Z Domašova pod Domašovský kopec (vlastně obráceně)
Pozorný čtenář map (nebo prohlížitel?) jistě zaregistroval příliv několika nových cyklotras kolem lázeňského Jeseníku. Většina jich vznikla v rámci projektu „Jescyklo“ ve snaze navést turisty a hlavně cykloturisty do více či méně atraktivních míst tak, aby se méně střetávali s turisty pěšími. Dodejme, že si to vynutila i skutečnost, že víc a víc cyklistů si pořizuje to kolo s motorem. Že je to trend, se asi musíme smířit. Bohužel ne všichni elektrokolaři zcela ovládají přeci jen hmotnější stroj, což má občas fatální následky.
V rámci výše zmíněného projektu tak přibyly nejen trasy, ale logicky i nějaké ty rozcestníky. Jedním z nich je i ten s pojmenování Pod Domašovským kopcem. Jak napovídá název poblíž bude kopec podobného jména, cca 500 severovýchodně se návrší s kótou 663 m vskutku najde. Hlavní opodstatnění této křižovatky je ve faktu, že zde odbočuje ze souběhu bílá cyklotrasa s číslem 6212. Opouští tak částečný souběh s červenou cyklotrasou 6207 s kterou vede vlastně jen kousek od Keprnického potoka a tvoří spojku do části Adolfovic Mlýnky.
Pohledově je ale velice příjemná silnička vedoucí do samotného Domašova (tedy tam, kde má obec Bělá svůj úřad). Asfaltka se vine mezi poli, dnes spíše loukami a pastvinami. A protože až na pár stromů nic nebrání rozhledu, má výletník nějaký ten kilometr a pů od Domašova (nebo do) ke kochání celkem pěkný obzor. Hlavní část obzoru tedy tvoří části Hrubého Jeseníku. Asi největší kus východního obzoru vyplňuje Medvědí hornatina, severní oblast Hrubého Jeseníku. Ta dosahuje absolutních výšek kolem 1200 m. Pásmo hor je relativně zarovnané, takže výrazněji se jeví poněku ostřejší vrchol, což by mohl být Lysý vrch (1128), pohlédneme-li k více k jihu objevíme táhlý hřbet Malého Děda (1369) který samozřejmě patří k rozsoše Praděda. Výrazný osamocený kopec, tedy hora je samozřejmě Velký Klín (1178). Když už jsem blíže Domašovu, objeví se i hory patřící ke Keprnické části, tedy předstupující Točník (1143) za kterým se táhne protáhlý hřbet Červené hory (1333) se Sněžnou kotlinou, dál k západu pokračuje hřeben ke Keprníku, z kterého vidíme spíše postranní Žalostnou (1352). V severních částech výhledu nesmíme opomenout pásmo Zlatohorské vrchoviny, a vlastně kousek od Domašova je vidět skoro až do Jeseníku, tedy spíše nad něj, tam kde jsou lázně (Gräfenberk) s výrazným Studničním vrchem (992). A to jsou hory Rychlebské.