Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 47. den: Luleč - cca 4,5 km: NS Luleč – kostel sv. Isidora a sv. Martina, křížová cesta; Zvonovice a Lysovice - vesnické památkové zóny a staré silážní věže; NPP Větrníky a vyhlídková plošina Jarmilka
Středa 29. 6. 2022
Dnes v noci nepršelo, ale bylo teplo. Teplota venku neklesla pod 20. V autě bylo ještě tepleji.
Vstáváme v 8, sousedé už jsou pryč. Však také včera povídali, že chtějí brzy odjet. Byli potichu, slyšeli jsme jen klapnutí dveří a motor.
Po snídani nikam nepřejíždíme. Zůstáváme na parkovišti u koupaliště. Vyrážíme - dokonce ještě ani není půl desáté. Venku je 27 stupňů a je jasno. Asi nás čeká pěkný pařák. Chceme si projít naučnou stezku Luleč. Skládá se ze dvou okruhů – historický okruh vede uličkami obce a vycházková trasa nás zavede do oblastí východně od obce. Nevede do míst severně do obce, kde někdy koncem 13. století byl na úzkém ostrohu vybudován hrad - ze tří stran byly strmé svahy. Na čtvrté straně byly 200 m dlouhé hluboké příkopy – ty jediné jsou tam teď vidět. Od r. 1522 je uváděn jako pustý. V 18. století byl kámen hradu použit na výstavbu kostela sv. Martina. Tam už po NS dojdeme.
Naše NS měří cca 4,5 km, je na ní 22 panelů s informacemi o historii obce a jejím okolí, o jejích památkách. Jsou pěkně a zajímavě udělané. Mapa trasy je na 1. zastavení a na 13., které je u koupaliště. Tam už dnes nejdeme, tam jsme byli včera. Trasa je značena originálním způsobem – šipkami, na kterých je erb obce.
Začínáme procházkou přes obce, dokud ještě není takové horko. Z parkoviště jdeme po červené, která spolu s naučnou stezkou vede až ke kostelu sv. Isidora, který je dominantou obce. Byl postaven v letech 1739 – 1741 na místě starší kaple sv. Gottharda. Věž je z pozdější doby – až z r. 1836. Vedle kostela byly r. 1824 postaveny hospodářské budovy, které byly často používány i k ubytování vojenských posádek. Z r. 1830 je fara, která byla postavena na místě malé, už nevyhovující fary.
Tady NS pokračuje okruhem ven z obce. My se kousek vracíme na hlavní silnici a jdeme po okruhu obcí. Šipka nás posílá úzkou uličkou mezi domky k další silnici, po které odbočujeme k obecnímu úřadu. Cestou si čteme o kulturním životě v obci. Dokonce se tady natáčely dva díly Četnických humoresek.
U velké budovy obecního úřadu se stáčíme vpravo, ale jen abychom obešli restauraci U Smrku. Naučná stezka nás vede okolo dvou stromů svobody. Ten první byl vysazen 13. 4. 1919 na oslavu vzniku Československé republiky. Druhý o kousek dál byl vysazen r. 2018 na oslavu 100. výročí vzniku Československa. Cestou si čteme o významných zdejších rodácích.
Ještě před poštou odbočujeme opět vlevo, abychom se dostali na původní silnici. Tady nás zase panely NS informují o historických domech.
Na chvilku se zastavujeme u malé dřevěné zvoničky z r. 1826. Původně sloužila ke svolávání hasičů při požáru. Od r. 2004 je zde replika. Tady odbočujeme vpravo a pokračujeme okolo budovy zdejších hasičů, jejichž sbor zde byl založen r. 1889. Zde stojící keramická socha sv. Floriána je z r. 1990. Původní Floriánek tady stál od r. 1850, ale byl během 2. světové války zničen.
Přicházíme na roh, kde je historická budova Obecního domu, dnes Obecní hospoda. S ní sousedí budova TJ Sokol.
