"Velmez" - chrám sv.Mikuláše
Symetrickou a velmi sympatickou protiváhu tvoří velkomeziříčské radnici na protější jižní straně hlavního náměstí rovněž bělostné, ale pro změnu sakrální stavení. Je jím kostel sv.Mikuláše postavený zde již ve 14.století. Jeho „životopis“ by vydal na tlustou knihu, neboť chrám byl mnohokrát přestavován či stavebně upravován. Hlavním poznávacím znamením kostela je jeho vysoká hranolová věž tyčící se přímo nad rynkem, v jejímž přízemí byl roku 1883 do interiérů proražen nový hlavní vchod. Předtím se do nich vstupovalo jinudy.
První zmínka o chrámu pochází z roku 1317, kdy byl jednolodní. O necelých sto let později byla hlavní prostora přestavěna na lodi dvě a o něco později byla kvůli zaklenutí přistavěna na jihu třetí chrámová loď. Tohle trojlodí se od těch časů pyšní nádhernými síťovými a křížovými žebrovými klenbami. Další dílčí přestavby interiérů proběhly v období baroka, kdy byl chrám vybaven i novým mobiliářem. Hlavní oltář je ale novogotický a pochází z konce 19.století. V presbytáři a jižní lodi je na odiv klenba raně gotická a na svornících jsou umístěny erby pánů z Lomnice, Kravař a Pernštejna. Hlavní (užší loď) má klenbu pozdně gotickou.
Nejstarším zachovalým uměleckým dílem je gotická Madona ze čtrnáctého století. Hodnotné jsou velké kostelní obrazy. Ten se svatým Mikulášem pochází z roku 1772 a namaloval jej Genare Basil. Autorem zobrazení sv.Floriána nad hořícím „Velmezem“ je Karel František Topper a obraz sv.Anny vytvořil Ignác Weidlich.
Věž přistavěná k západní straně chrámu roku 1411 byla prý původně mnohem vyšší, ale i po jejím snesení to není žádný drobeček, neboť i v současnosti dosahuje úctyhodné výše 64 m! V jejím přízemí jsou nad vchodem okolo beránka božího reliéfy čtyř evangelistů, které z lipovského mramoru a hodovské žuly vytvořil v roce 1954 sochař Jiří Marek.
Věž sloužila nejen jako zvonice, ale také jako městská strážní věž a v držení města byla až do roku 1958. Poté připadla církvi.
Zvoník a ponocný bydlel v šestém patře, kde měl k dispozici malý byt a ochoz. Ten se nachází čtyřicet metrů nad dlažbou náměstí a v současnosti je přes sezónu (od začátku června do konce srpna) denně přístupný veřejnosti. Kromě nádherného výhledu na celé město a okolí tu návštěvník může shlédnout expozici o historii věže a města, prohlédnout si 99 historických městských fotoček a také těch šest zde visících zvonů. Čtyři pocházejí ze šedesátých let minulého století, ostatní dva jsou menší, ale mnohem starší. Umíráček pochází z roku 1706 a sv.František byl odlit LP 1791.
Hodiny byly na věž umístěny již v šestnáctém století. Ty dnešní jsou sice až z roku 1949, zato jsou naprostým unikátem, neboť jejich podsvícený ciferník přesahuje průměr čtyř metrů (měří přesně 420 cm) a je největším takovým nejen u nás, ale v celé střední Evropě!