Ostrava – Ostravské muzeum ve Staré radnici
Turistické cíle • Památky a muzea • Radnice
Návštěvou ostravského muzea je možno spojit oba podtituly z „typového“ zařazení příspěvku na Turistika.cz. Jedná se totiž o muzeum i památku současně. Muzejní sbírky si zde prohlížíte v budově - původně renesanční - radnice Moravské Ostravy, která byla postavena na základech starší stavby někdy v první třetině 16. století. Poté procházela více než tři století řadou přestaveb a úprav, aby se od roku 1931 stala sídlem zdejšího muzea. Přesto je to stále budova pozoruhodná a v kontextu Masarykova náměstí – kde ji v centru Ostravy a na jihovýchodním nároží najdeme – i velmi atypická. A proto začněme pár slovy o tomto objektu, který však již svou podobou evokuje spíše styl raně barokní.
Původní radnice města Ostravy, tedy tzv. Stará radnici, je poprvé písemně zmiňována v roce 1539. Předpokládá se, že jejím stavitelem byl zednický mistr Matys. Při velkém požáru v roce 1556 budova vyhořela, ale téměř okamžitě byla znovu postavena. Tehdy se její součástí stala – zásluhou stavitele B. Vlacha - nedokončená zděná věž. Po dalším požáru v roce 1675 dostala věž nový Ochoz s balustrádou. Z důvodu velmi špatného technického stavu musela být věž rekonstruována v letech 1737 až 1740, a to podle projektu Martina Kellera z Potzendorfu. V té době získala podobu s dvojitou cibulovou bání se dvěma lucernami. Při rekonstrukci budovy v roce 1837, kdy se průčelní masné krámy stěhovaly do dvora, bylo dostavěno první patro podle projektu stavitele Gotsche a v roce 1859 přibude – zásluhou stavitele F. Böhma - i atikové patro druhé.
V 19. století však úpravy budovy stále pokračují. Nejprve je v roce 1874 radniční věž novorenesančně upravena a hned poté mizí definitivně masné krámy, na jejichž místě byl vystavěn zadní radniční trakt. Generální rekonstrukcí prošla budova radnice v letech 2004 až 2005. Dostala při ní novou dřevěnou báň pobitou plechem, která je replikou té původní, byl obnoven Ochoz na věži a součástí věže se stala zvonkohra. Ta je tvořena 22 zvony, které nesou jména primátorů a starostů Ostravy. Nejmenší z nich váží 5 kg, ten největší 234. Zvonkohra každou hodinu vyzvání jinou melodii, a to – velmi rozumně - jen v době od 7.58 do 19.58 hod. Hrají se hlavně melodie typické pro Ostravu, takže nejoblíbenějšími jsou - Jarkem Nohavicou proslavená - V jednym dumku na Zarubku a Kubínovo Děvčátko z kolonie. V přízemí budovy, kde se nachází i několik pískovcových erbů, byla instalována skleněná podlaha, díky níž si můžeme prohlédnout zbytky původního domu ze 14. století.
Se sídlem muzea jsme se již seznámili a teď tedy něco o Ostravském muzeu samotném. To první tady vzniklo již v roce 1872, ale bylo součástí Slezské Ostravy. V roce 1904 vzniklo v Moravské Ostravě německé Industrie und Gewerbe Muzeum a současně také české Umělecko-průmyslové muzeum. Tato tři ostravská muzea byla po první světové válce spojena v jedno, sídlící ve staré poště. Od roku 1924 jsou muzejní sbírky umístěny v budově bývalé radnice v Mariánských Horách a 4. října 1931 je muzeum slavnostně otevřeno ve staré radnici na Masarykově náměstí, kde se nachází dodnes. Od roku 1938 jeho sbírky rozšířil také fond Orlovského muzea. V majetku města Ostravy je muzeum od roku 1993 a jeho sbírkové fondy dnes čítají přibližně 300 000 inventárních předmětů, někde se uvádí i množství dvojnásobné. Nejrozsáhlejší část tvoří společenskovědné sbírky; následují vědy přírodní a samostatnou část tvoří bohatá knihovna se starými tisky a fotoarchív s fotografiemi a pohledy staré Ostravy. Mezi nejoblíbenější muzejní exponáty údajně patří unikátní interiérový Maškův orloj a dvě stě let starý orchestrion.
