Vesele po Veselé
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Vesnici s tímhle sympatickým názvem naleznete mezi Slušovicemi a Klečůvkou. Zajímavé je, že se po vzoru vzdálené Vysočiny hezky uvelebila (a poté rozložila) okolo temene nezalesněného kopce. Díky poloze jsou z ní hezké výhledy na okolní Vizovické a Hostýnské vrchy. Možná, že si těchto výhledů kdysi užívali i pravěcí lovci, ale bohužel nám o tom - kromě několika pazourkových nástrojů - nezanechali žádnou písemnou zmínku. Ta pochází až z roku 1407 a to už tu stávala malá dědinka, která patřila lukovskému panství. V roce 1710 od něj byla spolu s Klečůvkou vyňata, neboť se z nich stal majetek patřící k samostatnému statku. Obyvatelstvo obce se až do nástupu Baťova obuvnického impéria živilo zemědělstvím. Kromě všech čtyř základních druhů obilovin (ve školičce jsme se učili, že je to pšenice, žito, oves a ječmen) se tady ještě ve velkém pěstoval jetel. A samozřejmě zemáky - brambory. Dědina měla svého rychtáře (fojta) a převážná část obyvatel bydlela ve staveních, pokrytých šindelem anebo slámou. V domečcích se nacházela jedna až dvě obytné světnice, komora, kuchyň a sklep. K tomu patřila venku stáj pro koně, krávy či prasata a samozřejmě velká dřevěná stodola. A malý obilný špejchar, vyrobený také ze dřeva.
Dnes už se převážná většina z asi osmi stovek obyvatel zemědělstvím živit nemusí a za prací dojíždí do Slušovic, blízkých Vizovic či do Zlína. Díky rostoucímu blahobytu je tady proto na všechna obytná stavení hezký pohled. Na ty starší i na novou výstavbu. Nějaké zvláštní a vyjímečné památky zde sice nenaleznete, ale za shlédnutí určitě stojí kaplička svaté Anny z roku 1913, u níž každoročně probíhá pouť s venku slouženou mší svatou. Kromě kaple se zde nachází už jen kamenný kříž. Zajímavý vzhled má místní "Veselá škola", jejíž předchůdce zde stál již v roce 1878. A hezký designe má i budova Obecního úřadu. V přízemí sídlí i restaurace a skutečně se v ní každý den vaří. Hluboko v zalesněném údolíčku pod obcí se nachází pěkný rybník, který je sice soukromý, ale přístup na hráz není nijak omezen.
A proč se Veselá jmenuje Veselá? No, na rozdíl od toho věčného skuhrání a nadávání na poměry se její obyvatelé (i když někdy měli holé zadky) raději vždycky smáli. A zdá se, že jim to vydrželo dodnes...