Po naučné stezce se mezi zahrádkami vracíme zpátky ke kostelu sv. Isidora, abychom přešli na druhý okruh,který vede víc v přírodě. Je to v pravý čas. Už je docela pěkně horko.
Zajímavé je, že v obci to bylo dobře značené, ale v přírodě, kde je spousta cest, už žádnou šipku nevidíme. Naštěstí mám s sebou tablet a tak nebloudíme. V tom horku bych si to nerada prodloužila.
Lesem se přehoupneme přes kopeček. Vidíme dřevěnou klubovnu zdejších skautů. Po třech letech stavby ji 19. 12. 2009 slavnostně otevřeli. Sotva jsme klesli, už zase stoupáme – tentokrát po křížové cestě, která byla vybudována v 70. letech 19. století. Má 13 zděných výklenkových kapliček. Poslední je po schodech přístupná větší kaplička Božího hrobu. Jdeme lesem, ve stínu, ale i tady je hrozné dusno.
Na kopci je toho víc. Z dřevěného altánu – vyhlídky sv. Martina je krásný výhled na sousední obec Nemojany a do vzdálenějšího okolí. Výhledy jsou však dnes zamlžené.
Tady býval starý zámek - panské sídlo, založené v pol. 14. století. Snad 100 let před tím tady stával hrad, který sloužil ke kontrole staré královské cesty z Brna do Olomouce. R. 1574 je už uváděn jako pustý. Dnes tam jsou vidět jen lehké terénní nerovnosti.
Nejzajímavější je však kostel sv. Martina. Původní gotický kostel sv. Ducha z doby před r. 1406, kdy bylo o něm prvně psáno, byl zbourán v 18. století a na jeho místě byl v letech 1751 – 1753 postaven dnešní pozdně barokní chrám. Věž byla přistavěna až r. 1826. Během 2. světové války byla používána německými vojáky jako pozorovatelna.
Opouštíme asi poslední zajímavé místo na NS. Shodli jsme se na tom, že je bezvadné, když se někdo v obci snaží upozornit na zajímavé věci. Myslím, že i řada místních si ráda něco z historie přečetla.
Od kostela je to k autu už jen něco přes km, převážně z mírného kopečka, okolo chat, chvilkami i ve stínu. Ale v přírodě to ještě jde. Jak jsme přišli na rozpálené parkoviště, tak tady to je skutečně strašné, i když ve stínu je zatím jen 27 stupňů.
Je jedenáct, odjíždíme. Ještě v Lulči zajíždíme k nádraží, o kterém jsme se dočetli, že patří mezi historické budovy. Nic dalšího o její historii jsme se však nedozvěděli. Teď už skutečně obec opouštíme.
Od kostela je to k autu už jen něco přes km, převážně z mírného kopečka, okolo chat, chvilkami i ve stínu. Ale v přírodě to ještě jde. Jak jsme přišli na rozpálené parkoviště, tak tady to je skutečně strašné, i když ve stínu je zatím jen 27 stupňů.
Je jedenáct, odjíždíme. Ještě v Lulči zajíždíme k nádraží, o kterém jsme se dočetli, že patří mezi historické budovy. Nic dalšího o její historii jsme se však nedozvěděli. Teď už skutečně obec opouštíme.
Kousek se vracíme do míst, kde jsme včera byli. V Rostěnicích odbočujeme vpravo do Zvonovic, kde je vesnická památková zóna. Zastavujeme u hezkého kostelíka – pozdně barokní kaple sv. Bartoloměje z 2. poloviny 18. století. Trošku jsme se tady prošli, ale žádný domek se žudrem, ani nic zvlášť zajímavého jsme zde už neviděli. Možná jsme se nedostali na správné místo.
