Výskyt

Tento lesní rybník má svůj původ daleko v historii a soudí se, že vznikl někdy v 15. století, kdy byly rovněž vybudovány rybníky Biřička (původně zvaný jako Bejšťský) a Svinarský a obec sama provozovala rybářskou živnost, aby následně "zřídila nad nimi zvláštního úředníka, porybného a písaře, přidadouc jim ku pomoci náležitý počet chasy a pacholků porybních", alespoň podle stati Antonína Rybičky "Rybářství královéhradecké" z roku 1871. Přímý důkaz o jeho existenci máme však až z roku 1547, kdy král Ferdinand zkonfiskoval městu Hradci Králové jeho majetky, mezi nimiž byly zmíněny i rybníky Výskyt a Na Obci. Ty byly ještě v témže roce prodány Janu z Pernštejna na Pardubicích, který se zasloužil o jejich obnovu.

Teprve v roce 1559 byly rybníky Březhradský, Nový, Datlík, Cikán, Bejšťský a Výskyt prodány Jaroslavem z Pernštejna zpět královéhradecké obci. K jeho opětovné konfiskaci došlo za českého stavovského povstání, kdy již habsburská strana získávala navrch. Nebylo tehdy obecního rybníka, který by Hradci Králové zůstal. Rybníky Březhradský s lesem, Roudnický, Datlík, Cikán, Výskyt, Břízský jinak Bejšťský, Vraždovský a Nový se ocitly nejprve pod správou císařského rychtáře, aby byly posléze navráceny městu zpět. List o této "císařské milosti na vychování kněžstva, žákovstva a chudých ve špitálech" byl datován 11. květnem 1620 a podle něj došlo k navrácení některých vsí a rybníků ke 2. červnu téhož roku.

Velkým nebezpečím pro existenci Výskytu se stal přelom 17. a 18. století, kdy se přestalo rybníkářství vyplácet, a tak docházelo k masovému rušení rybníků. Na Výskyt, nacházející se v leči č. 71, jenž byl ještě v roce 1734 napuštěn, došlo až roku 1785, kdy byl vysušen a osázen olšemi, borovicemi a břízami. Dřevo se tehdy totiž začalo cenit více než ryby. Od té doby se zdejší strouze říkalo Výskytská (zapisovaná rovněž jako Vyskytská). Že se na tomto stavu nic nezměnilo, to můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru obce Nového Hradce Králové z roku 1840 od adjunkta 1. třídy Ferdinanda Tarische a geometra 3. třídy Franze Fenzla a v dalších mapových dílech z té doby.

O obnově této vodní plochy se uvažovalo již koncem 19. století, ale přednost dostaly rybníky na potoku Biřičce, jež mohly díky své ploše přinášet více užitku než lesní rybník. V letech 1937-1938 byl na jeho hrázi vybudován lesním radou Ing. Josefem Lázňovským lovecký srub. Znovu se objevily plány k obnově rybníka v roce 1939, aby se v listopadu následujícího roku začalo s jeho napouštěním. Informace o tom můžeme nalézt ve většině tehdejších celostátních deníků, dokonce i "Moravský večerník" na toto téma 5. srpna 1939 napsal: "Rybníky a rybní hospodářství v českých zemích. V různých oblastech Čech dochází letos k obnově dřívějších rybníků, jejichž význam se ocenil při nedávných zátopách; rybníky jsou přirozenou záchranou při náhle se rozvodňujících řekách. Tak město Hradec Králové obnoví dřívější rybník Výskyt na Stříbrném potoce v lesním revíru Svinary, rybník bude mít výměru 3.5 hektaru. V lesním revíru Běleč nad Orlicí obnoven bude rybník Šanovec na Suchém potoce o zatopené ploše 0.70 hektarů. Také na Moravě byla založena či obnovena řada rybníků. Rybní hospodářství je jedním z odvětví, kde jsou otevřeny pro podnikavé lidi velké možnosti."

Že napouštění nového rybníka probíhalo pomalu, je možné zjistit z leteckých měřických snímků. Zatímco v roce 1937 po něm ještě není památky, tak na snímku z roku 1946 je zatopena jeho necelá severní polovina a teprve v roce 1949 byl rybník plně napuštěn. Z vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 z roku 1960, kterou vyhotovil v předchozím roce F. Bureš, můžeme zjistit, že v té době byla maximální hloubka této vodní plochy 1,5 m. Již v té době byl cílem řady turistů, sportovců a milovníků přírody vůbec. Zmiňme např. turisty královéhradecké TJ Lokomotiva nebo novohradecké TJ Sokol. Na podzim roku 1969 byl vypuštěn, aby mohl být v následujícím roce opraven, ale tyto práce se o trochu protáhly, neboť ještě 17. června 1970 je popisován v "Novém Hradecku" takto: "Jeho dno je rozbrázděno nevelkým korytem Stříbrného potoka a břehy jsou zarostlé." Další práce na něm proběhly v letech 1981-1982, kdy ho nadále spolu s přilehlými lesy spravoval LZ Vysoké Chvojno.

Po navrácení lesů městu ho od roku 1991 spravují Městské lesy Hradec Králové, které ho v následujícím roce částečně odbahnily. V letech 1997-1998 byly na rybníku zjištěny povodňové škody, a tak došlo následně k opravě jeho hráze. Poslední velké rekonstrukce se Výskyt dočkal v letech 2011-2012, kdy získal novou hráz a zbavil se bahna usazeného na dně, přičemž jeho oprava odstartovala jeho vypuštěním, k němuž došlo 11. října 2011. 4. září 2011 byly otevřeny 2 turistické trasy pro vozíčkáře, modrá od lesního hřbitova k Výskytu a červená z Nového Hradce Králové opět k onomu rybníku. 13. května 2012 byla navíc otevřena pohádková stezka mezi Mazurovou chalupou a rybníkem Výskytem, kterou tvoří poutače s pohádkami a ze dřeva vyřezávané pohádkové bytosti od uměleckého řezbáře Miroslava Kříže, jenž je vytvořil ve své svinarské dílně. V té době byl zbourán rovněž původní lovecký srub a nahrazen novou stavbou.

V současné době je tento rybník, ležící na bočním toku Stříbrného potoka a nacházející se mezi lokalitami "U dvou závor" a "Blata" na pozemku o parcelním číslu 943/21, stále součástí městského majetku. Zatímco sám pozemek má výměru 4,471 ha, tak plocha rybníka je pouze něco kolem 3,37 ha a v sušších obdobích mnohdy ani to ne.