Valašská Bystřice - chrám Nanebevzetí Panny Marie

Stojí ve středu obce na dohled Obecního úřadu a zastávky busu, okolo nichž prochází červená tur.trasa.

Jedná se o menší jednolodní barokní chrám s půlkruhově uzavřeným kněžištěm. Nad čelní stranou se vchodem ze střechy vystupuje štíhlá věž ukončená lucernou s makovicí a úplně nahoře křížem. Při obou světových válkách chrám o zvony přišel (byly zabaveny pro válečné účely) a na nové místní věřící uspořádali sbírku. Roku 1973 byly odlity tři nové o váze 530, 300 a 214 kg.

Do působivého a barevně hezky sladěného interiéru je možno od vchodu nakouknout. Kromě oltáře s výjevem Nanebevzetí Panny Marie a obrazů křížové cesty zaujmou také čtyři fresky světců, zdobící strop chrámové lodi.

Poslední důslednou opravou chrám prošel roku 1972 a LP 2000 obdržel novou omítku.

 

Před svatostánkem stojí dvě lípy z jara 1919, vysazené po vyhlášení samostatnosti Československa. Pod nimi spí v rovech s barokními náhrobky svůj věčný sen příslušníci portášské rodiny Křenků.

 

Nejvýznamnější z nich – valašskobystřický fojt (a zároveň portášský poručík) Jiří Křenek měl největší zásluhu o vznik chrámu. Na jeho stavbu, jenž započala roku 1772 zaopatřil potřebné dřevo a jeho zásluhou bylo získáno 4 tisíce zlatých z pěněz určených na vystavění zašovského kostela. Dalších 500 zlatek na kostel věnoval majitel panství hrabě Michal ze Žerotína. Postaral se také o nalámání 100 sáhů kamene potřebného na jeho zbudování. K dohledu nad pracemi byl povolán fulnecký stavitel František Tahlerr.

Roku 1778 byl chrám dokončen. Těsně před jeho vysvěcením se nad Valašskou Bystřicí přehnala prudká bouře, potok se rozvodnil, vystoupil z břehů a zaplavil podlahu kostela. Tím pádem muselo být slavnostní vysvěcení odloženo.

 

Fara u kostela byla zbudována až roku 1843.