Z mnoha vyhlídek v okolí Karlových Varů nebo při procházce ulicemi města je vidět zajímavá skleněná kupole nad vývěrem Vřídla, jejímž autorem je sochař Jan Fišera. Tato monumentální stavba kolonády včetně širokého přemostění řeky Teplé je někým obdivována, mnozí ji však stále chápou jako objekt, který do těchto míst nepatří.
Na začátku druhé světové války (1940) se městská rada rozhodla uspořádat architektonickou soutěž na projekt nové Vřídelní kolonády. Válka však pokračovala a tudíž se nestavělo. Jako již několikrát v minulosti i v tomto případě byla postavena provizorní dřevěná konstrukce, kterou navrhl vrchní stavební rada Harald Schnabel. Po skončení války (1946) byla stavba upravena a prosvětlena prosklenými stěnami podle návrhu architekta Ladislava Kozáka. Ale dřevěná konstrukce si zcela nerozuměla s místními podmínkami a bylo jasné, že je to potřeba řešit.
Architektonická soutěž v roce 1960, kterou vyhrál architekt Jaroslav Otruba, započala přípravy na novou stavbu. Nejprve byla 24. ledna 1967 provedena demolice dřevěné kopule nad gejzírem a následně byla zbourána také zbývající část kolonády.
A tak již nic nebránilo stavbě nové moderní kolonády, která byla dokončena v roce 1975. Tehdejší doba si žádala svoje, a proto kolonáda dostala jméno podle sovětského kosmonauta „Vřídelní kolonáda Jurije Gagarina“. Před její vchod byla umístěna na podstavci velká Gagarinova socha. Slavnostní otevření kolonády se konalo 11. května 1975. Datum neurčil ani tak termín dokončení stavby jako oslavy 30. výročí osvobození vlasti Sovětskou armádou.
Prosklená dvoupodlažní kolonáda byla postavena ve funkcionalistickém slohu na půdorysu písmene „L“ s vřídelní halou půdorysu nepravidelného šestiúhelníku. V přízemí většina návštěvníků míří nejprve do prosklené haly s vývěrem Vřídla (teplota 73,4°C), které tryská do výšky 12 metrů. A tak člověk zvedá hlavu za slavným stříkajícím pramenem a prohlíží si současně zajímavé zastřešení haly kupolí. V promenádní hale kolonády jsou ještě další vývěry Vřídla. Tento pramen má samozřejmě označení číslo 1 a lze jej ochutnat v různé teplotě. Pramenní váza A nabízí původní, pramenní váza B pak teplotu 50°C a pramenní váza C vřídlo o teplotě 30°C. Do prvního patra je možno po širokém schodišti vystoupat na ochoz, kde se konají zajímavé výstavy. Kromě vřídla dominuje interiéru kolonády ještě socha Hygie.
Litinovou sochu řecké bohyně zdraví a čistoty Hygie vytvořil roku 1878 v klasicistním slohu vídeňský sochař Vincenz Pilz. V blízkosti Vřídla byla instalována již v původních provizorních stavbách jako symbol léčivosti karlovarských pramenů. Na určitou dobu se sice stěhovala do kolonády Dolního zámeckého pramene či do haly karlovarského muzea, ale od roku 2001 je opět pevnou součástí a krásnou ozdobou Vřídelní kolonády.
Jedna socha se vrátila, druhá byla odvezena. Po roce 1989 začalo umístění sochy slavného sovětského kosmonauta lidem vadit stejně jako název kolonády. Proto byl Gagarinův pomník i přes protesty ruského velvyslanectví v roce 1992 odvezen a následně umístěn na letišti.