Turistická známka č. 1482 - Přehrada Naděje

Hledáte-li místo k relaxaci a odpočinku v Lužických horách, vřele doporučujeme navštívit přehradu Naděje, která se nachází zhruba 2 kilometry na jih od Horní Světlé. Přestože přehrada nepatří mezi ty největší, po…

Není mnoho míst v České Republice, kde zůstává led či sníh po celý rok. Jedním z takovýchto míst je Ledová jeskyně Naděje, která se nachází na úpatí Suchého vrchu v Lužických horách. Pravda, na led si tu sáhnout n…

Malá puklinová jeskyně na severním svahu Suchého vrchu (641 m) nedaleko přehrady Naděje vznikla mrazovým zvětráváním hornin, při němž došlo k rozpukání znělcové skály a jejímu překrytí rozsáhlým suťovým polem. Jes…

Rekreační horská ves leží poblíž Mařenic v lesích východně od Milštejna. Osídlení tu patrně vzniklo v souvislosti se zdejší sklářskou hutí, později s důlním podnikáním v okolí. Jako ves se uvádí roku…

Na další toulky se vydám do Lužických hor kolem Cvikova a Mařenic.Nad osadou Naděje, se zvedá skupina skal,kterým se říká Křížové skály (Havraní),podle největší z věží, na které je železný kříž.Dobře viditelné jso…

A zase se touláme v Lužických horách.Kousek od Hrádku nad Nisou je několik skalních zajímavých skal.Patří mezi ně i Vraní skály ,které leží na hřebenu kousek od Horního Sedla,který vybíhá od masívu Pop…

Štíhlá pískovcová skalní věž vyčnívá z borového lesa vysoko nad jižním okrajem osady Naděje. Podle původního německého jména Rabenstein se někdy označuje jako Krkavčí nebo Havraní skála. Nejčastěji se ale užívá názvu Křížová věž, podle kříže na jejím vrcholku. Železný kříž na vrcholu skály dali v roce 1833 údajně postavit pánové Schiecht a Wiesner, majitelé továrny v…

Světlá pod Luží je malebné horské letovisko, ležící na jihovýchodním svahu Luže a v údolí horního toku Svitávky, asi 3 km severně od Mařenic. Osada patrně vznikla při kolonizaci…

Máte-li rádi hrady, které jsou ukryty hluboce v lesích, pak byste určitě neměli vynechat návštěvu zříceniny hradu Milštejna v Lužických horách. pravda do dnešních dní z něho zbylo poměrně málo, nicméně i to ve spo…

Zřícenina hradu Milštejn stojí na pískovcové skále pod Suchým vrchem na Českolipsku v Libereckém kraji. Z hradu se dochoval zbytek zdi s bývalou bránou. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založili v 1. polovině 14. století na ochranu významné Žitavské stezky Berkové z Dubé. První písemn…

Vesnice Horní Světlá spadá správně pod obec Mařenice v Lužických horách. Je nejvýše položenou obcí Lužických hor (osídlná část cca 650 m.n.m.). Nachází se tam významné středisko zimní turistiky. Je vý…

Malá rekreační osada na jihovýchodním úpatí Luže je součástí Horní Světlé. Původně se jmenovala Jägerdörfel a vznikla jako osada dřevařů a lovců kolem výsta…

Nedaleko od rozcestí je na levém břehu Hamerského potoka vydatné okrouhlé prameniště železité vody se žlutohnědým povlakem, podle něhož je tradičně nazýváno Sirný pramen, ačkoliv jev se sírou nijak nesouvisí. V železité vodě žije bakterie Leptothrix ochracea, která shromažďuje železité sloučeniny a vytváří rezavé kašovité shluky. K prameni vede po dřevěných můstcích upravená…

Podhorská rekreační ves leží na východním úpatí Trávnického vrchu při silnici ze Cvikova do Mařenic. Poprvé je zmiňována v roce 1391 a předpokládá se, že vznikla na místě starší…

