U Tří pánů

Historický trojmezník dal jméno i rozcestí lesních (a turistických) cest, které se od míst rozbíhají. V tomto případě nejde přímo u trojmezí zemské, ale panské, tedy držav jednotlivých vrchností.

Hraniční kámen z roku 1752 nese tři různé monogramy, z nichž můžeme odvodit, komu která část zhruba patřila.

Asi nejdelší monogram JWFVL patří knížeti Josefu Václavu z Lichtenštejna., SBHS bude odkaz na panství Jana Nepomuka Bredy, a asi nejzáhadnější SAHG (ten poslední znak) by ouznačoval panství Michala Jana Althanna. Dá se říci, že nejvíce místní je asi rod Bredů. Lichtenštejnové jsou ovšem (ač se to nezdá) tradičním moravským rodem, usazeným u nás od 13. století. Althanové jsou ze severu, tedy Kladska, kam to nakonec taky není tak daleko. Rozcestí U Tří pánů je dnes na hranici tří katastrů: na východě Horní Boříkovice, jih až jihozápad jsou Orličky, a severozápad patří Těchonínu. Ovšem téměř k rozcestí se vkliňuje i katastr Jamného nad Orlicí, ale sem už nezasahuje.

Hraničník je udržovaný, proti nenechavcům opatřen ohrádkou.

Rozcestím prochází červená a modrá pěší značka a červená cyklotrasa 4071. Červená pěší je hřebenovka Bukovohorské hornatiny, zde máme úsek z Mladkova na Suchý vrch a dál na Červenovodské sedlo. Modrá značka je z Těchonína přístup Kobylím dolem rovněž na Suchý vrch. Částečně k vrcholu pokračuje v souběhu se zmíněnou cyklotrasou. Ta je vlastně takovou sjízdnou cestou pro cykloturisty. Ve skutečnosti je to sice dálková cesta až od Kladského sedla na Šerlich, zde asi cyklista užívá jízdu např z Mladkova na zmíněný Sucháč, a třebas do Mlýnického Dvora.