Zanikající technická historie Ostravy - pozůstatky dávného dolu a koksovny "Trojice" - lehký úvod.

Fotografie (32) • Foto: TomášNejedlý

Sám jsem netušil, co je ještě v Ostravě možné z historie, která toto město vynesla do „nebeských výšin“, objevit. Lidmi mimo Severní Moravu poněkud hanlivě označovaná jako „černá“. Nebýt ovšem Ostravy (pochopitelně nejenom tohoto města – i dalších označovaných jako „špinavé“), tak ostatní „čistotní“ nežijí v takovém blahobytu. Dnes již to díky našim skvělým, inteligentním a superchytrým mociánům není ani trochu pravda a pokud jimi nebo jejich známými či rodinnými příslušníky nejsme, tak se alespoň přijatelný životní styl bude nepochybně postupem času posouvat k tomu horšímu a horšímu.

Tímto pesimistickým výhledem si nyní ale kazit náladu nechci – o to spíš bychom neměli zapomínat na časy, kdy svět vzkvétal a lidi se měli plus mínus dobře. O několika zajímavostech, které již s touto dobou zanikají, ale naštěstí jsou alespoň jejich zbytky přece jen viditelné, bych se chtěl tady zmínit. Místa o to dobrodružnější a pro technicky založené i poučné. Bohužel v mnoha případech již nemusí každý vědět k čemu dané budovy nebo spíš jejich zbytky sloužili.

Foto: TomášNejedlý

V mnoha článcích o jeskyních nebo podzemí jsem uváděl určitá varování. Pokud ovšem někdo čte mé články, tak je to jako ono pověstné „nošení dříví do lesa“. Patrně se bude jednat o někoho s duší dobrodruha a nástrahy jej patrně neodradí. Vstup do těchto míst není rozhodně možné považovat za úplně košér, ale je těžko odhadnutelné kam ono košér a „nekošér“ zasahuje a kde přesně je jejich hranice. Například na cestičkách na haldu Ema (která by se svým způsobem také mohla považovat za „důlní dílo“ dle „Horního zákona“) je u nejvýznamnějších míst uvedeno, že se lidé mají držet oněch značených cestiček. Ale nikde jsem nenašel kam až hranice těchto omezení zasahují. Ani jsem nenašel onu hranici haldy samotné. Je jí křivka, která je omezená pomyslnou rovinou danou „průměrem“ okolní krajiny? Je ten nejnižší bod daný nejnižším bodem údolí Burňa? To již je otázkou především pro právníky, ale pro běžného smrtelníka se takhle vytváří jakási „mlha“ u niž si nikdo není jistý co je a co již možné není.

Nechci těmito články navádět lidi „na scestí“, aby chodili tam, kam se nemá. Jen chci ukázat místa na které by nebylo úplně dobré zapomenout. Jsou totiž nyní již jen tichými svědky dávných zlatých časů celého Ostravska. Možná před rokem, možná ani ne, jsem ani já o nich prakticky nic nevěděl. Jen jsem tušil, že taková místa existují, ale nic hlubšího. Impulzem k tomu byly patrně jednou mé toulavé boty, které se vydaly do míst o kterých jsem ani v nejmenším netušil, že ještě mohu v Ostravě vidět a o to spíš se k nim dostat úplně na dosah.

Foto: TomášNejedlý

K místům o jejichž další existenci mohou rozhodnout třeba již následující roky. Některé stojící budovy jsou kulturními památkami, tak snad u nich tak rychlé zbourání nehrozí. Na druhou stranu jsou zde místa o nichž si vůbec nejsem jistý jestli někdo chce, aby zde ještě vůbec byly. Bohužel žádná skripta neukáží to, co přímý pohled na dané zařízení – zde již tedy spíš vcelku nestabilní zbytky těchto úchvatných lidských vynálezů. Vynálezů, které zdaleka nejsou tak staré, jak by si většina lidí (včetně mě) myslela. Ostravsko a blízké okolí je jednoznačně těsně spojeno (alespoň v minulosti bylo) s černým uhlím, železem a dalšími produkty z nich vytvářených nebo se vyvíjejících při jejich zpracování. Dalším významným produktem spojeným s oblastí v tomto článku popisovanou je totiž také koks.

Když píši tento článek, tak je mi líto, že jsem před několika měsíci vyhodil tlustá skripta o koksárenství, případně vysokých pecích. Internet se již této problematice příliš nevěnuje a pokud ano, tak jen „z rychlíku“. S několika málo výlety do míst „utajených“, neznámých, ale prakticky již lidmi zcela zapomenutými se mi otevírá spousta otázek na které jen těžko hledám odpověď. Na mnoho otázek bych se mohl zeptat dědy, ale to již bohužel několik desítek let není možné. Stejně tak taťky na některé technologické detaily, drobnosti a „šikovnosti“ ve Vítkovických železárnách.

