Velká Kraš - Bludné kameny

Oblast Horního Slezska severně od našich pohraničních hor měly jednu z mála výsad, že do nich v nedávných geologických dobách (tedy pleistocénu) zasahovaly jižní okraje pevninských ledovců, tedy ledové masy, která k nám zasahovala ze Skandinávie.

Jek se ledovce valily na jih (spíš se nenápadně, ale jistě plazily), cestou sebraly i nějaký pevný materiál, který celkem logicky, když roztály, zůstal tam, kam je zmrzlá voda donesla. Nakonec když občas v minulosti lidé narazili na kámen, který se nepodobal žádnému šutru který byl v okolí běžnější, přiřkli mu i nějaký nadpřirozený původ a to povětšinou přímo ten pekelný.

Nevědomky měli celkem ve svém domnění pravdu, velká část bludných balvanů, jak se těmto ledovcovým artefaktům říká, má původ v hlubinách země. Drtivá většina je totiž tvořena horninami vyvřelými, případně přeměněnými. Hlavními horninami jsou žula, ortorula, metakvarcit, migmatit nebo porfyr. Jejich mateční tělesa pak najdeme nejspíše ve Švédsku či Finsku, případně na dně Baltského moře (nebo z ostrovů tamtéž). Protože útvary tvořící Skandinávii patři k nejstarším geologickým jednotkám (prekambrické období), nazývané též jako baltský štít, vznikly již v období Starohor (proteozoikum). Na starší horniny nasedaly „mladší“ sedimenty prvohor. Tyto horniny jsou ale již zastoupeny řídčeji. Nejčastější jsou tedy různé žuly nebo amfibolity.

Vlastně i barva červené švédské žuly napomohla v minulosti objasnit, jak se tyto kameny na naše území dostaly.

Oblast Jesenicka, nebo řekněme Javornicka je na své severní hranici obrácena do nížin Dolního Slezska a Polska, kterými se čtvrtohorní ledovce doplazily až na hranici hor (Rychlebských, nebo Zlatohorské vrchoviny). Tyto vyšší překážky už pevninský ledovec nepřekonal (ovšem ve vyšších polohách se tvořily horské ledovce, např. Velký kotel v Hrubém Jeseníku).

Malou sbírku bludných kamenů můžeme najít v obecním parčíku ve Velké Kraši u Vidnavy. Byly sem svezeny z celé oblasti Vidnavska která patří k nejúrodnější oblasti bludných balvanů. V severních končinách Polska, v Dánsku, či Pobaltí byl nalezeny bludné balvany až 15 m dlouhé a obrovských objemů až stovek krychlových metrů, k nám se přece jen dostaly ty spíše skromnější.

Největší balvan ve Velké Kraši má rozměry cca 125x120x110 cm a hmotnost asi 2 t. Další jsou již menší. Z hornin se dá najít rapakivická žula, porfyr z Alandu, horniny z ostrova Rödö, červená žula z oblasti Smaland, žula a porfyr ze středošvédské Dalarny aj. Jsou tu i prvohorní pískovce ze středního Švédska aj. Vše podstatné i vznik bludné sbírky lze vyčíst z poměrně rozsáhlé dokumentace přímo u venkovní expozice. Venkovní kamenná sbírka bude i příjemným místem k odpočinku, poměrně nedaleko totiž vyúsťují trasy turistický cest od Smolného vrchu, či jedna z větví Rychlebských stezek (Trail Černého potoka).