Úpské rašeliniště

Přírodní rezervace Úpské rašeliniště (73 ha) se nachází se v mělké proláklině mezi Hraničním hřbetem a Studniční horou asi 2 km západně od Sněžky, ve výšce 1400 - 1425 m n.m.. Chrání nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších, které je připomínkou subarktické tundry, která sem zasahovala v době ledové. Mocnost rašeliny je 0,40 - 1,20 metru, Jsou tu vodou vyplněné pukliny i větší rašelinová jezírka, hluboká až 1 m a také rašelinné kopečky zvané bulty. Rašeliniště vzniklo především postupným odumíráním rostlinek mechu rašeliníku (Sphagnum sp.), lišejníků, tráv a ostřic aj. již v době před 5000-6000 lety.
Díky drsnému místnímu klimatu se tu uchovala řada druhů flóry a fauny z ledové doby (tzv. glaciální relikty), např. všivec sudetský (Pedicularis sudetica), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica), šídlo horské (Aeschna coerulea). Své nejjižnější rozšíření zde nalezl ze severu pocházející malý ostružiník moruška (Rubus chamaemorus), krčící se v podrostu borovice kosodřeviny (Pinus mugo); ta zde má, jakožto druh původem alpský, zase své nejsevernější stanoviště.

Úpské rašeliniště je jedna z přírodovědně nejcennějších partií Krkonoš a významnou hydrologickou oblastí. Vody zadržované v rašeliništi dávají vznik řece Úpě, (ta poté přes Úpskou hranu padá hluboko do Obřího dolu) a Bílému Labi (teče západním směrem kolem Luční boudy a u Dívčích lávek nad Špindlerovým Mlýnem se stéká s hlavním tokem Labe). Přírodní rezervace je dnes součástí velkoplošné NPR Prameny Úpy.

Severní částí rašeliniště vede turistická cesta (modrá) od bývalé Obří boudy k Luční boudě. Do ostatních částí rašeliniště není vstup povolen.