Foto: TomášNejedlý

Bohužel není snadné se dostat k důlním, geologickým či jiným mapám popisujících například umístění budov nebo nejlépe celých detailních technologických celků. Těžko se odhaduje k čemu ony rozbořené zbytky sloužily a jak vše vypadalo v dobách jejich největší slávy. Dobrodružství je do těchto míst zavítat a neméně velké dobrodružství je i ona veskrze detektivní činnost doma při zkoumání co k čemu a jak sloužilo. Tedy článek není psán havířem nebo ocelářem, který tato místa důvěrně znal a připadají mu nyní jako zcela všední. Článek je psán pohledem tehdy mladého člověka chodícího na „strojárnu“ a prakticky jen díky taťky a jeho známým jsem se dostal blíž k samotným technologickým „lahůdkám“. Už tehdy mě uchvátila monstróznost některých strojů i podmínek při kterých se zde normálně pracovalo. A to bylo řekněme v „silně klidovém režimu“, když mě tam pustili. Jeden pohled ovšem nahradil spoustu učebnic. Konkrétně se jednalo o „kontilití“, tedy kontinuální odlévání oceli. Bohužel nyní bych potřeboval alespoň takové menší seznámení i s procesem výroby koksu a to jsem už bohužel nezažil. Když již zde prakticky vše zaniklo, tak mohu jen hádat, chodit do knihoven (kupodivu ani zde není příliš mnoho zdrojů informací, které by pomohly alespoň částečně si problematiku „rozjasnit“) nebo se vydat na „detektivní“ dráhu dobrodruha.

Že nějaké zbytky po koksovně a dalších technologiích v Ostravě lze ještě najít i ve formě „dobrodružné“ by mě před dobou poměrně nedávnou ani nenapadlo. Jako ve většině případů tomu nejvíce nahrála ona pověstná NÁHODA. Jednou mě nenapadlo nic kloudného, kam bych vyrazil do hor, aby cesta byla dostatečně zajímavá a tak nezbylo než se smířit alespoň s obyčejnou procházkou po Ostravě, které jsem ani nedával mnoho nadějí na objev něčeho nevšedního. Náhoda chtěla, že to bylo právě v den, kdy se má otevírat podzemí a skály. Tedy na „Velký pátek“ [45].

Od tohoto okamžiku pro mě přibývá jedna velice nevšední oblast, jejíž „poklady“ začnu teprve opatrně poznávat. Ve velkém kontrastu s názorem, že vše nebezpečné, ale o to zajímavější, je již v Ostravě a okolí „zajištěno“.

NENÍ!

Foto: TomášNejedlý

Na onen „Velký pátek“ jsem poznal jen nepatrnou část toho, co mělo být lépe mým očím zcela skryto. Na pár místech (skoro bych řekl doslovně) je malá cedulka o tom, že návštěva haldy Ema je možná pouze po určených cestičkách. Muselo by se asi jednat o velkého nešiku za extrémně náročných povětrnostních podmínek a veškerá smůla by musela při tomto nešťastníkovi stát, aby skončil hůř než se „špinavým zadkem“, nějakými modřinami a škrábanci. Pochopitelně vycházející plyny nejsou nejzdravější ani nejdýchatelnější, ale na povrch vystupují jen několika málo známými místy. Těsně nad „výduchy“ jsou i poměrně horké – dlaň nad nimi neudržíte. Optimální čas na jejich fotografování nebo natáčení je zima nebo výraznější chlad. V oblasti haldy od paty až na vrchol si myslím, že velká rizika, kterým by se nedalo lehce vyhnout, ani neexistují – pokud se nejedná o kuřáka.

Také vzhledem k zákazovým tabulkám není příliš jasné do jaké oblasti by se nemělo vstupovat. Údolí Burňa je podle mě již mimo oblast haldy Ema, tedy asi by se již k zákazu na rozcestí žluté turistické trasy pod haldou a stejné trasy ústící na asfaltovou cestu nad bývalým dolem „Michálka“ (to jsou jediné dvě zákazové tabulky o kterých vím) patřit nemělo. Další (poslední) zákaz, který jsem zcela náhodou našel je u závory vedle garáží pod ulicemi „Na Burni“ a navazující ulicí „Prokopskou“. Tak „krásně“ je tento zákaz umístěn, že není ani trochu jasné zda zákaz platí pro vstup od garáží nebo z opačného směru od „burňanských“ vrtů Jaklovecké dědičné štoly.

Foto: TomášNejedlý

Právě pokud bychom od oněch garáží pokračovali dále ve směru k bývalému dolu a koksovně Trojice, tak můžeme minout i poměrně nebezpečná místa, kde hrozí při nepozornosti i nepříjemné zřícení se do podzemí. Pokud půjdeme po vyšlapaných a auty stále vyježděných stopách, tak ale přílišné nebezpečí nehrozí.

