Velichov - obec
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
mu Klášteru.
První zmínka o Velichově sahá až do r. 1142. Od této doby až do r. 1336 patřila ves Doksanskému Klášteru. Tehdy ji klášter postoupil výměnou králi Janu Lucemburskému a Velichov se stal manským statkem blízkého královského hradu Hauenstein /Horní hrad/.
Roku 1528 poprvé zmíněna místní tvrz. Od tohoto roku drželi panství Hauenstein Šlikové a velichovskou tvrz pronajali poručníci dětí Štěpána Šlika Buriánovi Šlikovi. Další zpráva je z r. 1565 a uvádí zde jako držitele Velichova Lorenze Langera. V roce 1578 prodali držitelé Hauensteina Bedřich a Jindřich Šlikové Velichov, již jako samostatný statek s tvrzí, Lukrécii Šlikové. Celkově pak drželi Šlikové Velichov až do r. 1651, s přestávkou v letech 1588-1599, kdy patřil Tomáši Tyzlovi z Daltic. Na začátku třicetileté války, v r. 1621, byly tvrz i vesnice vypáleny a vypleněny císařským vojskem.
V r. 1651 koupil Velichov se statkem a již opravenou tvrzí O. Wallis. Tento irský šlechtic vstoupil r. 1622 do vojenských služeb císaře Ferdinanda II. a většinu třicetileté války strávil na různých bojištích. Po válce se již do Irska nevrátil a zůstal v Čechách, kde r. 1667 zemřel v hodnosti generálmajora. On jeho manželka Agnes Marie, rozená z Guttensteinu, byli tehdy pohřbeni v rodinné hrobce z r. 1668 v bývalém kostele. V l. 1711-1714 držel Velichov Jan Kryštof Kager ze Štampachu, poslední Štampašský držitel Valče. Z původní tvrze se zachovaly pouze zbytky valů.
Po několika dalších předchozích majitelích koupil velichovské panství r. 1747 Jan František Hessler, který si zde postavil zámek. Tento císařský rada byl vlastník stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří a držel Velichov až do své smrti roku 1770. Po něm se vystřídala ještě celá řada dalších majitelů včetně Dr.Löschnera,který nechal zámek v roce 1870 opravit včetně úprav fasád a interiéru,které téměř zničily jeho historický ráz. Další adaptace budovy proběhla až v letech 1976-77 kdy tehdejší ONV Karlovy Vary přebudoval zámeček na dětský domov. V současnosti budova chátrá a nezachovala se ani původní Zámecká zahrada.
Na vršku nad obcí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící na místě původního zbořeného kostela z roku 1384. V roce1895 byl však pro zchátralost zbořen a vystavěn nový kostel v novogotickém stylu. Roku 1896 byl vysvěcen.Stav kostela v roce 2010 je však tristní.Vchody zazděny,okna rozbita a stav celkově zanedbaný a nesoucí známky pozvolného chátrání.
Velichov je malá obec při řece Ohři nedaleko Karlových Varů /11 km/ a Ostrova nad Ohří.Průměrný počet obyvatel je 500.
V obci také léta fungoval hospic pro přestárlé lidi.
Významným rodákem Velichova byl Friedrich Dionys Weber /1766-1842/ zakladatel a ředitel pražské konzervatoře. Byl učitelem hudby a stal se též mecenášem mladého Richards Wágnera.
jiPodle farní kroniky byl první kostel vysvěcen v roce 1384. Pro velkou zchátralost byl kostel uzavřen a v roce 1895 zbořen. V té době již byly od roku 1890 připraveny arch. Ludwigem Lablerem nové plány. Stavbu realizoval stavitel Anton Milk a v roce 1896 byl kostel vysvěcen. Nová stavba realizovaná v novogotickém slohu je jednolodní s pravoúhlým presbytářem a věží s jehlancovou střechou v průčelí. Vynitřní vybavení bylo jednotné, novogotické, pořízené zároveň se stavbou.nPodle farní kroniky byl první kostel vysvěcen v roce 1384. Pro velkou zchátralost byl kostel uzavřen a v roce 1895 zbořen. V té době již byly od roku 1890 připraveny arch. Ludwigem Lablerem nové plány. Stavbu realizoval stavitel Anton Milk a v roce 1896 byl kostel vysvěcen. Nová stavba realizovaná v novogotickém slohu je jednolodní s pravoúhlým presbytářem a věží s jehlancovou střechou v průčelí. Vynitřní vybavení bylo jednotné, novogotické, pořízené zároveň se stavbou.é z
Leží na břeh
Pozdně barokní zámek, vybudovaný Janem Františkem Hesslerem ve středu obce na pravém břehu Ohře v l. 1747-1755, byla jednopatrová stavba o dvou příčně situovaných křídlech obdélníkového půdorysu. Tehdy zde byla také zřízena Zámecká zahrada. Četné pozdější přestavby sice zachovaly základní dispozici původní zámecké architektury, ale téměř setřely její historický ráz. Zejména úpravy fasád a interiérů prováděné r. 1870 za tehdejšího majitele, karlovarského lékaře a lázeňského podnikatele Dr. Löschnera. Poslední adaptace zámku byla provedena v l. 1976-1977. Poslední adaptace zámku byla provedena v l. 1976-1977.
