Valašské Klobouky – Bratmannova vila
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
V městské památkové zóně ve Valašských Kloboukách, nedaleko kostela Povýšení sv. Kříže, se nachází také jedna pozoruhodná raně secesní památka. Jedná se o tzv. Bratmannovu vilu, někdejší hotel a dnes sídlo základní umělecké školy a Líbalovy galerie. Půvabná růžová stavba z konce 19. století byla postavena pro Josefa Bratmanna, vídeňského sládka, místního rodáka a velkého mecenáše, zejména chudých dětí. Její původní účel a typové zařazení zní: obytný a obchodní dům vilového charakteru. Stavba této budovy, kterou najdeme na Smetanově ulici (č. 115), trvala dva roky (1895 až 1896) a jejím dvorním architektem byl další z místních rodáků, Hubert Gessner, pro kterého to byla první zakázka. A zřejmě to nebylo žádné „béčko“, když bývá považován za jednoho z nejvýznamnějších žáků Otto Wagnera a vynikajícího představitele středoevropské secese. V této souvislosti je zajímavá často – a nepříliš logicky - uváděná informace, že tato vila vznikla jako jedna z novostaveb, postavených v tomto valašském městě po velkém požáru v červenci roku 1896.
V přízemí palácového domu byla prodejna, v patře majitelův luxusní byt. Obě uliční průčelí zvýrazňují vyváženost mezi vertikálními a horizontálními prvky. Abych citoval odbornou literaturu: „Vila se k příchozímu obrací stylizovaným palladiánským motivem, zatímco dramatičnost dvorní a zahradní fronty určovaly nejen půlválce schodišťových věží, ale v nemenší míře také obě navzájem diagonálně umístěné lodžie – jedna nad vstupem, druhá se zimní zahradou s kovovou a skleněnou výplní nad zadní domovní stěnou“.
Bratmannova vila je také považována za mezní stavbu, pohybující se mezi renesančním a barokizujícím principem. Především je však jedním z prvních středoevropských příkladů začínající secese. Krásná vila však byla na Klobouky zřejmě až přehnaně „velké sousto“, a tak se časem začalo mezi místními šeptat, že vilu nechal vystavěl císař František Josef pro svou nelegitimní dceru.