Foto: TomášNejedlý

Zákeřné místo se nachází na jihozápadním „paloučku“ před (v pohledu cesty od garáží, po které pomyslně míříme, za) „Strojovnou číslo 2“ bývalé koksovny Trojice. Osobně si myslím, že právě zde se nacházejí nejzajímavější, ale také nejnebezpečnější místa oblasti – právě ony ještě stojící mohutné zbytky staveb koksovny. Před čelem „Strojovny č. 2“ se nachází dodnes nezajištěné ústí nebo spíš „propad“ do podzemí. Při nepozorné chůzi středem „paloučku“ může člověk raz dva zahučet dolů a pořádně se pomlátit. Místo je o to zrádnější, že „čeká“ právě v okamžiku, kdy se milovník historie kochá pohledem na bortící se budovu. Stejně tak při pohledu na spadlou podlahu jednoho patra si řekne, že je zázrakem, že stavba ještě vůbec stojí. Do „sklepního patra“ se lze dostat obtížněji oním „jícnem propasti“ a nebo z boku poněkud pohodlněji. Vzhledem k tomu, jak zde vše vypadá je ale takový vstup velice nejistý a určitě se nedoporučuje. Ani pohyb zde není moc „košér“, nicméně vzhledem k tomu, že na zajištěných zbytcích jam (povalech s odplyňovacími ventily a „komíny“) je popis na hezkých tabulkách nebo mramorových „pomníčcích“, tak se zde pohyb občasných „milovníku technické historie“ asi s přivřením všech očí toleruje (ASI, SNAD).

Tímto bych ukončil takovou menší ochutnávku zajímavostí ostravské oblasti „Trojice“, která mě (a určitě nejenom mě) úplně uchvátila. Mohu jen naznačit, že to co přijde bude ještě mnohem zajímavější a tajemnější s větším nebo menším „šimráním nebezpečna na zádech“…

Foto: TomášNejedlý

Každý, kdo sem zavítá, bude určitým úhlem pohledu „blázen“, který ale tuší do čeho asi jde. Někdo, komu nejistota a touha po poznání tajemného koluje v krvi. Na druhou stranu ovšem také někdo, kdo si je plně vědom rizik, které již nechci znovu a znovu opakovat, protože by se jednalo o „mlácení staré slámy“. Že moc dobře ví, že vstupuje na „nejistou zem“. Na místo, kde se mu jen při představě toho, co by zde mohlo být, mnohem silněji rozbuší srdce. Do míst, kde by se měl vydat třeba jen po tmě s čelovkou a „nepoznán“ v utajení. Takové seznámení se s oblastí ovšem silně nedoporučuji – pokud zde člověk neuvidí velmi dobře pod nohy a vydá se špatným směrem tak hrozí velice nepříjemné pády ze značných výšek a z míst, kterým již nelze moc věřit. Proto i mé seznámení (i mnoha dalších uvedených v odkazech níže) za světla. Určitě se jedná o místa velice zajímavá, na druhou stranu člověku asi bude stačit, když toto uvidí jen jednou (dokud to tu ještě stojí), ale mnohokrát se zde již asi vracet znovu nebude. Ovšem určitě se mu oblast silně zapíše do paměti jako mizící pamětník dávné drsné historie Ostravy, kde o úrazy i případy, kdy vše skončilo velmi špatně, nebyla nouze. Článek bych tedy věnoval i těmto lidem, kteří se již z podzemí (nebo i těžkých „provozů“) nevrátili. :-(

A případným průzkumníkům „malého podzemí“ přeji Zdař Bůh a náklonnost svaté Barborky. Těm aktivnějším nebudu ani vymlouvat, že by po „výletu“ nemohli utržit nějaké menší památky ve formě modřin, škrábanců a podobně… Inu směle vstříc dobrodružství v dalších dílech...

DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:

[1] https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-trojice-v-ostrave/

[2] https://www.koksovny.cz/cz/historie

[3] https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/ostravu-ceka-dalsi-sanace-tentokrat-koksovny-a-byvaleho-dolu-trojice-83774

[4] http://podzemi.solvayovylomy.cz/techpam/okk/okk.htm

Foto: TomášNejedlý

[5] https://www.historickaostrava.cz/dul-trojice/

[6] https://pamatkovykatalog.cz/uhelny-dul-hlubinny-trojice-13059766

[7] https://www.geocaching.com/geocache/GC86PVZ_dul-a-koksovna-svate-trojice

[8] https://www.hrady.cz/technicka-pamatka-dul-trojice

VIDEA:

[9] https://www.youtube.com/watch?v=RcW7f6QeoWU

[10] https://www.youtube.com/watch?v=UNVN0lifreE

[11] https://www.youtube.com/watch?v=ENV0TOYm4x8

[12] https://www.youtube.com/watch?v=5zlpszALnaE

Foto: TomášNejedlý

[13] https://www.youtube.com/watch?v=WZgLzBsPt6g

[14] https://www.youtube.com/watch?v=d1Gis5V9TQQ

[15] https://www.youtube.com/watch?v=hqe1jdvaLSo

[16] https://www.youtube.com/watch?v=0hbsx5w55PA … zatopená štola pod koksovnou (kdo ví jestli to není například onen „zatrubněný“ potok Burňa). Vůbec netuším význam tohoto místa a o co se jedná...

[17] https://www.youtube.com/watch?v=Lw_kMfpDHsY … zbytky hasících věží.

[18] https://www.youtube.com/watch?v=yezIC2rASqI … zbytky koksovny.

[19] https://www.youtube.com/watch?v=Wa6gwc2rARg

[20] https://www.youtube.com/watch?v=1O2wOrHdosY