Pokračujeme o kousek dál - do Lysovic, i tady byla vyhlášena vesnická památková zóna. Jak už jsem včera psala, tak tyto tři obce tvořily do r. 1945 tzv. německý ostrůvek mezi českým obyvatelstvem sousedních obcí. A stejně jako v Rostěnicích i tady jsou domy se žudry, masivními přístavky s obloukovým vchodem ve tvaru hřibu. Tady jich je víc. Jeden dům má dokonce i původní doškovou střechu. No to je nádhera. S podobně tvarovaným vchodem tady mají i čekárnu u autobusové zastávky. Jen mi tady chybí nějaké povídání o obci. Stojan tady je, ale prázdný. To je škoda, že tady na ty zajímavosti upozornit neumí. Je tu hezky, jen to vedro je naprosto zničující.
Přesto popojíždíme za ves směr Podbřežice, kde jsou staré silážní věže. Je to zajímavá technická památka. Jsou to 3 skupiny věží, okolo jedné větší je postaveno do kruhu 8 nižších věží s menším průměrem. To samozřejmě moc vidět není, protože zarůstají náletovými dřevinami. Tyto nádrže na řepnou siláž byly postaveny před válkou zdejším německým obyvatelstvem. Sedláci si je pronajímali. Ve válcích jsou vidět otvory – zfermentovaná řepa se odebírala postupně ze dvou pater. Ocelové poklopy se musely vždy odšroubovat. Dřív byly věže zastřešeny. Po válce byly znárodněny, ale nevyužívány a chátrají. Problém je ten, že nebyly ani pořádně vyčištěny a tak často v létě to prý tady pěkně páchne. Po deštích závadná voda vytéká a ničivě působí na beton. Je škoda, že se pro ně nenajde žádné využití. Jsou to zajímavé a neobvyklé stavby.
Chystáme se odjet, ale řešíme dilema. Chceme se jít podívat do národní přírodní rezervace Větrníky. Všichni nám o této oblasti básní. Je tam vyhlídková plošina, ale hlavně stepní stráně s křovinami, jedna z nejrozsáhlejších a nejhodnotnějších oblastí na jižní Moravě. Rostou zde teplomilné druhy rostlin, také chráněných a ohrožených druhů. V travních porostech žijí teplomilní živočichové a hmyz. Terén je zajímavě modelovaný spoustou sesuvů, a to nejen starých, ale i těch nově probíhajících.
Značená trasa vede z obce - na nejvyšší bod je to téměř 3 km, což znamená vydat se na 6 km dlouhý výlet převážně po sluníčku. Venku je už 32 stupňů a je dusno. Vím, že v tom horku to nezvládnu. Ještě to však nevzdáváme. Jedeme zjistit, kam by se nechalo popojet autem. Překvapivě jedeme daleko – až k vodojemu. Na vrchol po žluté je to už jen 1 km. To vypadá výrazně lépe, navíc kousek se jde lesem. Jen auto musíme nechat na sluníčku.
Jdeme kousek přes louku, pak lesem do prudkého kopečka a kousek přes pole. To už se dostáváme na hranici NPP Větrník. Tady zůstáváme stát naprosto ohromeni. To je tak nádherný kus přírody, že zapomínáme na horko a kocháme se. Cesta vede okolo NPP – jdeme a neustále se kocháme. A kdyby bylo dřív na jaře a kvetlo to tady – to už by té nádhery bylo snad moc. To tu kvete kosatec, koniklec, chrpy, hlaváček a celá řada rostlin, jejichž názvy mi ani nic neříkají. Jsou tu na obrázku, to stačí. Ale i tak tu nějaké květinky kvetou.
Kousek za vrcholem je zajímavá vyhlídková plošina Jarmilka nebo také turistická ekoodpočívka s výhledem. A proč vlastně Jarmilka? Přece podle pověsti: Jarmilka byla mladá dívka, do které se zamiloval vánek a chtěl ji za ženu. Měli se sejít právě v místě, kde je postavena ekoodpočívka. Během čekání si upletla věneček, aby se mu líbila ještě víc. Ale vánek nepřicházel a věneček uschl. Než stačila uplést druhý, přihnal se vichr, kterému se nelíbilo, že trhá květiny. Sfoukl ji dolů a zasypal kamením. Proto to tady na kopci stále fouká, protože vánek stále hledá svoji milou.
