Vila Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí.

Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Když jsme se dozvěděli, že vila prezidenta Beneše je opět přístupná veřejnosti, tak jsme se tam při první příležitosti vypravili. Protože vila je majetkem Úřadu vlády, je nutné si zde prohlídku telefonicky rezervovat.

V zahradě před vilou se nás ujal sympatický průvodce a zasvěcené nás provedl samotným domem i krásnou zahradou.

Vila manželů Benešových byla postavena v letech 1930 až 1931. Vypracování projektu i stavba probíhaly za jejich přímé účasti. Podle jejich představ měl dům připomínat venkovská stavení na jihu Francie, přáli si nejen hladké zdi a nízké střechy, ale též světlé místnosti. V létě 1937 se Benešovi rozhodli vilu dostavět. Podle projektu architekta Otokara Fierlingera byl přistavěn na severozápadní fasádu nový trakt se sallou terrenou a terasu před jihozápadním průčelím zastínila obloučkovitá lodžie. Obytné a užitkové prostory byly v dvoupodlažním domě rozloženy do dvou členitých křídel. Společenské a obytné místnosti byly umístěny na jihozápadní stranu, v křídle situovaném k Lužnici. Prostorné světlé místnosti měly hladké stěny, pouze v obytné hale a pracovnách obsahovaly niky s poličkami. Strop obytné haly dekorovaly dřevěné trámy a strop Benešovy pracovny měl celodřevěné obložení. Neokázalé, účelné schodiště vedoucí z vestibulu zdobil v patře dřevěný sloupek. Vila opatřená pískově žlutou omítkou a zeleným nátěrem okenic přirozeně kontrastovala s travnatou plochou i listnatými a jehličnatými dřevinami. V listopadu 1973 sepsala Hana Benešová závěť, v níž odkázala část mobiliáře a vilu s přilehlými pozemky Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Po její smrti převzal v roce 1975 tyto nemovitosti Okresní národní výbor v Táboře. Koncem roku 1975 byl mobiliář z vily odvezen do depozitáře a dům smluvně převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Ten v roce 1975 zadal adaptaci vily Projektovému ústavu výstavby hl. m. Prahy. Pražští architekti pod vedením Jana Šrámka vypracovali návrh, podle něhož se rodinná vila v letech 1977 až 1978 adaptovala na vládní rezidenci. Vila dostala světlehnědou omítku a okenice byly opatřeny hnědým nátěrem, prejzová střecha byla nahrazena krytinou z měděného plechu. Jak střecha, tak i nově vybudované závětří nad vstupem však neodpovídaly provedením a stavebním materiálem původnímu architektonickému pojetí vily. Radikální úpravou prošly společenské prostory vily. Z původního zařízení zůstala zachována kachlová kamna v prezidentově pracovně, některé vestavěné skříně a prostor schodiště z vestibulu do patra. Vila získala nové rozvody elektřiny, vody a kotelnu. Na zahradě, naproti tenisovému kurtu, byl vybudován vyhřívaný bazén se šatnami. V listopadu 2000 prohlásilo Ministerstvo kultury České republiky někdejší letní sídlo Edvarda Beneše za kulturní památku. Z podnětu předsedy vlády Topolánka prošla vila v letech 2006 až 2009 náročnou obnovou. Během adaptace byl opraven rovněž plášť budovy, přičemž barevné pojetí fasády a okenic vychází z dobové fotodokumentace. Projektový tým vedený architektem Orlinem Ilinčevem vypracoval návrh, podle něhož se společenské místnosti v přízemí domu navrátily do původní podoby z 30. let. Vila dnes slouží nejen jako reprezentační prostory předsedy vlády, ale je především důstojným památníkem Hany a Edvarda Benešových, pravidelně přístupným návštěvníkům Sezimova Ústí.

Zdroj: Úřad vlády ČR.

Zajímavé odkazy na manžele Benešovi:

http://sport.lidovky.cz/karieru-edvarda-benese-ve-slavii-utnul-horymir-flv-/fotbal.aspx?c=A111105_201349_ln-sport-fotbal_vlh

http://www.lidovky.cz/hana-benesova-si-z-lasky-zmenila-i-krestni-jmeno-ftc-/lide.aspx?c=A110915_214620_lide_ani

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.385, 14.685)

Poslední aktualizace: 27.6.2016

Vyhledání vlakového spojení na výlet