Kvetoucí Filipovické louky
Filipovice jsou dnes známé spíše jako lyžařské středisko rodinného typu. Díky poloze na severním úpatí Keprnické části Hrubého Jeseníku se tu dá i nalézt i nějaké přírodní krásy. Ač je zima určitě krásná, hlavně při dostatečné sněhové nadílce, určitě svůj půvab mají i jiné roční období. Asi nejhezčí je logicky jaro, kdy se po odpočinku vše probouzí k vegetačnímu růstu.
Na severním okraji Filipovic, v místech kde se zástavba blíží k lesu se rozkládá pozoruhodná rezervace na lokalitě horských luk podmáčených zásluhou bezejmenného přítoku Keprnického potoka. Díky vláze se tu daří i zajímavé populaci orchidejí. V hojném počtu na přelomu května a června rozkvétá prstnatec májový, zastoupen je v menší míře i podobný prstnatec fuchsův. V podobné době rozkvétá suchopýr, nejspíše pochvatý, který vytváří takřka bílou plochu na velké části rezervace. V sušších částech louky ale objevíme i jiné rostlinky a trávy, poměrně častý je takový pcháč potoční, rdesno, zvonek rozkladitý, místy chrastavec rolní aj. Ve vysoké trávě občas hnízdí chřástal polní, v tůních sídlí čolek horský, vzácně i čolek karpatský. Na lov obojživelníků se může vydat užovka obojková i zmije obecná.