Výrovka
Turistické cíle • Příroda • Vrchol
Prvním vrcholem hřebenovky mezi Červenohorským sedlem a Pradědem je Výrovka. Ve skutečnosti asi druhým, tím první je Velký Klínovec, který hřebenovka obchází v západním svahu pře sjezdovky (kdo by chtěl, vyleze po sjezdovce nahoru, z Klínovce je cesta na hřeben). Název hory není nijak zvlášť originální, Výrovek je po celém Česku rozeseto poměrně dost (asi byl výr oblíbeným ptákem). Jednu Výrovku nejdeme nedaleko u Filipovic pod Červenou horou – v tomto případě ale jde o loveckou chatu. Více by snad napověděl německý název Uhustein což ovšem rovněž poukazuje na nočního ptáka. Naznačuje ovšem přítomnost nějakého kamení. Výrovka je součástí Desenské klenby masivu Hrubého Jeseníku, přesněji její Pradědské kry. Celkově spadá do Moravskoslezské oblasti Českého masivu, přesněji do podoblasti Silesika. Jeseníky vyvrásnilo Hercynské vrásnění někdy v prvohorách, k dodatečnému vyzdvižení pak došlo následky alpínského vrásnění ve třetihorách. Pradědská kra je tvořena převážně břidličnatými jemnozrnými biotickými nebo bioticko-muskovitickými rulami, břidlicemi, rulami, svory, a pararulami s variským přepracováním. (většinou tomu všemu říkáme jesenická rula)
Díky červené značce hřebenové trasy je Výrovka poměrně snadno přístupná, buď ze sedélka pod Velkým Klínovcem od Červenohorského sedla, obráceně po sestupu z Malého Jezeníku. Východní svah Výrovky je poněkud strmější a jsou na něm drobné skalky, které zřejmě daly podklad k původnímu německému názvosloví. Východní svah je tak menším oříškem zejména při zimním běžkování (většinou se jezdí traverzem). Ze skalek je omezený rozhled hlavně do údolí Desné a průzorem pěšiny i na Praděd. U skalky najdeme malé odpočívadlo se stolkem a lavičkami. Samotná Výrovka by měla být zalesněná, ale v momentálně jsou na svazích mladé stromy, takže i díky tomu je z temeno i výstupové cesty celkem slušný rozhled.