Veľký Choč

Turistické cíle • Příroda • Vrchol

Veľký Choč - pohled přes Liptovskou kotlinu z Bohuňova (květen 2011)

Veľký Choč - vrchol hory (září 2010)

Veľký Choč - pohled na vrchol ze Strednej Poľany (červen 2009)

Veľký Choč - na vrcholu (červen 2009)

Veľký Choč - pohled na vrchol ze Strednej Poľany (červen 2009)

Veľký Choč - pohled na horu z Malého Rozsutca (srpen 2010))

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Veľký Choč (1 611 m n. m) – nejvyšší vrchol Chočských vrchů. V rámci tohoto pohoří tvoří masiv hory samostatný podcelek nazvaný Choč. Vrchol je krajinnou dominantou dolní Oravy i dolního Liptova. Má tvar nakloněné pyramidy s četnými skalnatými partiemi. Od západu a jihu jeho úbočí stoupají pozvolna, zatímco od severu a východu stoupají často příkrými srázy. Masiv hory zahrnuje i četné nižší vrcholy. Jižně od hlavního vrcholu najdeme Malý Choč (1464,9 m), který odděluje sedlo Vráca (1422 m). Nejmocnější rozsocha vybíhá z vrcholu k jihozápadu k odlesněnému spočinku nazvaném příznačně Stredná Poľana (je zde salaš pro přespání a významná křižovatka turistických tras). Tady se hřeben větví. V jihovýchodní větvi, která je nejdelší jsou vrcholy Kýčera (1310 m), Zadný Choč (1287,9 m – ten leží v kratičké západní rozsoše tohoto hřebene), Kopa (1216,6 m), za ní se tento hřeben stáčí na jihozápad a následuje sedlo Spuštiak, (1095 m), Predný Choč (1249 m), bezejmenné sedlo (1152 m), Brnová (1199,6 m), Lovisko (808 m). Z Poľany na jihozápad vybíhá kratší hřebínek s Vrcholy Háj (1268,3 m) a skalnatý Sokol (1134.3 m). Z ostatních vedlejších vrcholů stojí za zmínku N jihovýchodě Bukov (1218 m), na východě Krivá Tokáreň (1109,8 m).

Veľký Choč má tvar nakloněné nepravidelné pyramidy. Zvedá se asi 900 metrů nad okolní údolí. Z Velké Fatry sem zasahuje Krížňanský příkrov, pro který je typické značné rozšíření hornin usazených ve spodní a střední křídě. Jsou to horniny většinou typu slínitých vápenců, slínovců a slínitých břidlic, lehko podléhající zvětrávání. Horniny Krížňanského příkrovu tvoří zejména nižší, úpatní části masivu. Na Krížňanský příkrov je ve vyšších polohách nasunut vyšší Chočský příkrov, který obsahuje hlavně nejspodnější, triasové sedimentární horniny, ze kterých jsou zde nejrozšířenějšími mohutná souvrství vápenců, nejčastější tmavošedé až černé žilkované vápence a šedé, tzv. chočské dolomity. Vyšší souvrství triasu obsahují i jiné druhy vápenců, např. písčité, rohovcové a jiné. Svahy jsou zde proto strmé, často skalnaté, s četnými skalními stěnami, útesy, hluboce zaříznutými údolími, jeskyněmi a kamennými poli.

Skoro celý masiv Choče pokrývají lesy, v nižších polohách s bukem, jedlí a smrkem. Ve vyšších polohách pak často původní smrčiny. Nad horní hranicí lesa, která se zde nachází ve výškách 1350-1420 metrů nad mořem, je dobře vyvinuto klečové pásmo. Na nepřístupných skalách a skalních plošinách rostou reliktních borovice. Samotný vrchol je holý a oplývá bohatou vápnomilnou alpinskou flórou (prvosenka holá, hořec clusiův, dryádka osmiplátečná a další). Akumulace zajímavých geomorfologických jevů, s bohatou flórou a faunou zde podnítila roku 1982 vyhlášení národní přírodní rezervace Choč, která chrání vrcholové partie celého masivu hory (1428 hektarů).

Vrchol byl opěvován mnoha básníky, mezi jinými také P. O. Hviezdoslavem, který pocházel z Vyšného Kubína, ležícího přímo pod Chočem. Choč je považován za jeden z nejhezčích vrcholů Slovenska a zároveň za nejpěknější vyhlídkový vrchol Slovenska. Z jeho vrcholu je jedinečný rozhled po horstvech celého severního Slovenska (Malá Fatra, Veľká Fatra, Nízke Tatry, Západní Tatry, Skorušinské vrchy, Oravská Magura, Oravské Beskydy).

Na vrchol lze vystoupit:

po červené trase z Lúčok (Lúčky – Jastrabia dolina – sedlo Vráca – Veľký Choč: 3:15 hod., opačně 2:00 hod.)
po červené trase z Jasenovej (Jasenová – roz. Zábralie - roz. Drapáč – Veľký Choč: 3:10 hod., opačně 1:55 hod.)
po zelené trase z Vyšného Kubína (Vyšný Kubín – roz. Drapáč – Stredná Poľana – Veľký Choč: 3:00 hod., opačně 2:05 hod.)
po modré trase z Valaskej Dubovej (Valaská Dubová - Stredná Poľana (dále po zelené) – Veľký Choč: 2:30 hod., opačně 1:35 hod.)
po modré trase z Likavky (Likavka – roz. Pod Smrekom – sedlo Spuštiak - Stredná Poľana (dále po zelené) – Veľký Choč: 4:10 hod., opačně 3:20 hod.)
po červené trase z Likavky (Likavka – Likavský hrad – sedlo Spuštiak (dále po modré) - Stredná Poľana (dále po zelené) – Veľký Choč: 4:15 hod., opačně 3:20 hod.)
po žluté trase z Liskovej (Lisková - roz. Pod Smrekom (dále po modré) – sedlo Spuštiak - Stredná Poľana (dále po zelené) – Veľký Choč: 4:25 hod., opačně 3:20 hod.)