Malá osada ležící v údolí Hamerského potoka západně od Mařenic byla pojmenována podle kapličky sv. Antonína Paduánského, vyhloubené ve skále poblíž mostku přes potok. Ve 40. letech 19. století zde pánové Schicht a Wiesner vystavěli přádelnu, která později několikrát změnila majitele, a v listopadu 1878 vyhořela. Po požáru byla budova snížena o jedno patro a po opravě sloužila…

Kostel svaté Máří Magdaleny se nachází na malém návrší v podstatě v centru obce. Postaven byl na konci 17. století, v letech 1714 až 1720 pak na náklady majitelky panství Anny Marie Františky Toskánské upraven dle…

Střední část Lužických hor patří k těm divočejším a méně navštěvovaným.Je známá četnými jeskyněmi a protkána potůčky.My jsme si kousek z této oblasti vybrali pro své toulky.Naše trasa začíná u rozcestníku Kaufmann…

Roztroušená obec v širokém údolí potoka Svitavky vznikla ve 14. století při cestě do Žitavy. Poprvé je uváděna v roce 1372 jako Marzenic. Ves byla zřejmě pojmenována podle zasvěcení nedávno opraveného kostela sv…

Široký znělcový kopec (703 m) s plochým vrcholem, porostlý bučinami a smíšeným lesem, leží asi 1 km východně od Nové Huti. Na starších mapách je uváděn jako Bedřichovský vrch …

Z parkoviště v Lesném, u turistického rozcestí, vyrazíme po červené značce vedoucí přes lávku do lesa. Začínáme stoupat lesním úsekem, až dojdeme na lesní cestu, která nás dovede na rozcestí pod Ptačincem. Uhýbáme…

Ráno na Myslivnách pod horou Luž, nad námi již žádná duha není. Jen se z horské chaty vyrojil chumel lidí a čeká na odvoz. My si zatím chystáme snídani. Budík v přírodě nepoužíváme. Buďto…

Co nám může být větší výzvou než nejvyšší vrchol Lužických hor se svými 792 metry? Milovníkům barev ještě mohu prozradit, že dnes budeme putovat po všech odstínech značek, co jich náš Klub…

Jedeme autem z Mělníka do Lužických hor do obce Horní Světlá, na krátkou dovolenou. Jedeme do Lužiských hor , jedním naším cílem je i hora Luž.  Hora Luž je nejvyšší vrchol Lužických hor. Lužické hory jsou tak tr…

Výrazná znělcová hora (793 m), ležící asi 1,5 km severně od Horní Světlé, je nejvyšší horou Lužických hor. Poprvé je uváděna v roce 1538 jako Spitzberg (Špičák), místními lidmi z něme…

Křížová cesta se nachází na severovýchodním okraji obce a dovede nás k ní modrá turistická značka směrem na Trávník. S budováním poutního místa při cestě na blízký Zelený vrch se začlo v roce 1728. 8 zděných výklenkových kaplí s nejdůležitějšími zastávkami Křížové cesty pak doplnily další spolu větší na vrcholu. Po roce 1945 kalvárie chátrala, až v roce 1991 se díky městskému…

Křížový vrch (437 m), často také označovaný jako Kalvárie, je nevelké čedičové návrší, tvořící severozápadní výběžek Zeleného vrchu asi 1,5 km severovýchodně od Cvikova. Zdejší čedič se…

Pokud vyrazíte z Kunratic u Cvikova směrem na Mařeničky, (doporučuji za hezkého počasí), tak téměř před koncem vesnice odbočíte na polní cestu ktrerá vede podél kaskád až ke dvěma nad sebou ležícím rybníkům, poté …

Asi 150 m západně od vrcholu Ptačince je nad závěrem údolí Milířky nevelká skalka Trojhran (673 m), která již několik století vyznačuje důležité zalomení státní hranice. Ta sem přichází z východu po hlavním hřeben…

Izolovaný zalesněný hřbítek mezi Cvikovem a Kunraticemi jižně od Drnovce je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce hřbetu žílou třetihorní vyvřelé horniny polzenitu. Hlavním důvodem…

Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných Jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly po…