíš menší osadou, první zmínka je z r. 1805. V r. 1910 zde byla postavena škola, po odsunu německého obyvatelstva bylo…
2.2km
více »
Podhradí
Podhradí
Místní část
Osada Podhradí je místní částí města Vítkov. Leží severním směrem od města a patří k populárním turistickým místům. Podhradí se rozkládá na pravém břehu řeky Moravice, jižním směrem od stejnojmenné vyrovnávací n…
2.2km
více »
Zálužné
Zálužné
Letovisko
Osada Zálužné je rekreačním letoviskem a rovněž místní částí města Vítkov. Zálužné se rozkládá severozápadním směrem od města Vítkov v malebném údolí řeky Moravice. Osada leží na levém břehu Moravice a většina b…
2.2km
více »
Dubová
Dubová
Zámek
Ve středu osady Dubová, což je místní část obce Radkov stojí barokní budova zámku. Objekt zámku má obdélníkový půdorys a jedno patro. Průčelí zámku směřuje do krajinářského parku. Střed průčelí zdobí rizalit s p…
2.3km
více »
Vikštejn - rozcestí
Vikštejn - rozcestí
Rozcestí
Vikštejn - rozcestí je orientační místo na modré turistické značce a nachází se v místech kde je odbočka ke zřícenině hradu Vikštejn a jižním směrem od osady Dubová. Rozcestník je umístěn na stromě u silnice sp…
2.3km
více »
Pod Vikštejnem
Pod Vikštejnem
Rozcestí
Pod Vikštejnem je rozcestí zelené a modré turistické trasy a nachází se západním směrem od zříceniny hradu Vikštejn. Rozcestník je umístěn na stromě a v místech kdy turistické trasy opustí silnici a pokračují dá…
2.3km
více »
Radkov – zámek Dubová (Horní Vikštejn)
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Radkov – zámek Dubová (Horní Vikštejn)
Zámek
Obec Dubová, dříve nazývaná Ober-Wigstein (Horní Vikštejn), leží při levém břehu řeky Moravice a najdete ji v opavském okresu. Tato malá vesnice byla založena až ve II. plovině 18. století,…
2.3km
více »
Dubová
Dubová
Vesnice
Osada Dubová je součástí obce Radkov. Osada Dubová, původně nazývaná Horní Vikštejn a to do roku 1952, byla založena kolem roku 1640. Z tohoto roku pochází první zmínka o osadě. V Dubové byl v roce 1740 postave…
2.3km
více »
zřícenina hradu Vikštejn
zřícenina hradu Vikštejn
Tipy na výlet
Zřícenina Vikštejn se nachází v povodí Moravice mezi obcí Radkov a Podhradí (část města Vítkov).   Jedeme se podívat na zříceninu hradu Vikštejn, který ve druhé polovině 13. století založil hradní purkrabí Vítek z Kravař. Pevnost dobyl a rozbořil Matyáš Korvín. Poté byl hrad opraven, rozšířen a nově opevněn. Za třicetileté války (r. 1648) vyhodila hrad do povětří císařská…
2.5km
více »
Jak jsem šel náš nejstarší dálkový pochod - část druhá, úsek od Hradce nad Moravicí k Vikštejnu.
Jak jsem šel náš nejstarší dálkový pochod - část druhá, úsek od Hradce nad Moravicí k Vikštejnu.
