Zřícenina hradu Ostrý

Obec Milešov je všeobecně známá horou Milešovkou, na níž míří ročně tisíce návštěvníků, ale v jejím okolí se nachází řada dalších významných vrchů - na severovýchod od ní Kamenec (552 m n. m.) a Šibeník (487 m n. m.), na západ k Lukovu a Štěpánovu Milešovský Kloc (674 m n. m.) a Hlaváč (679 m n. m.), na jih ke Kocourovu Lhota (571 m n. m.) a na jihovýchod k Březnu Ostrý (553 m n. m.), přičemž posledně jmenovaný čedičový kopec je unikátní nejen svým zjevem, díky němuž je již zdálky snadno identifikovatelný, ale rovněž také kvůli tomu, že na jeho vrcholu stával hrad, jenž byl podle prof. Augusta Sedláčka založen kolem roku 1433, před nímž nenalezneme o něm žádný záznam a sama hora patřila s vysokou pravděpodobností od dávných dob do majetku milešovské vrchnosti.

Ve výše zmíněném roce totiž došlo k rozdělení společného vlastnictví bratří Václava a Gerunka (Kerunka) ze Sulevic. Právě Václav ze Sulevic měl tento hrad nechat vystavět. K jeho dokončení muselo dojít před rokem 1436, protože tehdy se začal psát jako Václav (Vaněk) ze Sulevic seděním na Ostrém. V té době však byl Ostrý známý také pod svým německým názvem Scharfenstein. Když po roce 1463 Václav ze Sulevic zemřel, převzal jeho majetky syn Zikmund ze Sulevic, jenž se od roku 1475 psal jako seděním na Ostrém. V roce 1486 však držel hrad Bušek Milešovský ze Sulevic, od něhož se dostal do rukou Kamareta ze Sulevic v Újezdě, který se roku 1498 psal také jako seděním na Ostrém. V roce 1505 pak byl hrad Ostrý spolu s dalšími majetky a pustými tvrzemi prodán Jindřichu Vemelíkovi z Vrchovišť a od něho se o 3 roky později dostal Albrechtu z Kolovrat a z Libštejna, po jehož smrti náležel hrad Ostrý kolem roku 1517 jeho nevlastnímu synu Janovi z Valštejna. Po něm zdědili jeho majetky synové Albrecht a Jan, kteří se v roce 1528 podělili o osterský statek. Hrad Ostrý pak připadl Albrechtovi, jenž ho roku 1535 prodal se dvorem a vsí Dlažkovice svému bratru Janovi, čímž se dostal k újezdskému panství (viz https://www.historickaslechta.cz/prehled-rodu/waldstein-wartenberg/). Za tohoto majitele došlo k opuštění hradu a přemístění sídla do tvrze Újezd pod Ostrým. Po smrti Jana staršího z Valdštejna v roce 1548 zdědil otcovské majetky syn Jan mladší z Valdštejna, který je prodal roku 1565 Janu Černínovi z Chudenic, přičemž v této listině byl hrad zmíněn již jako pustý ("zámek pustey Vostrey"). Poslední zmínky o hradu nalezneme v listinách újezdského statku v roce 1601 a od té doby se o něm nehovořilo. Objekt s pozdějším německým pojmenováním "Wostray" či "Wostrey" od roku 1625 pouze pustl a postupně se měnil v rozvaliny.

Znovu se objevil na scéně v období před rokem 1784, kdy se jednomu ze zdejších zedníků zdálo, že nalezl na Ostrém peníze. Z tohoto důvodu požádal panstvo, aby mohl na hradě zřídit pivní šenk, což mu bylo povoleno a k tomu mu byl ještě přidán stavební materiál. Následně zde vznikla chata s posezením a u ní místo k tanečním zábavám. Provozovatel šenku se vedle toho věnoval hledání pokladů, ale nacházel pouze různé železné předměty, které byly následně odprodány panstvu. Dlouho však tento šenk nefungoval, neboť jednoho dne se strhla taková bouře s vichřicí, že smetla na Ostrém vše, co bylo postaveno ze dřeva a podařilo se jí shodit ze zbytků hradem část zdiva. Zřícenina i se šenkem je zaznamenána v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c039), ale v indikační skice stabilního katastru z roku 1843 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT415018430) je vrch veden jako pouhý les, jehož vlastníkem byl majitel lovosického panství Jan Adolf kníže Schwarzenberg (v originální mapě z téhož roku je pak sám hrad již zakreslen; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5852_1), takže zánik hradního šenku můžeme umístit na přelom 18. a 19. století. Tomuto rodu pak hrad náležel ještě několik let, až se dostalo milešovské panství v roce 1866 do majetku Adolfa Ledeboura-Wicheln, po jeho smrti roku 1886 připadlo Janu hraběti Ledebourovi-Wicheln a po něm ho vlastnil JUDr. Eugen Ledebour-Wicheln. V roce 1945 pak byly majetky tohoto rodu zestátněny, aby byl hrad 1. září 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/zricenina-hradu-ostry-15139417). Státním majetkem je zřícenina s přilehlými pozemky i dnes, kdy se vším hospodaří s. p. Lesy České republiky.

Těsně pod vrcholem se dochoval do dnešní doby vnější obranný val, zbytky první a druhé brány a klenutého sklepa, na západě pak čtvrtá brána, hradby a zbytek poloválcové věže a na východě hradní palác. Z jeho vrcholu je pak překrásný pohled ke Kocourovu, Milešovu a Velemínu, jejichž okolí pak vévodí vrchol Milešovky. Řada věcí se dá vyčíst ze stavebně historického průzkumu, který byl publikován v roce 2012 (Ivan Peřina, Eliška Nová, Pavel Hlavenka, Jiří Vidman, Milan Sýkora). Na závěr ještě dodejme, že se k samotnému kopci i hradu zachovala řada lidových pověstí a vyprávění, z nichž můžeme vzpomenout příběhy o zdejší dvojici loupeživých bratrů (Pašek a Pole; podle nich nazváno lidově místní údolí jako Paško-pole). Nemůžeme rovněž nezmínit, že tento kopec navštívil nejen náš básník Karel Hynek Mácha, nýbrž také světoznámý německý přírodovědec Alexander von Humboldt. Stejně tak byl Ostrý zachycen v mnoha malbách i kresbách našich i německých malířů své doby.