Stavba je to hodně zvláštní. Když prší nebo sluníčko sálá, nechá se pod střechou schovat a odpočinout si, střecha zase funguje jako vyhlídka. Skoro jsem měla strach na ni vystoupat. Rozhled je úžasný - kruhový, dnes bohužel zamlžený. Přesto jsou vidět Chřiby, Ždánický les, Drahanská vrchovina, krajina Moravského Toskánska u Kyjova a samozřejmě NPP Větrníky.
Moc se nám tu libí. Dokonce se lehce zatahuje, takže občas sluníčko tolik nesálá a trochu to protahuje. Chvíli sedíme, odpočíváme a nabíráme silu na zpáteční cestu. Jen se nemůžeme nabažit té krásy. Je to však z kopečka, tak to jde rychle.
Moc se nám tu libí. Dokonce se lehce zatahuje, takže občas sluníčko tolik nesálá a trochu to protahuje. Chvíli sedíme, odpočíváme a nabíráme silu na zpáteční cestu. Jen se nemůžeme nabažit té krásy. Je to však z kopečka, tak to jde rychle.
K autu jsme došli ve dvě hodiny. Přemýšlíme, co dál. Už se nám nechce nikam chodit, ale ani nic dělat. Já mám pocit, že bych nemusela ani jíst. Jen piji a piji. Moštěnické minerálky zatím máme ještě dost.
Nakonec jsme se shodli na tom, že se vrátíme do Lulče na parkoviště u koupaliště, zajdeme do restaurace Panelka na pivo i na oběd. Točí tady 10 a 12 ze Slavkovského pivovaru a svrchně kvašenou Divou Báru z pivovaru Ķřikloun z Hodonína.
V našem stinném koutě bylo na parkovišti místo. Balíme plavky a ručník a jdeme na oběd. Na žízeň dávám desítku. Moc jídel na výběr tu nemají, naproti v restauraci Pohoda by byl asi lepší výběr, ale s pivem to tam už je slabší. Ota dává kuře s belugou (jak jsme zjistili, je to druh čočky), já se nakonec rozhodla pro bramborové vareniky se špekem a cibulkou, i když nemám tušení, co přesně to je. Jsou to plněné taštičky. Nakonec jsme spokojeni oba. Zapíjíme to svrchně kvašenou divou Bárou.
Stále vyhlížíme mraky, ale moc se nepřibližují. Podle radaru tu má být zataženo, podle předpovědi i sprchnout.
Než jsme se najedli a napili, jsou čtyři hodiny pryč – jdeme na koupaliště. Za 30,- Kč to bude zase super. Dnes je tam daleko víc lidí něž včera. Však je také větší horko. Jdeme rovnou dozadu, kde jsme se koupali včera večer. Tam naštěstí moc lidi není – na břehu, ale ani ve vodě. Voda je zase skvělá. Ota ve vodě vydržel dobře přes hodinu, já si dala na břehu chvíli pauzu a zase se vrhla do vody. Odcházíme v půl šesté. Je zataženo, trosku se ochladilo. Odchází i řada návštěvníků. K našemu překvapení je dnes už zavřená i kasa. Asi skutečně čekají liják.
Za restaurací Pohoda má být pramen. Jdeme se tam podívat. I když jsme vodu dva dny za mytí ušetřili, stejně ji potřebujeme doplnit. Navíc Ota zapomněl doplnit vodu do našeho sprchového vaku.
Chvilku to trvalo, pramen jsme našli, ale doplnění vody necháme na zítra. Dnes už nic dělat nechceme.
Když jsme došli k autu, spadlo asi 10 kapek a je po dešti. I když je stále zataženo. To jsme zvědavi, zda je to vše. Vždy to spadne někde jinde. Trochu osvěžení vzduchu bychom brali.
Dalších 10 kapek spadlo o hodinu později a najednou je jasno. A vedro.
