Zámek Černá Hora

Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek

Zámek v obci Černá Hora, ve kterém sídlí domov důchodců, se nachází přímo nad známým pivovarem. Při návštěvě můžete bez problémů projít obě nádvoří až na západní terasu, ze které je pěkný pohled do údolí řeky Svitavy.

Hrad Černá Hora založil asi Matouš, který pocházel z rodu pánů z Doubravice a Vildenberka. Matouš byl významnou osobností politiky své doby, v letech 1289 - 1298 zastával funkci moravského komorníka. Po Matoušově smrti získal Černou Horu od krále Václava II. italský mincmistr Apard.

Okolo roku 1320 získali Černou Horu páni z Lipé, kteří ji roku 1348 přepustili pánům z Boskovic. Tento známý rod hrad vlastnil až do roku 1597. Během této doby jej rozšířili a opevnili, přičemž nejvýraznější stavební úpravy ve stylu pozdní gotiky lze předpokládat za Dobeše a Beneše Černohorských z Boskovic ve čtvrté čtvrtině 15. století a za Albrechta Černohorského z Boskovic roku 1561, který jej přestavěl již ve slohu renesančním.

Lichtenštejnové zámek získali díky příbuzenským vztahům s pány z Boskovic a vlastnili jej v letech 1597 - 1719. Ovšem v Černé Hoře nesídlili. Objekt měl totiž dosud spíše charakter středověkého hradu než pohodlného zámku.

Roku 1719 přešlo černohorské panství sňatkem na Auerspergy, ani ti však na zámku nesídlili. V roce 1726 postihla zámek pohroma v podobě požáru, který jej těžce poškodil a na dlouhá léta vyřadil ze života, takže roku 1818 se dokonce uvádí jako pustý. Prvním, kdo se zasloužil o zastavení rozpadu zámku, byl Jan Nepomuk z Geisslernu, držitel Černé Hory od roku 1830.

Roku 1859 panství získal hrabě Mořic Friess z Friessenbergu, který zámek o dva roky později nechal zrekonstruovat. V roce 1945 byl černohorský zámek Friessům zkonfiskován a od té doby slouží sociálním účelům.

Zámek má dvojdílný areál. K hradbě předzámčí, jenž vzniklo úpravou staršího předhradí, přiléhá na severozápadě a severovýchodě patrová dvoukřídlá hospodářská budova s okrouhou baštou nejspíš pozdně gotického původu. Obdobná bašta zajišťovala i protější nároží východní, ale ta byla zbořena při opravách objektu v 19. století. Průjezd do předzámčí má podobu zdobeného portálu s brankou pro pěší. Otvory pro kladky nad portálem prozrazují, že před vstupním průčelím býval šíjový příkop, zasypaný nejspíš v 19. století.

Jádro hradu bylo ve středověku obehnáno okružním příkopem, jenž byl asi v období pozdní gotiky na straně předhradí uzavřen bočními zdmi a obezděn. Vlastní zámek má půdorys téměř obdélníka, jehož obvod tvoří trojkřídlá dvoupatrová budova. Zámku vévodí čtyřpatrová hranolová schodišťová věž s nízkou střechou. Na jihozápadě uzavírá zámecký areál volná plocha tzv. Růžové zahrady. Zdá se však, že právě v Růžové zahradě mohl kdysi stát nejstarší hradní palác.

Z původního hradu ze 13. století se dodnes dochovala věž, z níž údajně vedla tajná chodba k nedalekému rybníku. I dnes upoutávají rozsáhlé sloupové síně v přízemí západního křídla s mohutným, na Moravě jedinečný sklepením pod ním. Přestavbu z hradu na zámek připomíná nápis nad hlavní branou černohorského zámku.

Zámek je nepřístupný.

http://www.castles.cz/zamek-cerna-hora/