Železniční stanice Praha-Holešovice

Jelikož jsem ještě donedávna čekával na autobus u holešovického nádraží, který byl odsud přemístěn do Letňan, a zpravidla se vracím přes něj PIDem zpět, rozhodl jsem se sepsat pár řádků i o něm, protože i jeho historie je zajímavá, když se do této části Prahy dostala železnice ve 2. polovině 19. století.

V roce 1845 byla totiž zahájena stavba železniční trati Praha-Podmokly, na níž byl zahájen provoz o 5 let později. Ale co se týká zastávky v Holešovicích, tak ta vznikla mnohem později, protože byla uvedena do provozu 1. října 1890. Byla vybudována na severním zhlaví nádraží Praha-Bubny, jehož výstavba byla zahájena roku 1866 v souvislosti se spojkou Buštěhradské dráhy. Tehdy se však jednalo o pouhý strážní domek, k němuž následně přibyla z nádraží Praha-Bubny čtveřice vleček - na Výstaviště (1891), na jatka (1. července 1895, ještě předtím navštívil tato místa 11. června 1895 ministr obchodu hrabě Ladislaus Gundaccar Gregor Alois von Wurmbrand-Stuppach, který si prohlédl plány budoucích železničních vleček), do elektrárny (9. února 1900) a do přístavu (6. června 1910, oficiálně "Holešovice překladiště"; zrušena až v roce 2003 kvůli následkům povodně z předchozího roku). Kromě toho existovala příležitostná zastávka "Stromovka", sloužící po dobu výstav (15. května 1891).

Protože holešovická zastávka absolutně nevyhovovala a docházelo k řadě stížností, včetně schůze Občanského klubu v Holešovicích 18. října 1905 a kritického vystoupení stavitele Jana Seiferta, byl v roce 1905 upraven strážní domek a rozšířen o přístavbu čekárny. I tak byla tato zastávka nevyhovující a změnu přinesly opět trvalé stížnosti. Krátce před vypuknutím 1. světové války bylo rozhodnuto o výstavbě nové nádražní budovy, která měla mít romantizující vzhled, což bylo tehdy u železničních nádraží dost časté. Dochoval se výkres a situační plán z roku 1915, podle něhož měl nový objekt vzniknout na druhé straně kolejí, a to blížeji k Bubenči než dosavadní zastávka. K realizaci tohoto plánu však nikdy nedošlo. Hlavním důvodem byla sice 1. světová válka, ale velký vliv na to měly různé spory a animozity.

Na přelomu 20. a 30. let 20. století se začalo opět jednat o vybudování nové zastávky. Dokladem toho může být plán z roku 1930, jenž nebyl také realizován. V letech 1933-1934 došlo pouze k rekonstrukci původního objektu a k němu byla přistavěna přízemní restaurace, jejímž investorem byl dosavadní nájemce nádražní restaurace v Praze-Bubnech František Pokorný. Ta obsahovala předsíň, hostinskou místnost s výčepem, kuchyň, spíž a toalety, které byly přístupné jak personálu, tak hostům a cestujícím.

Další plány o zřízení nové holešovické zastávky se objevily v 50. letech 20. století, ale postupně byly odsouvány, neboť teprve vznikaly konkrétní obrysy přestavby již dávno nevyhovujícího pražského železničního uzlu. Ta nabyla konkrétní podoby podle vládního usnesení č. 928/1960. S výstavbou tzv. Holešovické přeložky se začalo v roce 1966 (pravobřežní část byla provedena v letech 1966-1978 za 313,4 mil. Kčs a levobřežní v letech 1974-1985 za 452 mil. Kčs), přičemž došlo ke změně původního plánu, v němž se počítalo s vybudováním nové zastávky na místě té předchozí. Bylo totiž rozhodnuto o zřízení skutečné nádražní budovy.

Celá přeložka, jejímž smyslem bylo přímé spojení kralupské trati s hlavním nádražím, s holešovickou výpravní budovou, 432 m dlouhým mostem přes Vltavu, tunelem pod Bílou skálou (ražen v letech 1967-1974), estakádou přes údolí Rokytky a mosty na Balabence trvala mnoho let. Zkolaudována byla v roce 1976, provoz na ní byl zahájen ministrem dopravy ČSSR Ing. Vladimírem Blažkem 23. prosince 1980, ale nové holešovické nádraží, jehož výstavba podnikem Průmstav byla zahájena v prosinci 1982, bylo slavnostně otevřeno tajemníkem městského výboru KSČ v Praze Antonínem Kapkem a ministrem dopravy ČSSR Ing. Vladimírem Blažkem až 27. září 1985 (veřejnosti předáno do užívání až následujícího dne, kdy zde začalo zastavovat 13 mezistátních vlaků, 2 vnitrostátní rychlíky a 8 regionálních osobních vlaků), aby bylo určeno zejména pro vlaky z Německa, které míří dále na východ. Tehdy již byla také elektrifikována železniční trať v úseku Praha-Vraňany a došlo ke zbourání původní holešovické zastávky.

Vedoucím projektantem nového nádraží a stanice metra trasy C byl Ing. Otakar Trčka ze Správy přestavby železničního uzlu Praha, odpovědnými architekty akad. arch. Josef Šolc, Jiří Dušek a Jan Marek ze SPŽUP Metroprojekt, odpovědným projektantem železniční části Ing. Magda Piroutková ze SUDOP, projektantem interiéru Ing. arch. Zbyněk Hřivnáč, autory návrhu atria Jiří Finger, Karel Filsak, Karel Filsak ml. a Beryl Schütznerová (v dalším stupni Jarmila Růzhová ze SUDOP), realizaci měly na starosti závody Montostav-Průmstav a do novostavby byla umístěna díla Vojtěcha Adamce, Miroslava Hejného, Benjamina Hejlka, Jiřího Rathouského, Josefa Vaiceho, Miroslava Vystrčila a Josefa Achrera.

Vzniklo tak nádraží, jež se skládá z pětitraktové a šestipodlažní výpravní budovy (5 nadzemních a 1 podzemní patro s provozy pro asi 200 zaměstnanců, zajišťujících technický chod nádraží, sociálními zařízeními, jídelnou, lékařskou stanicí, dílnami, strojovnou a trafostanicí) se železobetonovou konstrukcí a s obklady z kamenných a skleněných desek, dvouposchoďové odbavovací haly, restaurace s 66 místy a kiosku pro občerstvení, pasáže a vestibulu stanice metra, jež do roku 1990 nesla pojmenování "Fučíkova" a dnes ji známe jako "Nádraží Holešovice" (uvedena do provozu 3. listopadu 1984). Kolejiště získalo 5 kolejí se 3 ostrovními nástupišti s typovými kovovými přístřešky, které byly spojeny s odbavovací halou schodištěm na jedné straně a rampou s podchodem na druhé straně. Celková plocha obestavěného prostoru činí 60 483 m2. Nesmíme však opomennout, že spolu s tím bylo vybudováno rovněž zařízení pro MHD ze Severního Města a plochy pro ČSAD. Na závěr musíme ještě zmínit to, že se holešovické nádraží stalo 1. naší bezbariérovou železniční stanicí. Zároveň v roce 2023 začala modernizace železniční trati v Praze-Holešovicích, která absolutně změní zdejší dopravní poměry (viz https://www.praha7.cz/modernizace-trati-mezi-bubny-a-vystavistem/). Detailní informace o příjezdech a odjezdech z této železniční stanice můžeme najít zde: https://www.cd.cz/stanice/praha-holesovice/5457256.

Železniční stanice Praha-Holešovice na mapě