Zlínská Slanica
Turistické cíle • Příroda • Minerální pramen
Když se chtějí Zlíňáci napít přírodní kyselky (minerálky), nemusí kvůli tomu vážit cestu až do vzdálených lázní Luhačovic, ale stačí jim zajet na sídliště Podhoří. Jeho "ozdobou" je několik vysokých věžáků, které v současnosti procházejí jednotnou úpravou fasád. Pěší návštěvník vystoupí na zastávce MHD Podhoří sídliště, přejde přes přechod a pokračuje napříč sídlištěm západním směrem, až se dostane na ulici Růžová, okolo níž protéká Slanický potok. Odtud už jeho cesta povede proti toku vodoteče. Mine točnu MHD trolejbusu č.4 (další možnost přístupu z centra města) a stále směrem k jihu pokračuje ulicí Na Slanici, která je lemována průmyslovými objekty. O něco výš se lesnaté údolí dramaticky sevře, silnička zamíří vlevo mezi poslední obytné domky a stavení zahrádkářské kolonie, my ale pokračujeme po výrazném chodníku nad levým břehem potoka a zanedlouho stojíme u chráněného zlínského hydrologického fenoménu - dvou minerálních pramenů, nazývaných Slanica. Na první pohled místo nic moc: první pramen se ukrývá pod betonovým příkrovem studny s pumpou, stačí ji ale ručkama uvést do provozu a můžete se potěšit chutí slabě mineralizované vody. Dle výzkumu odborníků se jedná o tekutinu hydrogenuhliničato-chloridovou sodnou a díky celkové mineralizaci a velkému obsahu iontů fluoridů, jodidů a lithia tedy o vodu minerální. Neobsahuje rozpuštěný sirovodík jako u jiných pramenů na Zlínsku a její chuť není tak lahodná, jako je tomu u těch kupovaných v obchodech, nicméně je to zdravé a pít se to rozhodně dá! Vždyť o oblíbenosti pramene svědčí okolní posezení s lavičkami a spousta zlíňáků si sem pro ni s kanystry jezdí. (Prý tu chtěl kdysi samotný Baťa vybudovat malé lázně, ale podle všeho se jedná jen o ústní lidovou slovesnost...) Jen o kousíček dál vidíme hned nad potokem jiný betonový příkrov, ze kterého trubkou vytéká další minerální sestra. Tato voda už má i na dálku poněkud "voňavější" charakter a po okoštování a vyplivnutí - je to fujtajbl (!), nezbývá než konstatovat, že je její chuť srovnatelná s vývěry v lázničkách Leopoldově-Smraďavce u Buchlovic, což prozrazuje i ta bělostná "voňavá" pěna v korýtku, kam tekoucí voda dopadá...