Zřícenina
    Po „trochu“ nabobtnalém úvodu popsaném zde:       https://www.turistika.cz/cestopisy/jak-jsem-sel-nas-nejstarsi-dalkovy-pochod-cast-prvni-lehky-uvod/detail       se již konečně pořádně opřu do bot a vydám se s…
2.5km
více »
Zřícenina hradu Vikštejn a krásy i památky v jejím okolí
Zřícenina hradu Vikštejn a krásy i památky v jejím okolí
Cestopisy
Minulou neděli jsme konečně uskutečnili první letošní celodenní výlet. Náš cíl byl dlouhodobě jasný, protože už od loňska jsem měl v plánu navštívit rozsáhlou zříceninu hradu Vikštejn, nachá…
2.5km
více »
Vikštejn
Vikštejn
Tipy na výlet
Zřícenina hradu Vikštejn se nachází v Moravskoslezském kraji, v okrese Opava nedaleko Vítkova Podhradí. Je to kulturní památka od roku 1958. Parkoviště se nachází asi půl kilometru od zříceniny hradu. Nevybírá se …
2.5km
více »
Vikštejn – zřícenina v zimní náladě
Vikštejn – zřícenina v zimní náladě
Tipy na výlet
Když je zase ten letošní příchod zimy takový jalový, nezbývá trošku zapátrat v archivech a nějakou tu zimu si připomenout. Nakonec se může stát, že žádná zima nebude – nebo že bude přicházet…
2.5km
více »
Jedeme znovu na severovýchod - 24. den - odpoledne: Vítkov - pivovar Vikštejn, Roderichova kaple, zřícenina hradu a rozhledna Vikštejn
Jedeme znovu na severovýchod - 24. den - odpoledne: Vítkov - pivovar Vikštejn, Roderichova kaple, zřícenina hradu a rozhledna Vikštejn
Cestopisy
Čtvrtek 1. 7. 2021 odpoledne Po obědě se zastavujeme ještě natankovat. Ota má nejraději OMV, ale ta je až v Bruntále, tam bychom asi už nedojeli. Jinou pumpu máme však při cestě.Dopoledne jsme se pěkně prošli podé…
2.5km
více »
Vikštejn
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Vikštejn
Zřícenina
Zřícenina hradu Vikštejn stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad romantickým údolím řeky Moravice nedaleko Vítkova na Opavsku v Moravskoslezském kraji. Z původního hradu s plášťovou zdí se zachovaly tři brány, hr…
2.7km
více »
Čermná
Čermná
Potok
Potok Čermná pramení u severovýchodního okaje obce Čermná ve Slezsku u náspu železniční tratě a v nadmořské výšce 520 metrů. Potok Čermná teče nejprve východním směrem do města Vítkov, kde se jeho tok stáčí jižním…
2.7km
více »
Radkov
Radkov
Vesnice
Obec Radkov najdeme severním směrem od města Vítkov. Obec se rozkládá v pohoří Nízký Jeseník a v oblasti Přírodního parku Moravice. Jižním směrem od obce je na řece Moravici vybudovaná Vyrovnávací nádrž Podhradí…
2.7km
více »
Annina dolina
Annina dolina
Osada
Anina dolina je malá rekreační osada, rozkládající se východním směrem od osady Podhradí a pod zříceninou hradu Vikštejn. Osada leží v údolí tvořeném řekou Moravicí a je obklopena malebným lesem. Na pravém břehu Moravice je několik domů a na levém bř…
3.2km
více »
Černý důl
Černý důl
Přírodní památka
Černý důl je přírodní památka v lesním porostu východním směrem od obce Svatoňovice. Západním směrem od obce je město Budišov nad Budišovkou a východním směrem městečko Vítkov. Vydáme-li se jižním směrem od obce S…
3.5km
více »
Čermná ve Slezsku
Čermná ve Slezsku
Vesnice
Obec Čermná ve Slezsku se rozkládá západním směrem od města Vítkov a v oblasti pohoří Nízkého Jeseníku. Severozápadně od obce se nachází vodní nádrž Kružberk a jihozápadním směrem je oblast vojenského výcvikového prostoru Libavá. V okolí obce se zvedají zalesněné stráně kopců a nejvýše položené místo v okolí obce je jižním směrem vrchol Horka ( 582 m.n.m.). Obcí protéká potok Čermná na jehož toku jsou východně od obce vybud…
3.7km
více »
Jánské koupele
Jánské koupele
Lázně
Osada Janské koupele je součástí obce Staré Těchanovice a najdeme ji severně od obce a na pravém břehu řeky Moravice. První zmínky o minerálních pramenech v osadě Jánské koupele pocházejí z roku 1640 a v tomto ob…
3.8km
více »
Vítkov
Vítkov
Město
Město Vítkov se rozkládá jihozápadním směrem od města Opavy. V okolí města se zvedají vrcholky kopců Vítkovické vrchoviny, která je součástí Nízkého Jeseníku. Město se rozkládá u jižního okraje Přírodního parku Mo…
4.1km
více »
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově
Kostel
Kostel je postaven v novogotickém slohu, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Před jeho výstavbou proběhla soutěž a ze šedesáti došlých návrhů na stavbu kostela zvítězil návrh…
4.2km
více »
Kružberk - přehrada
Kružberk - přehrada
Přehrada
Kružberská přehrada je druhá největší svého druhu na Severní Moravě. Vodní nádrž zaujímá plochu 306 hektarů. Přehrada se rozkládá v oblasti pohoří Nízkého Jeseníku a jihozápadním směrem od…
5.8km
více »