Z Karpna zbyl jen Kostelík lesníků a myslivců

Obec Karpno, chcete-li Karpów nebo Karpenstein, byste dnes ve Zlatých horách (Góry Złote) u našich severních sousedů hledali již marně. Obec zanikla, zbyl z ní pouze kostelík uprostřed lesů. Kostelík lesníků a myslivců, jak se tato sakrální památka dnes nazývá, byl postavený v roce 1872. Po více než sto dvaceti letech chátrání byl svatostánek z iniciativy preláta Stefana Witczaka „Kruszyny“ v roce 1995 zrekonstruovaný a předaný do péče lesníků a myslivců. Bezprostředně po rekonstrukci, která proběhla v rekordním čase od června do října, kardinál Henryk Gulbinowicz (wrocławský metropolita), zasvětil kostelík dne 4. listopadu 1995 Panně Marii a svatému Hubertovi, patronu myslivců.

V souvislost s historií kostelíku se připomínají také léta 1981 až 1989, kdy se v jeho ruinách scházeli tehdejší polští a čeští disidenti. Z polské strany to byli aktivisté KORu a Solidarity, z české strany členové Charty 1977.

Kostelík je jednolodní stavba chráněná valbovou střechou s pálenou krytinou. Ve štítové zdi je nad vchodem nika se soškou Panny Marie a dále malý zvon. Původní zvon místní koupili v lázních Lądek-Zdrój a údajně donesli na ramenou až ke kostelíku. Ve štítové zdi jsou vpravo od vstupních dveří osazeny dvě kamenné pamětní desky.

Interiér kostelíku je jednoduchý. Hlavnímu oltáři se sochou Panny Marie sekundují postranní malé oltáře. Vpravo s malbou svatého Huberta, vlevo s malbou svatého Františka. Výzdoba interiéru je dílem sochařky Ewy Bayer. Vnitřek kostelíku není veřejnosti běžně přístupný. Vyfotografoval jsem jej přes mříž.

Podle stolů, lavic, ohniště a betonového plata vně kostelíku lze soudit, že místo slouží lesníkům, myslivcům a věřícím pro jejich společné akce. Vpravo od kostelíka se nacházejí tři kamenné náhrobky.

V souvislosti s kostelíkem jsem se také dočetl, že do roku 1964, než je místní zcela vybili, v okolí žili medvědi hnědí. Na jaře roku 1991 tu ještě zaznamenali pohyb zatoulaného medvíděte a v únoru roku 1994 dospělého medvěda sestupujícího z hory Trojak. Odborníci předpovídají, že medvědi se do lesů ve Zlatých horách jednou vrátí. Mají tu vhodné podmínky pro život.

Kostelík lesníků a myslivců v bývalém Karpnu nemůžete minout, půjdete-li po zelené turistické značce z hradního rozcestí (Rozdroźe zamkowe, 698 m n. m.) ve směru na Čedičový vrch. Z rozcestí ke kostelíku dojdete za deset minut bez velkého stoupání či klesání. Ani z Rychlebských hor to není ke kostelíku daleko, využijete-li hraničního přechodu v Černém koutě.