Loading...
Tato okresní komunikace, spojující obě sídla směrem od západu na východ, je dlouhá asi 4 km a od městečka Kelč neustále stoupá. Protože silnice neprochází žádným lesem a je lemována pouze stromy nesouvislé aleje, otvírá se z ní s přibývající nadmořskou výškou skvělý výhled nejen na okolní Kelčskou pahorkatinu, ale i na vzdálenější pohoří. (Ono se řekne „pahorkatina“, ale silnice začíná v Kelči u Juhyně v nadm.výši okolo 300 m, a když se poté dotkne okraje vísky Police /u Valmezu/ s jejím nejvyšším bodem - vrchem Zápouští, ocitneme se 445 metrů nad hladinou nejbližšího moře... a to už je i na pahorkatinu docela slušný kopeček!)
Na začátku – po ujítí půl kilometru po silnici od Kelče, se dostaneme ke kapličce Panny Marie. Od ní se nám otevře pěkný zpětný pohled na město i okolní zemědělskou krajinu. Naproti na východě vystupuje nad horizont masív Kelčského Javorníku, se svými 865 m nejvyššího Topu Hostýnských vrchů. Na jeho temeni je dobře viditelná jak stará telekomunikační věž, tak i nová rozhledna.
O něco výš nad osadou Lapač s rančem „Červení Voli“ silnice přes pastviny nabídne výhled k severozápadu, kde obzor vyplňuje zalesněná kulisa hřebene, z něhož vystupují vrcholy Petřkovické hory (608 m) a Svince (546 m). Nalevo od nich nad kraj osaměle vyčuhuje dominantní Starojický kopec (496 m) se zříceninou hradu Starého Jičína.
Na opačné východní straně spatříme konec Hostýnských vrchů obzvláštěný nápadnými temeny „Rajnochovických sopek“ a více k severu Píškovou (578 m).
Před závěrečným stoupáním už se nacházíme tak vysoko, že nás výhled k severu potěší panorámatem dlouhého hřebene Veřovických vrchů, za nimiž vystupuje mohutný Radhošť (1129 m) a vzdálenými vrcholky dalších beskydských velikánů.
Úplně nahoře, už před obcí Police, se můžeme potěšit zpětným pohledem na 4 km vzdálenou a nízko ležící Kelč... a také na celou okolní stejnojmennou pahorkatinu, hřeben Maleníku a za Moravsko bránou vystupující dlouhé namodralé pásmo Oderských vrchů.