Loading...
Ačkoliv stojí na kopci, naneštěstí ale v dolní části podlouhlého náměstí Svobody, je kostel poněkud zastíněn vyšší i honosnější městskou věží. Přesto se jedná o významnou dominantu, jen se asi musí vyjít na některý z okolních kopců. Přesná doba vzniku původní stavby není zcela známá.
Stavební vývoj kostela lze vypozorovat od starší raně gotické podoby a přestavby z r. 1365, kdy dostávaly novou podobu presbytář, sakristie a jižní portál dvoulodního interiéru.
Zásadní přestavba proběhla kolem roku 1500. Původně jednolodní stavba s plochým stropem byla změněna na nepravidelné dvoulodí. Starší je delší jižní loď, severní je novější přístavbou. K severní straně je přistavěná kaple sv. Anny s hvězdovou klenbou se zachovanými pozdně středověkými malbami. Z jihozápadní části kostela vystupuje věž se zvonovým patrem z renesanční doby.
Mohutně působí polygonální závěr kostela s mohutnými hranolovými opěráky. Ty jsou kryty pultovými stříškami. Kněžiště osvětlují lomená gotická okna, boční okna na jižní straně jsou obdélníková. Ve spodní části vnějšího závěru kostela je umístěn krucifix, pod věží je polychromovanaá socha sv. Jana Křtitele.
Většina vybavení kostel je z barokní doby. Po přestavbě byl původní plochý strop nahrazen působivými gotickými síťovými klenbami s hvědicově uspořádanými žebry. Jde o tzv. Milevský typ.
Zajímavostí je, že na návrhu barokního oltáře se měl podílet věhlasný Jan Bernard Fischer z Erlachu, ale nakonec se realizace ujal Filip Rambler z Cáhlova. Kromě ústřední postavy Madony s dítětem jsou u oltáře k vidění postavy sv.Petra, sv.Pavla a zemských patronů sv.Víta a sv.Václava.
Členitý kůr s dvojicí varhan je olemován působivou balustrádou z leštěného kamene.