Zlín - třída T.Bati
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Ulice
Zajisté jste si při studiu map.cz všimli, že pokud se zaměříte na nějaké větší osídlené sídlo a vyklikáte si jej do detailní velikosti, připomene vám podobu nějakého prapodivného zvířete, jaké na skalních stěnách ztvárnili australští aboridžinci. Oni je totiž nemalovali jen jako takové, ale do obrázku zakomponovali i jeho nejdůležitější vnitřní orgány. Stejně tak na mapách vidíme nejen náměstí a spleti ulic, ale také ty nejvýraznější dopravní tepny, jimi procházející. A tvořící všem těm dědinám, obcím a městům jakousi páteř. Páteří Zlína je čtyřproudová třída Tomáše Bati. Začíná na městské periférii u křížovatky, vedoucí k nemocnici "na kraji města", kde se ulice Vizovická mění na honosnou třídu. Odtud pokračuje přes celé městské centrum, míjí bývalé Baťovy továrny, sídliště, městské čtvrti i další průmyslové zóny a po pěti kilometrech délky končí před Malenovicemi, kde se mění na třídu 3.května. Pro pěšího turistu je pro svou délku nevhodná, ale zato je naprosto ideální pro mototuristy, kteří se za půl hodiny seznámí "Letem světem" se všemi podobami toho, co činí Zlín Zlínem. A díky množství semaforů budou mít i čas zastavit a zahledět se z oken vozu na ty nejzajímavější městské dominanty. Třída T.Bati nesla za socialismu úplně jiná jména - Revoluční (a tuším, že i jméno partyzána Murzina se na ní načas objevilo). Tehdy se ale toto město nenazývalo Zlínem, ale Gottwaldovem. Pro mne osobně nebylo ani jedním z nich, neboť jsem mu - díky charakteristickým cihlovým sídlištím na Obecinách a Podvesné, mrakodrapu a internátům - už od dětství říkával Pink Town ("Růžové město.")