Kaňon Račího potoka
Račí údolí je označováno za perlu Rychlebských hor a to právem, neboť patří k jejich nejkrásnějším dolinám. Nachází se asi 2.5 km od Javorníka, celkově je dlouhé 7 kilometrů a ve své nejatraktivnější spodní části má podobu skalnatého kaňonu hluboce vřezaného do okolní lesnaté krajiny. Tady se také nad oběma břehy potoka rozkládá přírodní rezervace o rozloze zhruba 62 ha, která byla vyhlášena roku 1998. Byl v ní zaznamenán výskyt výra velkého a čápa černého, ale hlavním předmětem ochrany se staly bučiny s dubem, borovicí a lipové javořiny převážně s původním pralesovitým porostem.
Osu rezervace tvoří kaskádovitý tok Račího potoka mající charakter nespoutané divoké říčky, kolem níž vede silnička doprovázená modrou turistickou značkou. Kaňonovitá část údolí je dlouhá jen něco málo přes kilometr a kromě burácejícího Račího potoka můžeme na jaře či po deštích pozorovat také menší Jarní vodopád vzniklý sesuvem půdy v roce 2009.
Srázné svahy nad silničkou jsou zdobeny četnými skalními výchozy. K nejzajímavějším patří přímo nad řečištěm umístěná Panenka a vysoko nad údolím pak 13 m vysoká jižní stěna Čertových kazatelen, na jejímž temeni byla zbudována fantastická vyhlídka. Další zajímavý pohled do hlubin Račího dolu poskytne romantická upravená věž hradu Rychleby a částečně i nepatrné zříceniny Pustého zámku nacházející se vysoko nad ním na druhé straně údolí. Pozoruhodným bonusem při putování kaňonem je zrekonstruovaný secesní objekt Tančírny nacházející se u hájovny v jeho nejspodnější části.
Množství skalních výchozů, které při procházce vidíme, je tvořeno pásmy biotitické ruly (má podobu jemnozrné žuly) a rulami granulitickými.
Na závěr si dovolím uvést jednu malou zajímavost: název „Račí údolí“ je sice překladem jeho dřívějšího německého názvu Krebsgrundtall (greb = rak), ale ten vznikl špatným přepisem slova „gereb“ znamenajícím Propast!