Jdeme spát v půl desáté, je 26 stupňů. To zase bude noc. Zase necháváme nedovřené zadní i boční dveře, ale dnes je snad naprosté bezvětří.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.253, 16.929)
Poslední aktualizace: 29.11.2022
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 47. den: Luleč - cca 4,5 km: NS Luleč – kostel sv. Isidora a sv. Martina, křížová cesta; Zvonovice a Lysovice - vesnické památkové zóny a staré silážní věže; NPP Větrníky a vyhlídková plošina Jarmilka
Luleč
Vesnice
Luleč je středně velkou obcí s 690 obyvateli a najdeme ji jihozápadním směrem od Vyškova a severovýchodně od Rousínova. Obec se rozkládá na úpatí jihozápadních vrcholků Drahanské vrchoviny a na levém břehu říčky Rakovec. Na jihozápadní okraj Luleče těsně navazuje obec Nemojany. Od severního a západního okraje obce se zvedají zalesněné stráně kopců a v okrajové části těchto…
0.5km
více »
Luleč - Turistické informační centrum
Infocentrum
Nachází se uprostřed obce v přízemí obecního úřadu. Je zařízením sdružení obcí mikrorgionu Drahanská vrchovina a o této oblasti poskytuje informace a propagační materiály.
Kontakt: Turistické…
0.6km
více »
Luleč
Zřícenina
Zříceninu gotického hradu Luleč najdete v okrese Vyškov na západním okraji vsi stejného jména. Postaven byl ve 14. století na zalesněném ostrohu v pěkné přírodě. Severním směrem od něj se nachází kostel svatého Martina. Podle dokladů, které se nám dochovaly, byl hrad již od roku 1523 opuštěn, není tedy divu, že zchátral a zpustl. Do dnešní doby se dochoval pouze trojnásobný val a p…
0.6km
více »
Luleč - kostel sv. Isidora
Kostel
Nachází se uprostřed obce v závěru hlavní ulice. Původně zde stávala od roku 1418 kaple, která byla později zbourána. V 2. polovině 17. století byla obnovena a v letech 1739-41 pak přestavěna na barokní kostel. Kostelu se dříve říkávalo "zimní kaple", neboť hlavní lulečský Kostel sv. Martina se nachází mimo obec na vrcholu kopce. Jelikož byl v zimním období těžce přístupný, všechny zimní mše byly slouženy v dolním kostele.
…
0.7km
více »
Z Lulče do Račic, Drnovic a Vyškova
Trasa
Výlet začínáme v obci Luleč nedaleko Vyškova, na mapě značím přímo ze zastávky "Luleč, rozcestí", kam se aspoň ve všední den dá od Brna dojet, aby člověk nemusel zajíždět až do Vyškova a pak vlastně zpět do Lulče.…
1km
více »
Koupaliště u Libuše - Lom Luleč
Koupaliště
Koupaliště U Libuše se nachází v obci Luleč asi 7 km od Vyškova. Jedná se o zatopený lom který, byl ve 30.letech upraven na přírodní koupaliště o celkové ploše 6400 m2. Zdrojem vody je podzemní puklinová voda.Náze…
1.1km
více »
Kostel svatého Martina Luleč
Kostel
Kostel sv. Martina v obci Luleč se nachází na tzv. Liliové hoře. Se stavbou tohoto farního chrámu s využítím zbytků středověkého hradu a bývalého kostelíka započal v roce 1715 na vlastní náklady farář Martin Dvořanský, který na dostavbu věnoval všechny zděděné peníze po bohatých rodičích. Zemřel 31. 12. 1753 a díla se již nedožil.
Chrám byl dostavěn v roce 1753. V roce…
1.1km
více »
Podzimní houbaření na Vyškovsku
Trasa
Minulý víkend jsme si zajeli na výlet do Nemojan, kudy prochází modrá turistická značka z nedaleké Lulče.
