Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Pokud znáte hraniční přechod Bohumín-Chalupki, určitě jste jeli kolem zámku, ten stojí doslova na státní hranici, jen kousek od staré celnice. Mnoho lidí ho mine bez povšimnutí. Je to ale škoda. V zámku, dříve hradu, je krásná stylová Restaurace a zámecký hotel. V parku je hřiště pro děti, skluzavky, houpačky, lavičky na posezení, roste zde také 26 druhů vzácných dřevin vysazených za Donnersmarcků.
V roce 1742, po prohrané válce o Prusko, byly Chalupki přičleněny k Prusku. Hrad byl v té době velmi poničen, byl přestavěn a staré části byly zakomponovány do dnešní barokní stavby. V roce 1846 se hrad stal majetkem rodiny Rothschildů (do roku 1936), rovněž za Rothschildů se prováděly stavební úpravy zámku, naposledy v roce 1907.
Pokud budete potřebovat trošku oddychu při cestě do Polska, určitě se tady zastavte. Výborně vaří, obsluha je příjemná a zámek je krásný. Slavili jsme zde křtiny našich dětí a služby byly perfektní, jídlo Dobré, cena slušná, velké poctivé porce.
Využívám ještě hezkého podzimního počasí a jedu z Orlové do Bohumína a dále pak do Polska podívat se na zámek v Chalupkách. Z Nového Bohumína do Starého jsem se svezla autobusem, kdysi jsem tuto trasu chodila běžně pěšky (dalo se dříve i zajet, dnes zrušenou tramvají). Pak již pokračuji pěšky přes hraniční most. Zámek v Chalupkách měl několik názvů Barutswerde, Barut, Preussischs Oderberg (Bohumín) a Bohumínský hrad. První doložené písemné zmínky jsou z let 1248 a 1282, kdy byl strážním hraničním hradem a označován jako Novumm Castrum - Nový hrad. Bohumínský hrad byl oporou Těšínského knížectví, které spadalo pod Českou korunu. Počátkem 16. stol., v r. 1509 byl dobyt, zničen a chátral. Na jeho základech byl postaven barokní zámek. Roku 1742, kdy Marie Terezie prohrála prusko-rakouskou válku připadl zámek pod nadvládu Pruska. Do stavby zámku byla použita původní kruhová nárožní bašta (věžice). Na původní hrad také upomíná vnější obvodové zdivo s několika vstupy do Zámeckého parku. Na Kamenném hrazení ke vchodu do zámku chybí kamenní lvi.
Svůj dnešní vzhled dostal zámek na přelomu 17. a 18. stol., kdy byl v držení rodu Henckel von Donersmarck. Do II. světové války zde měly sídlo známé evropské rody - Hohenzollernové, Donrsmarckové, Lichnovští a také rodina vídeňského bankéře Rotschilda. Jejich erb je nad vchodem do budovy zámku. Po II. světové válce při dělení Evropy, i když jen těsně, připadl definitivně Polsku. Dnešní majitelé májí zámek v držení od r. 1994 a snaží se mu vrátit jeho dřívější lesk a slávu a tak hosté mohou pocítit magii tohoto místa. Kolem zámku je park s mnoha krásnými stromy, lavičkami, kašnou, dětským koutkem a venkovním posezením. V současné době se v parku dělají rozsáhlé úpravy (např.cesta stromovou alejí). V okolí hotelu jak z polské, tak i z české strany můžete obdivovat krásu meandrů řeky Odry, nebo můžete využít některou z cyklistických tras.
Zámek nyní slouží jako hotel a restaurace. K dispozici je 20 komfortně zařízených pokojů (soc.zařízení, TV a Wi-Fi internet). Restaurace je otevřena sedm dní v týdnu od 11 hodin. Zámek je vyhledávaným objektem na pořádání svateb, oslav rodinných událostí nebo školení a konferencí. Na specialitách zámecké kuchyně si můžete pochutnat i doma a nabízí cateringové služby za přijatelné ceny. Češi z příhraničních oblastí toto místo hodně využívají. Já jsem si sem zašla na oběd. Seděla jsem v místnosti, kde se pořádají svatby. Cítila jsem se v příjemném prostředí jako nevěsta, jen ten ženich mi chyběl. Dala jsem si řízek, který podávali s hranolkami a oblohou a polské pivo Žywiec. Obsluha byla velice příjemná, porce opravdu velká a za velmi přijatelnou cenu (19 zlotých oběd a 6 zlotých pivo). Platila jsem ovšem v českých korunách. Jen jsem se tam cítila jako sám voják v poli, jediným hostem v restauraci jsem byla já. Snad to bylo tím, že bylo úterý, čili všední den, dvě hodiny odpoledne.