Velké Meziříčí

Založení meziříčského hradu je opředeno řadou pověstí a mýtů. Podle hmatatelných důkazů byl však původní hrad v Meziříčí založen v první polovině 13. století nedaleko soutoku dvou řek - Oslavy a Balinky.

Prvními doloženými majiteli byli Lomničtí z Meziříčí, od kterých hrad roku 1399 získal významný muž tehdejší doby - pan Lacek z Kravař. Ten roku 1408 udělil městu pod hradem plná městská práva. Byl též iniciátorem stížnostního listu proti uvěznění Mistra Jana Husa v Kostnici. List byl podepsán zástupci moravské šlechty právě na hradě v Meziříčí v únoru 1415.

Od roku 1447 byl hrad opět v držení Lomnických z Meziříčí. Jan ml. z Meziříčí (stejně jako Lacek z Kravař) zastával funkci moravského zemského hejtmana. Právě Jan ml. z Meziříčí započal s přestavbami někdejšího hradu na renesanční zámek.

V 16. století se panství stává majetkem Pernštejnů (Vratislav z Pernštejna spatřil světlo světa roku 1530 právě na hradě v Meziříčí) a později Zikmunda Heldta z Kementu. Vdova po panu Heldtovi - paní Alina Meziříčská, dokončila přestavby hradu v reprezentační renesanční zámek.

Vprůběhu 17. století se vMeziříčí vystřídaly dva významné rody: Berkové z Dubé a Kounicové. Rudolf zKounic nechal po polovině 17. století oboru, která k zámku přiléhala, přebudovat na Zámecký park.

Od roku 1676 se majiteli stávají Ugartové. Vdobě jejich vlastnictví postihl město i zámek ničivý požár. Následně byl zámek přestavěn v barokním duchu. V roce 1735 proběhl historicky poslední prodej. Panství zakoupil Leopold Šlesvicko-Holštýnský. Po jeho smrti zámek získala jeho dcera Marie Eleonora, provdaná vévodkyně z Guastally a Sabionety. Zemřela tragickou smrtí roku 1760 a podle dochované pověsti je považována za Bílou paní velkomeziříčského zámku.

Další majitelkou byla opět žena, neteř Marie Eleonory: Eleonora z Öttingen, provdaná kněžna z Liechtensteina, která byla první dvorní dámou na vídeňském dvoře. Dalšími významnými rody vlastnícími zámek v průběhu 19. století byli kromě zmíněných Liechtensteinů též Lobkowiczové.

Od roku 1908 se majitelem stává František hrabě Harrach, který dokončil přestavby zámku započaté svým strýcem Rudolfem Lobkowiczem. Byl očitým svědkem sarajevského atentátu; na zámku je dodnes uchováván kapesník, kterým hrabě Harrach setřel Františku Ferdinandovi krev ze rtů. Od roku 1937 byla majitelkou zámku Harrachova nejstarší dcera - Josefa, provdaná Podstatzká-Lichtenstein.

V roce 1948 byl zámek rodině Podstatzkých-Lichtenstein vyvlastněn a stal se tak majetkem státu. V květnu 1995 se v restitučním řízení vrátil zpět do rukou Josefy Podstatzké-Lichtenstein († 2000).

Současnými majiteli zámku i velkostatku jsou její děti František Karel, Maria a Jan. Ve spolupráci s Muzeem Velké Meziříčí, které má v budově své sídlo od roku 1948, je zámek zpřístupněn veřejnosti.