Vydali jsme se po ní směrem právě opačným - do Olšan (cca 5 km), což byla velmi pěkná lesní trasa, ovše…
1.3km
více »
Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 46. den - odpoledne: Bohdalice - vyhlídková plošina na Holém kopci; Rostěnice - vesnická památková zóna; Luleč - rybník Hartlovka a koupaliště U Libuše
Cestopisy
Úterý 28. 6. 2022 – odpoledne
Přes poledne jsme si prohlíželi Vyškov, ale na oběd jsme tam nešli. Dnes chci něco uvařit.
Směřujeme na jih do Bohdalic, kde je vyhlídková plošina na Holém kopci. Ve svém itineráři má…
2.9km
více »
Etnografická expozice německého jazykového ostrůvku na Vyškovsku v Obecním domě v Rostěnicích
Muzeum
Od 13. století žila na Vyškovsku německá menšina. Němci sem přišli jako kolonisté na pozvání pánů z Obřan a olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku. Němečtí kolonisté do této oblasti…
2.9km
více »
Kamenná boží muka v polích u Rostěnic
Boží muka
Boží muka jsou drobnou sakrální stavbou stavěnou na území Čech a Moravy od 13. století. Jedná se o historický doklad zbožnosti obyvatel dané oblasti v krajině. Kamenná boží muka jsou…
3.1km
více »
Žudrové domy v Roštěnicích na Vyškovsku
Dům, budova
Roštěnice - Zvonice je obec, kterou najdeme 6 km od Vyškova. Část Roštěnice je od roku 2004 vyhlášena za vesnickou památkovou zónu, zahrnující čtyři vesnické usedlosti a výklenkovou…
3.1km
více »
Cyklovýlet z Pístovic do Šlapanic
Trasa
Cyklovýlet začíná v Pístovicích u Pístovického rybníka (https://www.turistika.cz/mista/pistovicky-rybnik). Po silnici vystoupá k chatové oblasti východně od Pístovic.
Zde odbočuje lesní cesta Doprava kolem posled…
3.2km
více »
Pístovický rybník
Rybník
Pístovický rybník leží na jihovýchodním okraji obce Pístovice. Ze severovýchodní strany k němu přiléhá velká chatová oblast.
Zadržuje vodu na potoce Rakovci, který pramení na západě Rakoveckého údolí, a do Litavy …
3.2km
více »
Drnovice u Vyškova – obec a rozhledna Chocholík
Tipy na výlet
Jedeme z Plzně do Přerova, trochu oklikou, protože se chceme zastavit u rozhleden, které ještě neznáme. Jedna z nich je u Drnovic. Drnovice leží na potoce Drnůvka na jižním úpatí Drahanské vrchoviny. Do Vyškova, který je zhruba 40 km severovýchodním směrem od Brna, je to 5 km.
První písemná zmínka je z r. 1104 v darovací listině benediktinskému klášteru v Třebíči. R. 113…
3.3km
více »
Rozhledna Chocholík
Tipy na výlet
Jeden den po práci jsem se vydala na menší výletík do Drnovic u Vyškova na Rozhlednu Chocholík. Auto jsme zaparkovali u místního hřbitova a odtud pěšky to byla procházka zhruba 1,5 km na…
3.3km
více »
Rozhledna na kopci Chocholík u Drnovic
Rozhledna
Rozhledna stojí na místě původní dřevěné stavby z dřevěných kulánů (tzv.triangulační bod). Na nejvyšším místě kopce Chocholík byla v roce 2010 započata výstavba současné trojúhelníkové věže, ze které je možné pozorovat nejbližší okolí i vrcholky Beskyd.
