Zámek Račice

Předchůdcem zámku v Račicích byl hrad, z něhož jsou dosud patrné příkopy a náspy. Byl sídlem loupežného rytíře Friduše z Lindavy a proto na počátku léta 1312 poslal král Jan vojsko obléhat hrad, který byl pokládán za nejsilnější mezi ostatními tvrzemi Fridricha z Lindavy. Hrad byl tak pevný, že poskytoval svým obráncům volný východ i příchod i před zraky všech jeho obléhatelů a nepoškodila jej ani střelba z obléhacího stroje. A tak královští vojáci povolali některé horníky, kteří dolovali na kovy v dolech, a ti za odměnu vykopali podzemní průchody a podkopali v několika dnech zeď hradu, takže zároveň v jedné hodině spadly s části zdi některé bašty. A když viděl Fridrich z Lindavy, že jádro jeho síly hrozí zkázou, poslal posly a prosil o milost královu , kterou získal a slíbil napravit svou chybu a hrad rozbořil.

Hrad však byl v polovině 14. století znovu obnoven a drželi jej páni z Lipé a v roce 1376 Šternberkové. Markvart ze Šternberka předal roku 1399 hrad s příslušenstvím Petru Plumlovskému z Kravař. Po Jindřichu Plumlovském zdědil v roce 1420 Račice jeho příbuzný Petr Strážnický z Kravař, který stál na straně husitské. Proto v roce 1422 vojsko olomouckého biskupa Jana XII. Železného hrad Račice dobylo. Petrova vnučka Kunka z Kravař se v roce 1466 rozdělila o račické panství se svým manželem Václavem z Boskovic.

Boskovicové drželi hrad téměř celé století, až Zuzana Černohorská z Boskovic postoupila v roce 1568 Račice Hanuši Haugvicovi z Biskupic, předáku katolické strany na Moravě. Ten přebudoval v letech 1568 - 1585 hrad v tříkřídlý renesanční jedno patrový zámek, který v roce 1585 prodal spolu s panstvím za 29 000 zlatých moravských Bernardu Petřvaldskému, který se v roce 1585 pustil do nástavby druhého patra a bohaté reliéfní výzdoby arkád. Uvnitř zámku byly vybudovány dva sály se zrcadlovými klenbami a renesanční štukovou dekorací. Renesanční krb nese znaky Hanuše Petřvaldského a jeho manželek Libuše z Valdštejna a na Brtnici a Kateřiny Ulštoferové z Něniče.

Stavební úpravy zámku pokračovaly až do roku 1618. Z období přestavby hradu je i Předhradí, v němž stojí hradní kostel Nanebevzetí P. Marie z let 1580 - 1620. V roce 1598 objednal Hanuš Petřvaldský u archlebovského kameníka Alexandra Kohouta zhotoveni kamenné šestihranné kašny zdobené sochou Fortuny. V té době také vznikla zámecká kaple. Při zámku byla tehdy zřejmě i menší zahrada, kterou pozdě majitelé rozšířili v 19. století v park.

Hanuši Petřvaldskému bylo račické panství pro účast ve stavovském povstání konfiskováno, oceněno na 120 000 zlatých moravských a prodáno za pouhých 80 000 zlatých Karlu Willingerovi z Schönsperku. Pak se jeho majitelé dosti často střídali - v letech 1670 - 1801 drželi Račice Braidaové z Ronsecca a Cornigliana, v letech 1830 - 1864 Jan Mundi, který zavedl na velkostatku vzorový chov ovcí, jejichž vlnu prodával hlavně do tkalcoven v Podomí a v Pístovicích. Tehdy byla velká část zámku empírově přestavěna . V jeho interiéru se dochovaly dva kamenné zdobené krby z 1. 1600 a 1612.

Zámek je dnes majetkem ministerstva lehkého průmyslu, je v něm odborné učiliště a je tudíž běžně nepřístupný.