Loading...
Při pohledu na úvodní obrázek mého článečku, který znázorňuje celou tu mohutnou, téměř 150 metrů dlouhou a dvacet metrů vysokou skalní hradbu, si ti z vás, kteří tento kout Valašska neznají, nejspíš významně poklepou prstem na čelo. A řeknou, že nejsou blázny, aby si kvůli jakési vyhlídce z vrcholů skal srazili hlavu - vždyť těch schodovitých temen přece nelze dosáhnout jinak než horolezecky...
Dovolte, vážení a milí čtenáři, abych vás vyvedl z hlubokého omylu. Ani já dosud „papíry na hlavu“ nevlastním, takže vám mohu s klidným svědomím sdělit všechny následující informace:
Jistě – po té čelní, k Lidečku obrácené skalní stěně je cestu vzhůru možno doporučit opravdu jenom trénovaným lezcům, ale ona má ta skalní hradba i svůj rub.
A právě tudy vede okolo rozkošatělých a obnažených kořenů náletových jehličnanů zpočátku poněkud strmější, později už docela pohodlný a dobře vyšlapaný chodník. A ten vás provede pod skalní stěnou od toho nejvýchodnějšího až po nejzápadnější a nejvyšší bod skal.
Pro nejednoho z vás nejspíš bude překvapením, že je zde jejich výše pouze poloviční (ne-li třetinová), neboť směrem od chladného severu dosud nebyly skály erozí ze zeminy zcela vypreparovány.
Kuriozitkou je i to, že z téhle strany skalní hradba Čertových skal připomíná opravdické hradní cimbuří, takže jsou tu místa, která umožňují naprosto bezpečný výhled i pozemšťanům trpícím závratí.
Výhled je, pravda, poněkud omezený. Směrem k východu možno vidět pouze údolí s motorestem, železniční tratí a pastviny a hvozd pokrývající svahy kopce Stráž I (620 m) a víc nalevo i ten daleko strmější, lesnatější i skalnatější kužel Stráže II (623 m), kteréžto kopce spolu střeží – odsud neviditelný - vstup do Království Pulčínských skal.
Směrem k jihu je výhled mnohem obsáhlejší, neboť zahrnuje údolí Senice s celým Lidečkem i Horní Lidčí... no a ta kopcovitá kulisa na obzoru už patří královeckému hřebeni Bílých Karpat.