Židovský hřbitov v Humpolci.
Turistické cíle • Památky a muzea • Hřbitov
Hřbitov byl založen v roce 1710, jeho horní část pak v roce 1719. V 19. století byl dvakrát terasovitě rozšířen. Hřbitov sloužil pro široké okolí (Lipnice, Kaliště, Senožaty, Želiv, Věž i Havlíčkův Brod). Pohřbena je na něm řada významných osob – například Simon a Marie Mahlerovi, prarodiče G. Mahlera a jeho strýc Josef Mahler, nebo děd a strýcové Franze Kafky. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1942, tři měsíce před transportem zdejších Židů do Terezína. Za války byl hřbitov opakovaně poškozen chovankami Ústav pro německé učitelky z Hannoveru, který byl tehdy v Humpolci umístněn. Rovněž se stal terčem útoků frekventantů německého vojenského učiliště v Havlíčkově Brodě. Po válce byla na některé náhrobky doplněna jména obětí holocaustu a byly též ukládány urny s popelem osob zemřelých v zahraničí. Na stavu hřbitova se rovněž podepsaly nájezdy zlodějů, kteří po válce kradli zejména náhrobky ze švédské žuly. Nyní je židovský hřbitov ve vlastnictví Židovské obce v Praze, která jej udržuje prostřednictvím společnosti Matana a určeného správce. Zachovalo se zde přibližně 1000 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší jsou v horní části. Hřbitov je ohrazen vysokou zdí, vstupuje se na něj přes obřadní síň.
Židovský hřbitov, který se nachází nad městem Humpolec – nebo pod zříceninou hradu Orlík – můžeme oprávněně považovat za jeden z nejcennějších na Vysočině. Založen byl v roce 1710, ale jeho horní část pochází až z roku 1719. Poté byl – v 19. století – ještě dvakrát terasovitě rozšířen. Dnes se na tomto hřbitově nachází přibližně 1.000 náhrobních kamenů, mezi nimiž najdeme množství velmi cenných židovských náhrobků, kterým se říká maceva a které pochází z období baroka a klasicismu (nejstarší z I. poloviny 18. století – údajně z roku 1719 - se nachází v horní části hřbitova). Celková plocha hřbitova je dnes více než 3.500 m2.
Jednotlivé kameny se pyšní výraznou symbolikou, kterou doplňují nápisy. U starších hrobů v hebrejštině, u těch novějších pak v němčině a češtině. Mimo jiné jsou zde pohřbeni také příbuzní (prarodiče a strýcové) hudebního skladatele Gustava Mahlera nebo spisovatele Franze Kafky. Poslední pohřeb tady proběhl v roce 1942 a následně byl hřbitov poničen děvčaty z Ústavu pro německé učitelky, které brzy napodobili mladí frekventanti německého vojenského učiliště v Havlíčkově Brodu. Později si své řekly i skupinky vandalů nebo zlodějů náhrobků ze švédské žuly.
Součástí hřbitovního areálu je prostá obřadní síň - tzv. Bejtšube - s pamětní deskou, věnovanou obětem holokaustu. Tato síň slouží současně jako vstup na hřbitov. Chráněnou kulturní památkou se stal humpolecký židovský hřbitov hned v roce 1958 a od roku 1994 je chráněn také jako významný krajinný prvek. Hřbitov je rovněž jedním ze zastavení naučné stezky Březina, vedoucí okolo Orlíku.
Hřbitov, který sloužil širokému okolí, je ve vlastnictví Židovské obce Praha, ohraničuje jej vysoká kamenná zeď a je uzamčen. Klíč je k dispozici na informačním centru v Humpolci oproti záloze ve výši 200,- Kč. Počítejte ovšem s tím, že je to dost „z ruky“. Na dveřích obřadní síně je uveden kontakt na správce hřbitova, takže se teoreticky nabízí i tato „schůdnější“ varianta.