u řeky Ohře, 6 km JVV od Ostrova. První zmínka o Velichově sahá až do r. 1142. Od této doby až do r. 1336 patřila vesnice Doksanskému Klášteru. Tehdy ji klášter postoupil králi Janu Lucemburskému výměnou za jiné zboží a Velichov se stal manským statkem blízkého královského hradu Hauenstein (Horní hrad). Manství zde trvalo až do druhé poloviny 16. století a zaniklo krátce před r. 1578. Roku 1528 je první zmínka o místní tvrzi. Po r. 1578, kdy se stal Velichov samostatným statkem, byla pravděpodobně renesančně přestavěna. Od roku 1528 drželi panství Hauenstein Šlikové. Celkově drželi Šlikové V
bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti r. 1770. Po něm se vystřídala ještě celá řada dalších majitelů.
boží a Velichov se stal manským st
Leží na břehu řeky Ohře, 6 km JVV od Ostrova. První zmínka o Velichově sahá až do r. 1142. Od této doby až do r. 1336 patřila vesnice Doksanskému Klášteru. Tehdy ji klášter postoupil králi Janu Lucemburskému výměnou za jiné zboží a Velichov se stal manským statkem blízkého královského hradu Hauenstein (Horní hrad). Manství zde trvalo až do druhé poloviny 16. století a zaniklo krátce před r. 1578. Roku 1528 je první zmínka o místní tvrzi. Po r. 1578, kdy se stal Velichov samostatným statkem, byla pravděpodobně renesančně přestavěna. Od roku 1528 drželi panství Hauenstein Šlikové. Celkově drželi Šlikové Velichov do r. 1651, s přestávkou v letech 1588-1599, kdy patřil Tomáši Tyzlovi z Daltic. Na začátku třicetileté války, v r. 1621, byly tvrz i vesnice vypáleny drancujícím císařským vojskem. Po několika dalších předchozích majitelích koupil velichovské panství r. 1747 Jan František Hessler, za něhož zde byl postaven zámek. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti r. 1770. Po něm se vystřídala ještě celá řada dalších majitelů.
atkem blízkého královského hradu Hauenstein (Horní hrad). Manství zde trvalo až do druhé poloviny 16. století a zaniklo krátce před r. 1578. Roku 1528 je první zmínka o místní tvrzi. Po r. 1578, kdy se stal Velichov samostatným statkem, byla pravděpodobně renesančně přestavěna. Od roku 1528 drželi panství Hauenstein Šlikové. Celkově drželi Šlikové Velichov do r. 1651, s přestávkou v letech 1588-1599, kdy patřil Tomáši Tyzlovi z Daltic. Na začátku
Leží na břehu řeky Ohře, 6 km JVV od Ostrova. První zmínka o Velichově sahá až do r. 1142. Od této doby až do r. 1336 patřila vesnice Doksanskému klášteru. Tehdy ji klášter postoupil králi Janu Lucemburskému výměnou za jiné zboží a Velichov se stal manským statkem blízkého královského hradu Hauenstein (Horní hrad). Manství zde trvalo až do druhé poloviny 16. století a zaniklo krátce před r. 1578. Roku 1528 je první zmínka o místní tvrzi. Po r. 1578, kdy se stal Velichov samostatným statkem, byla pravděpodobně renesančně přestavěna. Od roku 1528 drželi panství Hauenstein Šlikové. Celkově drželi Šlikové Velichov do r. 1651, s přestávkou v letech 1588-1599, kdy patřil Tomáši Tyzlovi z Daltic. Na začátku třicetileté války, v r. 1621, byly tvrz i vesnice vypáleny drancujícím císařským vojskem. Po několika dalších předchozích majitelích koupil velichovské panství r. 1747 Jan František Hessler, za něhož zde byl postaven zámek. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti r. 1770. Po něm se vystřídala ještě celá řada dalších majitelů.
třicetileté války, v r. 1621, byly tvrz i vesnice vypáleny drancujícím císařským vojskem. Po několika dalších předchozích majitelích koupil velichovské panství r. 1747 Jan František Hessler, za něhož zde byl postaven zámek. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti r. 1770. Po něm se vystřídala ještě celá řada dalších majitelů.