Tvrz Mrač

Turistické cíle • Památky a muzea • Tvrz

Fotografie (54)

Vstoupit do fotogalerie (54 fotografií)

Mračská tvrz: Jihozápadní nároží mračské tvrze

Mračská tvrz: část nádvoří

Vstoupit do fotogalerie (54 fotografií)

Popis loaklity

Mračská tvrz: Jihozápadní nároží mračské tvrze •

Druhá polovina čtrnáctého století byla požehnanou dobou středověkých Čech. Země a její obyvatelstvo již několik desítek let nepocítilo tíhu války. Nastal nebývalý rozmach hospodářství stavebnictví a řemesel. Právě byla dokončena stavba hradu Karlštejna. Praha byla jednou z nejvýznamějších metropolí Evropy. Panoval císař Karel IV., obklopen dvorem významných šlechticů, církevních hodnostářů, beneficiářů a umělců. Tento čas znamenal vrchol slávy i pro mocný posázavský rod Pánů z Dubé. Ondřej z Dubé zastával významný úřad sudího na dvoře císaře, byl mistrem královské komory a za čas začne na svém hradě Zlenice psát první psaný český zákoník "Práva zemská česká". V Mrači již sto let stál malý dřevěný hrádek, obývaný členy jedné z bočních větví rodu Pánů z Dubé. Pro bratry Oldřicha, Viléma a Ješka z Mrače začal být hrádek těsný. Terén na kterém hrádek stál, neumožňoval však rozsáhlejší přestavbu. A tak buď oni, nebo až jejich dědic Beneš (píšící se po svém zboží v Lopřeticích) přistoupili ke stavbě hradu nového. Neměli však mnoho prostředků, a proto nepřizvali ke stavbě ani žádného zkušeného kamenického mistra a rozhodli se postavit jednoduchou stavbu, která by splňovala předevšm jejich představy o pohodlném bydlení. Za staveniště si zvolili skalnatý ostroh nad potokem, nedaleko brodu, vzdálený sotva tři sta kroků od hrádku. Nejprve nechali plošinu ostrohu oddělit od okolí příkopem a zeminu z výkopů navršit okolo staveniště v podobě mohutných valů, na vrcholu opatřených palisádou. Z kamene z příkopů a sebraného v okolí začala postupně růst dva metry silná a devět metrů vysoká obvodová hradba, která vymezila nádvoří v podobě pětiúhelníka. Na západě se k hradbě přimkla stavba podélného paláce. Ten jenom o několik metrů hradbu převyšoval. Východní stěna hradby byla prolomena půlkruhem zaklenutou branou. Další nutné doprovodné stavby pravděpodobně již jenom dřevěné, byly na nádvoří přistavěny k hradbě. Hradní palác, obdélná stavba 33 m dlouhá a 10 m široká, byl třípodlažní, s nadstavěným podstřešním polopatrem. Hospodářské přízemí bylo přístupné portály přímo z nádvoří. Po dřevěném schodišti a pavlači se chodilo do prvního patra, vnitřním schodištěm pak do druhého patra a podstřeší. Palác byl osvětlen pouze z nádvoří a jedním oknem v druhém patře z jihu, převážně drobnými střílnovými okénky bez kamenických ostění. Jako obytné sloužily prostory druhého patra, možná i podstřešního dřevěného polopatra, z kterého byl přístupný i Ochoz hradby. Všechna podlaží paláce byla plochostropá, bez užití klenby. V zimě byla vytápěná krbem jen obytná část paláce.

Přehled vlastníků

Mračská tvrz: část nádvoří •

Rod pánů z Dubé založil hrad na Mrači někdy v druhé polovině 13. století a v různých rodových liniích v ní sídlil až do čtyřicátých let 16. století. Nejprve na malém dřevěném hrádku, později na hradě postaveném v druhé polovině 14. století. Jaroslav ze Šelemberka nechal zapsat svůj nový majetek Mrač do Zemských desek roku 1540. Jan ze Šelemberka sídlil na Mrači téměř 50 let, až do své smrti v roce 1597. Za jeho působnosti byl hrad renesančně přestavěn a na kopci nad hradem začal vznikat renesanční hospodářský dvůr. Po majetkových sporech s dědici Jana ze Šelemberka získali Mrač Jan Rudolf a Kryštof Jaroslav Trčkové. Tvrz ale vlastnili jenom krátce a prakticky obratem ji prodali majiteli Hrádku nad Sázavou, Adamovi z Valdštejna. Protože Adam z Valdštejna trvale sídlil Na Hrádku (dnešní Komorní Hrádek), budova Mračského hradu chátrala a v provozu byl pouze hospodárský dvůr. Roku 1638 zdědil Mrač jeho syn Jan Viktor, který byl velmi zadlužen, a tak majetek společně s Hrádkem prodal hraběti z Vrbna. Hrabatům z Vrbna patřily v Posázaví mnohé statky. Mračský hrad jako sídlo nevyužívali a od té doby se na něm prakticky nebydlelo. Hrabě z Vrbna roku 1663 přenechal Mrač svému věřiteli Bernardu Ignácovi z Martinic. Brzy se však Vrbnům tvrz znovu vrátila a zůstala jim až do roku 1727. Za Vrbnů byl palác hradu přestavěn na sýpku a nádvoří bylo upraveno na zahradu. V areálu hospodářského dvora byl postaven malý výstavný zámeček. U potoka byl zbudován pivovar. Bernard Ignác z Martinic roku 1685 zemřel a dědictvím jeho dcery Mrač znovu prešla do majetku hrabat z Vrbna. Jan Josef, hrabě z Vrtby, majitel Konopiště, koupil v roce 1727 Mrač i s dluhy od Norberta z Vrbna a až do poloviny 19. století byly jejich dějiny společné. Mračský hospodářský dvůr byl centrem rozsáhlého velkostatku a areál hradu sloužil k hospodárským účelům. Lobkovicové zdědili Mrač po pánech z Vrtby roku 1830. František z Lobkovic zde v roce 1874 zřídil velké lomy na žulu a z bývalé tvrze, tehdy obecní sýpky, nechal zřídit ubytovnu dělníků. V té době byly postaveny na nádvoří domky pro rodiny předáků. V roce 1887 prodal jeho vnuk František, kníže z Lobkovic, svá panství Františku Ferdinandu D´ Este.

Poslední aktualizace: 24.1.2006

Tvrz Mrač na mapě