Výhledy ze svahů Štice

Vrch Štica se vypíná už na slovenské straně Javorníků. Jeho hvozdem krytý vrchol, který dosahuje nadm. výše 862 metrů, je od státní hranice směrem na východ vzdálen vzdušnou čarou pouhý kilometr. Od sousedního a mnohem mohutnějšího masívu Makyty (923 m), po jejímž hřebeni prochází červená tur.trasa, je oddělen sedlem, protnutým lesní silničkou.

Já její „kolegyni“ vinoucí se vrstevnicově vysoko ve svazích Makyty přes tři podmakytské doliny využil k návštěvě zajímavého skalního útvaru Větrná věž. Od ní jsem pak došel na křižovatku, kde po již zmíněné silničce vystoupal nahoru do sedla mezi Šticou a Makytou a po silničce nakonec seběhl do Papajského sedla.

 

V sedle jsem narazil na vykácený prostor, který umožnil omezený pohled na pozoruhodnou - pro mne ale ještě neznámou část - Javorníků východním směrem. Tady na obzor vystupují zalesněná temena Račkovce (721 m), Ráztoky (859 m) a Kopšovce (886 m) a další kóty, spadající pod CHKO Kysuce.

Díky tomuto výhledu jsem si také uvědomil, jak je ta naše část Javorníků vlastně maličká, protože tohle pohoří se odtud táhne až k Čadci, Krásnu nad Kysucou, Kysuckému Novému městu a Žilině a jeho poslední výběžky směrem na jihu a jihovýchodě olizují vody Váhu.

 

Další krásné výhledy (už na hlavní hřeben Javorníků) s temeny Javorníku pod Černíkovem (868 m), Malého Javorníka (859 m), Kohútky (913), Stolečného (962 m) a horní části údolí Biela voda s roztroušenými osadami Lazů pod Makytou se pak naskytly v odlesněném úseku, kudy silnička svahem Štice klesala už k blízkému Papajskému sedlu.