Mezi společenskovědné sbírky této regionální vlastivědné instituce patří následující sbírkové části: prehistorické archeologcké (nálezy z okolí Ostravy), historické a uměleckohistorické (např. sklo, keramika, numizmatika, sochařství, zbraně), národopisné (např. malovaný nábytek, pracovní nářadí, kroje, obrázky na skle) a hudebně historické (vážná hudba, folkloristika, historie ostravského divadelnictví). Do přírodních věd spadají sbírky geologické (nerosty, horniny a zejména unikátní Šustova paleontologická sbírka karbonu), botanické (herbáře, houby), entomologické (brouci a motýli) a zoologické (ptáci, drobní savci, obojživelníci a ryby).
Podoba současné stálé expozice pochází z poloviny roku 2009 a obsahově vychází ze sbírkového fondu a zaměření muzea. Proto zde najdeme uměleckohistorické sbírky se starými tisky, vzácnými dřevěnými plastikami, obrazy i sochami, řemeslnou výrobu s předměty z cínu, hodinami a hodinkami, sklem a porcelánem. Samostatná místnost je věnována sbírce militárií, tedy zbraním loveckým i vojenským, chladným i terčovnicím. Následuje historie města od jeho založení v roce 1267 po rok 1989. Zde uvidíte například dobové fotografie, archeologické nálezy z centra Moravské Ostravy nebo širokoúhlé plátno Otty von Bollhagena Vítkovice roku 1911. V expozici etnografie uvidíme historické sbírky lidového umění, v expozici hornictví unikátní sbírku důlních lamp nebo mapu města z roku 1928, na které jsou zachyceny věže všech šachet.
Přírodovědná část stálé expozice představuje živou (Expozice živé přírody a KRAJINY Ostravska) i neživou (Geologie) přírodu Ostravska. Geologická expozice se dělí na část regionální a systematickou. V té regionální najdete také cennou Šustovu sbírku s minerály ostravských a karvinských dolů a karbonskými zkamenělinami (součástí muzejních sbírek od roku 1933, resp. 1953) nebo sbírku pátera Slavíčka s minerály a zkamenělinami ze štramberských vápenců. Nechybí ani sbírka Josefa Valáška s polodrahokamy z Hončovy hůrky u Příbora. V části mineralogie a petrografie se představí minerály a horniny z celého světa, včetně diamantu a železné rudy. z meteoritu. Minerály jsou vystaveny ve vitrínách ve tvaru krystalů.
Expozice živěpřírodní se pak dělí na několik samostatných sekcí, členěných podle biotopů, charakteristických pro Ostravsko. Jedná se o Pole a venkovská sídla (polní kultury, zajímavé plevele, remízky a keříčková vegetace), Lužní lesy na Odře (údolní niva řeky Odry s lužními lesy, bažinnými olšinami a vrbotopolovými luhy), Řeky, rybníky a mrtvá ramena (zregulovaná řečiště Odry na soutoku s Lučinou a Opavou, štěrkové náplavy, říční rákosiny, slepá ramena, tůně i rybniční soustavy a jejich flóra a fauna stojatých vod), Nivní louky a Pastviny (ostřicové porosty, dvousečné, psárkové a ovsíkové louky), Lesy štěrkových teras a pahorkatin (porosty podmáčených dubových bučin přírodních rezervací Komora a Triangl v Černém lese, květnaté bučiny na Landeku), Městská zástavba (neudržované plochy s křídlatkou japonskou, břízami, topoly a vrbou jívou) a Haldy a poklesová území (antropogenní půdy, vytvořené důlním a hutním průmyslem, s vegetací, zpevňující povrch).
V Ostravském muzeu v budově Staré radnice také probíhají různé "krátkodobé" výstavy, mnohdy skutečně vysoce nadstandartní kvality. V období prosinec 2013 až únor 2014 se například jedná o skvělou "košickou" výstavu „Albrecht Dürer a jeho současníci“, doplněnou o osm pláten Lucase Cranacha staršího a jeho dílny nebo o již zmíněnou loutkařskou expozici. Výstava bývá součástí "prohlídkového okruhu" a cena vstupného se nijak nemění.
Zcela na závěr ještě pár dat technicko-taktických. Muzeum je otevřeno všechny všední dny (tedy překvapivě i v pondělí) od 9.00 do 17.00 hod., v sobotu dopoledne (od 9.00 do 13.00 hod.) a v neděli odpoledne (od 13.00 do 17.00 hod.). Ve státní svátky je zavřeno. Poslední vstup do muzea je umožněn 30 minut před uzavírací dobou. Vstupenka do Ostravského muzea stojí 60,- Kč (rodinné vstupné - 2 dospělí + 2 děti – 120,- Kč, studenti do 26 let a důchodci nad 60 let – 50,- Kč, děti - 40,- Kč). Samostatná prohlídka věže přijde na 20,- Kč.