Z Litochovic nad Labem do Prackovic také nad Labem...

Z Litochovic nad Labem do Prackovic také nad Labem….

Jak také jinak, když obě obce leží nad řekou Labe…a Litochovice spadají vlastně pod obec Prackovice. Podle písemných záznamů obec vznikla okolo r. 1352.

Vyjela jsem si na takový malý výletík, neboť slunce na mě sálalo z oblohy žhavými paprsky, byť bylo teprve dopoledne, a já už promáčela dva velké kapesníky, ale abych někde natrefila na otevřenou hospůdku, to bohužel ne. Měly otevřeno až v pozdější dobu. Škoda, pivko by ve mně jen zašumělo a možná, že i dvě. Voda, kterou jsem měla v batohu, byla teplá a tak nechutnala ani moc mému psímu kamarádovi.

Přejeli jsme Prackovice a jeli o zastávku dál do Litochovic a vystoupili z vlaku. Měla jsem v úmyslu prohlédnout si obě obce a v Prackovicích nastoupit na zpáteční cestu do Teplic.

Obec Litochovice je 170 m. n. m. Žije tu asi okolo 600 obyvatel. Dříve se tu pěstovalo dost obilí, ovoce a dařilo se tu i hroznovému vínu, které se tu ještě dosud pěstuje.

Na návsi se nachází kaple sv. Jana z Nepomuku se zvoničkou. Tato kaple byla postavena r. 1792 a v r. 1857 byla opravena. Je to i takové odpočinkové místo, neboť jsou tu i lavičky. Ale abych si tam sedla a nechala se okukovat místními občany, na to jsem tedy chuť neměla. Připadala bych si tam jak na pranýři…

Vzadu v mírném kopečku za kaplí byla stará hrázděná usedlost s krásnou opravenou bránou. Kdysi tu stála v obci ještě jedna památka a to socha sv. Antonína na sloupu, ale kdeže je jí dnes už konec. Zůstalo po ní jen torzo…

A tak jsem obcí prošla, prohlédla si, co mě zaujalo a pokračovala jsem dál do Prackovic. Na okraji silnice pod větvemi jabloně byl krásný výhled na řeku Labe...Pokračovala jsem dál silnicí a najednou se moje srdíčko zatetelilo, viděla jsem docela hezkou výstavní restauraci a tak jsem k ní zamířila, a už jsem se těšila, jak si dám pivko venku u stolu pod slunečníkem… ale kdepak, zase měli zavřeno.

A tak jsem se obrátila a z mírného kopečku jsem se dostala zase na náves, kde stál po pravé straně v uličce hřbitov s kostelem sv. Matouše. Vešla jsem do něj, porozhlédla se, a vyfotila si kostel. Byl odtud krásný výhled na protější obec za řekou Labe - Libochovany s vévodícím kostelem. Řeka Labe se tu rozlévala do široka, v dáli byla vidět i malá zřícenina hradu Kamýk.

Vyšla jsem ze hřbitova a namířila si to už k nádraží…Prošla okolo památného stromu, na jehož důležitost upozorňovala malá tabulka. A protože jsem viděla na ulici nějakého muže, jak si opravoval auto, tak mě to nedalo, abych se ho nezeptala, zda je tu ještě nějaká hospoda. Byla, kousek nad ním, ze starého statku, ale jak jinak, taky zavřená…

Takže jsme sešli do ulice, kde stálo nádražíčko, tedy spíše jen budova, ale jistě nefunkční, nikde nebylo ani živáčka. Ale zato mělo toto nádraží 3. nástupiště. Tak jsem mrkla na jízdní řád, který tam bohu díky byl, jak nám to jede do Teplic – bylo to za čtvrthodinku a za chvíli vláček již přifrčel a my jsme nasedli a s přestupem v Ústí nad Labem jsme dorazili domů. Ve Večerce, v paneláku, kde bydlím, jsem si koupila dvě pivka a dala jedno narychlo vychladit do mrazáku…

Byl to takový malý, ale hezký výlet za poznáním dosud nepoznaného…, jen ta žízeň kdyby nebyla a slunce tolik nepražilo…