Kopec Chocholík je okrajovou součástí Drahanské vrchoviny, jejíž panoramata jsou pozorovatelná severním, západním a jihozápad…
3.3km
více »
Drnovice-farní kostel sv. Vavřince
Kostel
Z daleka viditelnou dominantou Drnovic u Vyškova je farní Kostel sv. Vavřince. Původně na tomto svahu nad zámkem stával již od počátku 15. stol. kostel, který musel být po požáru v r. 1652 stržen a postaven nový farní kostel sv. Vavřince. Kostel měl nekvalitně zhotovené základy a v r. 1847 hrozilo ke zřícení kostelní věže a tak byl celý kostel podepřen pilíři, které dávají …
3.5km
více »
Komořany u Rousínova-socha Svobody
Socha
Mnozí, aby si splnili své přání vidět sochu Svobody, vynaloží velké náklady na cestu přes velkou louži do Newyorku, aby sochu Vysokou 93 m (i s podstavcem) mohli shlédnout. Ti skromnější mohou shlédnout sochu Svob…
3.6km
více »
Dálkový pochod Drahanskou vrchovinou
Tipy na výlet
Tentokrát jsme se vypravili autem společně s dcerou a jejím přítelem na jižní Moravu a cílem naší cesty byl Rousínov. Vypravili jsme se na 37.ročník Dálkového pochodu Drahanskou vrchovinou. Sta…
3.7km
více »
Olšany-Farma Bolka Polívky
Výletní místo
Malá moravská vesnička Olšany je známá především z televizních pořadů „Farma Bolka Polívky“. Toto královské sídlo Valašského krále Bolka Polívky, vám jako výletní cíl může poskytnout mnoho příjemných chvil v pěk…
4.3km
více »
Račice
Zámek
Zámek je výraznou dominantou obce Račice na Vyškovsku v Jihomoravském kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova se třemi nárožními věžemi. Na zámecký areál navazuje velký park přecházející v les. Zámek není ve…
5.1km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Dinopark Vyškov a ZOO PARK
ZOO
Menší zoologická zahrada nedaleko centra města je zaměřena především na chov primitivních i exotických druhů domácích a hospodářských zvířat z celéhosvěta. Mezi nejoblíbenější patří stále Dvoreček naší babič…
5.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Atrakce v ZOO parku Vyškov - Dvoreček naší babičky
ZOO
V netradičním, moderním ZOO parku ve Vyškově, zaměřeném hlavně na chov domácích a hospodářských zvířat z celého světa, zaujme velké i malé návštěvníky zdejší atrakce - Dvoreč…
5.6km
více »
Vyškov
Město
Vyškov leží na Jižní Moravě, jižním směrem od města Prostějov. Město se rozkládá u východního okraje Drahanské vrchoviny a na obou březích řeky Haná. Severním směrem z města je vybudováno letiště, v jehož severní …
5.6km
více »
Návštěva Muzea Vyškovska
Tipy na výlet
Krom zámků, hradů a dalších památek s ženou rádi navštěvujeme také různá muzea. Pokud je umístěno v bývalém feudálním sídle, tím líp. Vstupenka vyjde většinou levněji, očima se můžete pást na exponátech až do …
5.7km
více »
Vyškov - zámecký areál
Zámek
I když je Vyškov v současnosti proslulý hlavně svým Dinoparkem, bylo by chybou nenavštívit také historické jádro města a neprohlédnout si jeho památky. K těm nejvýznamnějším patří složitá dispozice zámku se z…
5.7km
více »
Vyškov - morový sloup na Masarykově náměstí
Socha
Tento monumentální barokní sloup stojí uprostřed náměstí, byl postaven roku 1718 jako připomenutí morové epidemie v letech 1713-14. Autorem Sloupu je brněnský sochař Jan Kristián Pröbstl. Sloup zdobí sochy čtyř světců a to sv. Františka Xaverského, sv. Rocha sv. Karla Boromejského a sv. Šebestiána. Na dvou stranách soklu sloupu se nacházejí grotty, v nichž jsou umístěny ležící…
5.9km
více »
Dinopark - zoopark Vyškov
Tipy na výlet
Udělali jsme si výlet do Dinoparku Vyškov.
Dinopark je propojený se Zooparkem Vyškov a jedině tady si můžete zakoupit společnou vstupenku. Odtud vyjíždí vlak DinoExpress, případně autobus do okrajové části města, …
6.6km
více »