Zámek Dub
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
První zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.
Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva alianční znaky Říčanů a Hodějovských. Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován.
Na Dubu se pak vystřídala celá řada dalších majitelů. Po Říčanech následovali Markvartové z Hrádku, hrabata Buquyové, Rajští z Dubnic, Zuckerové z Tannfeldu, nebo baroni Nádherní.
V roce 1839 přichází na Dub jeden z nejvýznamnějších majitelů, rytíř Mořic z Hỏnigsteinu. Jako jeden z nejvýznamnějších majitelů je uváděn proto, že jeho zásluhou byl zámek přestavěn do dnešní tudorovské podoby.
V roce 1865 kupuje zámek pražský měšťan Odkolek. V roce 1872 ho však už prodává pražskému Židovi Schlessingerovi. V roce 1882 je panství znovu prodáno MUDr. Bellotovi a jeho ženě Anně. Dr. Bellot ale už za čtyři roky umírá po nezdařené operaci. Jeho manželka držela zámek ještě šest let – od roku 1892 ho však trvale předává své dceři Alině, která se provdala za Rudolfa Bambergra. V roce 1917 prodává Rudolf Bamberger zámek rodině Bromovských. Josef Bromovský byl řídícím správním radou Spojených strojíren Ruston – Bromovský – Ringhofer. Krátce po koupi panství, už v roce 1923, však umírá.Po jeho smrti převzala majetek jeho žena Marie, rozená Daubková z Litně. Spolu se třemi dětmi – Josefem, Marií a Jiřím zde žila až do roku 1948. Po roce 1948 Josef s matkou odchází do Rakouska. Zde umírá nejprve matka, za mnoho let po ní syn. Marie odešla do Austrálie, kde žije dodnes. Jiří odešel až v roce l950 do Anglie.
V roce 1948 byl zámek převeden do majetku státu a přeměněn na internát Středního odborného zemědělského učiliště. Tato léta byla obdobím naprosté devastace objektu. Zámecké komnaty byly přizpůsobeny potřebám školy, tzn. místnosti byly vykachlíkovány, přeměněny na WC, koupelny a ubytovací pokoje. Na podlahy byly všude položeny dřevotřísky a na ně linoleum, což mělo za následek zničení všech dřevěných podlah v přízemí i některých v patře. Do dřeva se dostala dřevokazná houba.
V roce 1992 se z ciziny vrátil Jiří a zámek restituoval. Následně ho pak v roce 1998 prodává.
Od roku 2004 je otevřena zámecká galerie, v níž dochází k obměně exponátů cca v 3 měsíčních intervalech.