Velké knihy hudby-unikátní expozice v historické budově Národního muzea a Národní knihovně ČR

Hudební knihy, které stojí za vidění  •  Fotografie (1)  • Foto: Bosss

Velké knihy hudby – unikátní expozice v historické budově Národního muzea a Národní knihovně ČR

Šest týdnů mají k dispozici milovníci historie k jejich zhlédnutí

 

V těchto dnech byla zpřístupněna výstava nazvaná Velké knihy hudby. Společný projekt představuje nejkrásnější a nejvzácnější hudební rukopisy předbělohorských literátských bratrstev ze sbírek obou národních institucí. Pro nevyčíslitelnou hodnotu jsou vystavovány jen výjimečně a na krátký čas, jde o unikátní příležitost si je prohlédnout.

Výstava končící 2. července probíhá současně v obou institucích. V Národním muzeu je část, věnovaná kodexům literátů v Čechách s výjimkou Prahy, v Národní knihovně naopak jde pouze o rukopisy pražských sborů. Celkem 16 rukopisů a rukopisných zlomků z 15. – 17. století zaujme jak úctyhodnou velikostí, tak výzdobou, často reprezentující vrchol dobové knižní malby. Knihy jsou důležitým svědectvím o hudebním životě na literátských, zejména českých kůrech.

„Jsou vzácné poklady, které nemají podobu mincí nebo drahých kamenů. A mohou to být třeba tyto staré, unikátní rukopisy. Národní knihovna a knihovna Národního muzea je mají uloženy ve speciálních depozitářích se zvláštním bezpečnostním a klimatickým režimem. Materiál je citlivý, takže se mohou vystavovat jen krátce. Jinak by se ničil pergamen, papír, či malba. Pro návštěvníky je to exkluzivní příležitost něco takového vidět v originální podobě. S generálním ředitelem Národní knihovny Tomášem Foltýnem jsme se proto domluvili, že spojíme tyto naše klenoty jedním tematickým obsahem a nabídneme veřejnosti k prohlédnutí souběžně v obou našich sídlech,“ komentuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

V průměru půl metru vysoké a v případě použití pergamenu i přes 20 kg vážící rukopisy sloužily zpěvákům zmíněných bratrstev k provozování hudby v kostelech. Pro účely skupinového zpěvu byly takových rozměrů. Svým uživatelům a objednavatelům dávaly příležitost nejen k vyjádření jejich náboženského cítění, ale i k jisté reprezentaci. Na finančně i časově náročné písařské práci, výzdobě a vazbě knih se podílely vyhlášené dílny, financované jak přímo bratrstvy, tak městy, cechy či konkrétními donátory.

Generální ředitel Národní knihovny České republiky Tomáš Foltýn dodává: „Graduály literátských bratrstev jsou jedinečným dokladem úrovně předbělohorské kultury i důkazem pestrosti tehdejšího náboženského života. Vznikaly v obou prostředích – jak protestantském, tak katolickém. Během výstavy si tak návštěvníci mohou prohlédnout jak graduál vzniklý činností literátského bratrstva u Betlémské kaple, obsahující mimo jiné výjev upálení Mistra Jana Husa, tak i jeho protiklad, pocházející z majetku katolického literátského bratrstva při kapli svatého Václava na Pražském hradě. Kombinace výtvarného pojetí výzdoby graduálů a hudebního obsahu poukazuje na jejich praktické využití nejen při církevních zpěvech, ale i při sebeprezentaci jejich vlastníků.“ Tomáš Foltýn rovněž ocenil skvělý přístup Národního muzea k možnosti vzájemné spolupráce: „Výstava Velké knihy hudby dokazuje, že významné organizace národního charakteru umějí nalézat zajímavá témata, která je možné prezentovat napříč unikátními institucionálními sbírkami. Budeme se i nadále zabývat myšlenkami na další společné projekty.“

Expozice nabízejí výběr z kodexů, dochovaných ve dvou největších rukopisných sbírkách v ČR. Z těch nejstarších jde například o monumentální Plzeňský graduál Martina Stupníka – knihu o výšce 68 cm a váze téměř 32 kg, vynikající práci dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce. Hned několik rukopisů pak dokumentuje tvorbu Jana Táborského z Klokotské Hory, majitele nejvýznamnější pražské písařské dílny 16. století a s ním spolupracujících iluminátorů, jako byli Fabián Puléř, Matyáš Hutský z Křivoklátu a Matouš Ornys z Lindperka. Z jejich díla lze zvlášť vyzdvihnout bohatě zdobený Staroměstský, Křižovnický, Českobrodský a Lomnický graduál, přičemž poslední vznikl v další významné pražské písařské dílně Jana Kantora, zvaného Starý.

„Úzkou spolupráci obou národních institucí velice vítám. Jsem přesvědčen, že intenzivní partnerství příspěvkových organizací Ministerstva kultury je při prezentaci našeho národního kulturního dědictví nezaměnitelné a nezastupitelné. Sdílení fondů, odborných profesí i společné prezentace je nutné rozvíjet. Nová výstava Národní knihovny a Národního muzea je toho vzorovou ukázkou,“dodává ke společnému projektu ministr kultury Martin Baxa.

                                                                                                                                           Miroslav Navara/TZ NM