Wąwóz Kraków

Turistické cíle • Příroda • Soutěska

Wąwóz Kraków - boční větev Doliny Kościeliskiej v polských Západních Tatrách. Má tvar úzké skalnaté soutěsky. Ta ústí do Doliny Kościeliskiej ve výšce 1030 m n.m., těsně před Wyżnią Kościeliską Bramą, v jejích východních stěnách. Soutěska má délku asi 1,5 km a táhne se až k Kamienne Tomanowe v západních úbočích Ciemniaka (Temniak) kde ve výšce asi 1350 m, kde se rozšiřuje a ztrácí. Je to velmi úzký zářez vyerodovaný ve vápencových skalách. Dno tvoří kameny a větve přemísťované vodami jarního tání, nebo vydatných dešťů. Tato část soutěsky vznikla propadením stropu chodby bývalé jeskyně. Dno soutěsky bývá většinou suché (voda zde teče jen po vydatných deštích). Soutěska je jinak odvodňována podzemním tokem, který vyvěrá pod Skałą Pisaną. Na jaře se v soutěsce dlouho drží sníh. Po projití asi 100 metrů se soutěska mírně rozšiřuje a nalevo je v kolmé stěně železný žebřík, jež nás dovede ke vchodu do jeskyně Smocza Jama. Od vchodu do jeskyně je výhled mezi stromy na nedaleké skály – Saturn a Ratusz (Radnice). Další část soutěsky (nad jeskyní je přísně chráněná a pro turisty nepřístupná. Jsou zde pěkné, zachovalé části přirozeného lesa ve skalách a často zde zavítá divoká zvěř. Název soutěsky má „goralské“ kořeny. „Goroli“ často vandrovali do Krakova, kde si všimli podobnosti úzkých uliček Starého Města s touto skalní roklí. Odtud pocházejí i názvy jednotlivých skal (Ratusz, Baszta, Kościół), jeskyně (Smocza Jama - Dračí doupě – Jeskyně Pod hradem Wawel) a rozšíření soutěsky (Rynek). V horní části se soutěska rozestupuje a rozšiřuje (Płaśń pod Progami). Ta ztrácí charakter soutěsky a jedna její větev přechází v Żleb Trzynastu Progów – další rokli, tentokrát ještě strmější, připomínající jeskyni bez stropu. Jak soutěska Wąwóz Kraków, tak i Żleb Trzynastu Progów se vytvořily v procesu zkrasovění skal budovaných vápenci a dolomity, stejně jako okolní tatranské jeskyně.

Wąwóz Kraków je považován za nejkrásnější skalní soutěsku polských Západních Tater. První turisté ji navštívili už v polovině 19. Století. Soutěska byla také cílem hledačů pokladů, o čemž svědčí jejich značky ve skalách a obtížně dostupných prostorech. Velmi bohatý je i rostlinný porost. Roste zde například ploštičník evropský (Cimicifuga europia). Ten byl nalezen v Tatrách jen zde a v nedalekých skalách Organy.

Do dolní části soutěsky lze dojít:

Častí Wąwozu Kraków prochází žlutá trasa z Polany Pisanej. Trasa je jednosměrná a vrací se zpět na tuto polanu (vrací se na ni o něco níže) – (čas na projití celé trasy – 0:55 hod).

Poslední aktualizace: 25.5.2013

Nadmořská výška:

1081 metrů nad mořem

Wąwóz Kraków na mapě