Loading...
Turistické cíle • Technická památka
Rčení „Zač je toho loket“ se všeobecně užívá ve významu přivézt někoho na správnou cestu, tedy poukázat na jeho chybu, omyl, nebo rovnou mu přímo vynadat a potrestat hříšníka (v Pardubicích to nahradí úslovím, za kolik je tam perník). Ve skutečnosti ovšem šlo původně vysvětlit někomu nějakou skutečnou velikost (hlavně co se týče délky).
V dobách pravěkých, starověkých i středověkých se obchod či směna uskutečňovaly podle pravidel dohodnutých na místě, ale jak zbožní výměna dosahovala více a více meziregionálního až nadnárodního přesahu vznikla potřeba univerzálních měr a vah. Co se týče měr délkových, dlouho se užívaly míry odvozené přímo z rozměrů lidských, nikdo sebou nemusel nosit nějaký skládací metr (nebo jiné měřidlo), prostě tou míru naměřil na sobě. Ale příroda nás neutvořila unifikované, každý narostl trošku jinak, takže i ty stopy, lokte a palce vycházely pokaždé jinak. Ce je délka stopy asi dokážeme určit, že jde o délku chodidla, u palců se jedná o první článek (nebo poslední, prostě tam kde je nehet). Horší je to s tím loktem, je to jen délka od prstů k samotnému loketnímu kloubu, nebo celá paže? Právě u loktů se asi ty rozměry lišily nejvíc. Je tedy jasné, že se jednotky nějakým způsobem musely sjednotit. Nejdřív v jednotlivých státech, postupně se země dohodly více a více ne sjednocení měr, ačkoliv i po zavedení jednotek měr SI hlavně anglosasové stále oblíbeně užívají své yardy, míle, libry, galony a podobné jednotky.
O snaze mít správné míry na očích se můžeme přesvědčit na nároží radnice v Českých Budějovicích. Ve zdi je tu zazděn poměrně nenápadný železný podlouhlý předmět. Železný pás délky 77,8 cm má znázorňovat tzv. vídeňský loket, tedy délkovou míru kterou měla být unifikována měřící soustava v habsburské monarchii. Míra je tu umístěna od roku 1765 a měla prodejcům i zákazníkům posloužit k posouzení správných rozměrů prodávaného zboží. V drtivé většině šlo asi o látkové zboží, které se prodávalo na trzích na přilehlém náměstí, tedy náměstí Přemysla Otakara II., které se ale tehdy jmenovalo jinak (jestli vůbec), vlastně je zaznamenán název Hlavní, tehdy to možná bylo Tržní náměstí, nebo jen prostě rynek.
Povšimneme si, že loket není jen prostá plochá tyč, míra je rozčleněna na další díly, najdeme polovinu, zřejmě stopu, případně píď (to je od palce k ukazováku), nechybí samozřejmě i délka palce.