Za kulturou v babím létě do Hradce Králové

Henry Moor, Juliana Höschlová, Petr Stibral, Věra Říčařová František Vítek v GMU

 

Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) hostí od června čtyři nové výstavy. V hlavním výstavním prostoru galerie badatelský projekt Henry Moore a československé umění po roce1945, sestávající z několika ikonických děl tohoto významného britského umělce. V Bílé kostce galerie uvede legendy českého loutkového divadla – Věru Říčařovou a Františka Vítka. Samostatně vystavuje současná umělkyně Juliana Höschlová a ve veřejném prostoru před galerií pak je osazeno dílo Petra Stibrala, názvané "Pomník konzumerismu".

Britský umělec Henry Moore (1898–1986) je považován za autoritu modernistického sochařství. Svým dílem ovlivnil tvorbu řady jednotlivců i celé umělecké tendence. Úvod expozice tvoří podrobná časová osa událostí, které zobrazují přítomnost autora v Československu a v bývalé východní Evropě. Výstava sleduje vliv jeho díla na československé sochařství ve druhé polovině 20. století. Hlavní expozici předcházel dlouholetý výzkum, kombinující archivní zdroje tuzemské i zahraniční. 

Kurátorky Pavlína Morganová a Lujza Kotočová sestavily soubor soch více či méně známých osobností z centra i regionů, jež se Moorovou tvorbou nechaly inspirovat a rozpracovávaly jeho postupy zaměřené na práci s biomorfními tvary, s vnitřním a vnějším prostorem sochy či rozvíjely plasticitu na hraně mezi abstrakcí a figurací. “Do výstavy se podařilo zapůjčit několik originálů děl Henryho Moora, především z Muzea Folkwang v Essenu, Hamburger Kunsthalle a z drážďanské Státní umělecké sbírky. Současně jsou instalována díla československých sochařů a sochařek poukazující na Moorův vliv,“ uvádí kurátorka výstavy Lujza Kotočová. Vystaveni jsou například Ladislav Zívr, Vítězslav Jungbauer, Vladimír Janoušek, Sylva Lacinová a další. Výstavu provází stejnojmenná publikace, vydaná ve spolupráci s Vědecko-výzkumným pracovištěm Akademie výtvarných umění v Praze. Reflektuje Moorův vliv na československé sochařství druhé poloviny 20. Století. Obsahuje odborné studie, zkoumající diplomatický rámec i další mechanismy, provázející prezentaci a recepci umělcovy tvorby v kontextu kulturní studené války i vývoje sochařství ve specifických podmínkách státního socialismu. Publikace je k dostání v knihkupectví galerie. Samotná výstava trvá do poloviny ledna 2025.

Výstava Loutky & židle v prostoru Bílé kostky je procházkou loutkářským ateliérem. Návštěvníky seznámí s různými kapitolami společné tvorby umělecké i životní dvojice Věry Říčařové a Františka Vítka. Prohlédnou si autorské i společné práce a zaposlouchají se do tikání, šramocení a cinkání hracích i nehracích mechanizmů. Instalace zahrnuje ukázky divadelních artefaktů a propriet a vytváří působivý prostor s kresbami, obrazy, mechanickými konstrukcemi, panoptikem loutek a sbírkami starých židlí. “V roce 2017 získai pár za svou uměleckou práci evropského významu cenu Thálie za celoživotní loutkářské mistrovství. Není náhoda, že toto dílo vznikalo v regionu, kde dnes působí největší amatérská loutkářská komunita v Čechách a kde se prastaré umění vedení loutky, řezbářství a tajemství mechanického divadla a betlémů těší dlouhé a bohatě rozvětvené tradici, předávané od baroka až do 50. let minulého století z generace na generaci,” vysvětluje kurátor výstavy Miloš Vojtěchovský. 

V prostoru Černé kostky je k vidění samostatná výstava Juliany Höschlové TearsforFears, jejímž motivem je voda ve formě potoka v místě autorčina bydliště. Instalací tří nových prací v obecné rovině přenáší autorka do prostor galerie svou zkušenost života v souladu s konkrétním místem v Krkonoších, jehož se stala součástí. Uprostřed místnosti nechává zářit skleněný klenot ve tvaru řečiště potoka z údolí, v němž žije, naplněný jeho vodou. “Instalace zahrnuje také zářivě barevné malby silně ohrožených druhů krkonošských květin. Ve vystaveném videu Everybody Wants to Rule the World autorka přetváří stejnojmennou píseň od kapely TearsforFears v mírně hororovou esej s nadějnými záblesky, zároveň zdůrazňující stesk po něčem, co mizí,” uvádí kurátorka výstavy Tereza Špinková k dílům zahrnutým do výstavy, jež v kontextu postupující klimatické změny nabývají dalšího významu a budí rozličné otázky. 

Intervencí Petra Stibrala vstupuje GMU do veřejného prostoru před galerii, kde je osazen “Pomník konzumerismu” nabízející autorův pohled na zvýšenou míru spotřebovávání. Ukazuje, jak bude vypadat budoucí vzpomínání na současnost a minulé dekády. Prozrazuje, že jednou na období konzumerismu budeme vzpomínat s nostalgií. Pomník v době současné krize představuje jakési ohlédnutí za léty relativní hojnosti, která přes stále viditelnější zárodky budoucího selhání byla obdobím dostatku a stability. Monumentální objekt doplňuje text sochaře, pedagoga a publicisty Pavla Karouse. Výstavy v Bílé a Černé kostce společně s instalací ve veřejném prostoru zůstávají ke zhlédnutí do začátku října 2024.

                                                                                                                                   Miroslav Navara/TZ

 

 

34