Zřícenina hradu Perštejn na severozápadě Čech

Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Malebná obec Perštejn (německy Pürstein) leží v okrese Chomutov mezi Krušnými a Doupovskými horami. Na příkrém zalesněném skalním ostrohu nad severozápadním okrajem vesnice lze spatřit pozůstatek stejnojmenného hradu. Správný název romantické zříceniny hradu je tedy Perštejn a nikoliv Pernštejn, což je známější a hlavně zachovalý středověký hrad na Moravě.

Historie hradu Perštejn byla celkem krátká, ale dramatická. Počátky hradu, který se dříve jmenoval Borschenstein, sahají do druhé poloviny třináctého století. Alespoň tak usuzují archeologové podle způsobu stavby. Avšak jméno zakladatele hradu se nedochovalo. Nejčastěji se uvažuje o Borešovi z Rýzmburka a to vzhledem k původnímu názvu hradu. Dále se mluví o někom z rodu Šumburků či Albrechtu ze Žeberka. Důvodem výstavby hradu bylo patrně střežení obchodní cesty podél řeky Ohře.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1344 a je spojena s osobou Bedřicha ze Šumburka, který je uváděn jako pán na Perštejně. O několik let později, roku 1352, přijal rod Šumburků panství Perštejn i okolní Lestkov, městečko Klášterec nad Ohří, Stráž nad Ohří, Prunéřov i další jako léno od krále Karla IV. a stal se tak součástí Koruny české.

Roku 1446 je hrad uváděn v držení Aleše ze Šumburka, který byl odpůrcem husitů a později nebyl ani zrovna „kamarád“ s králem Jiřím z Poděbrad. Není se proto co divit, že uzavřel z finančních důvodů lenní svazek právě se saským markrabětem Fridrichem. Aleš ze Šumburka se stal členem strakonické jednoty, kde byli také Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic, Bedřich ze Šumburku a Glouchova, Jindřich Starší z Vejdy a město Kadaň, kde byl tento spolek proti Jiřímu z Poděbrad roku 1450 dohodnut.

Německá posádku, která sídlila na hradě, začala podnikat nájezdy do okolí, kde pustošila statky především králových stoupenců. V této činnosti pokračovala i po uzavření tzv. valdštejnského příměří téhož roku, čímž porušovala sjednané dohody. To se nezměnilo ani po smrti Aleše ze Šumburka (1451), kdy se poručníkem jeho synů stal Bedřich ze Šumburka a Glouchova). V tom samém roce bylo sice uzavřeno chebské příměří mezi Jiřím z Poděbrad a Saskem, ale také tuto úmluvu posádka hradu zrovna nerespektovala. A tak muselo přijít potrestání v podobě vojenského tažení králových stoupenců, které vedl husitský vojevůdce Jakoubek z Vřesovic. Hrad byl dobře vyzbrojeným a zásobeným vojskem obléhán a ostřelován, až se posádka vzdala. Trest však nepadl na lidi, kterým bylo povoleno volně odejít (dokonce se zbraněmi), nýbrž na hrad. Ten byl pro výstrahu pobořen a vypálen, aby nemohl nadále sloužit jako opěrný bod nepřátelům Koruny české. Bedřich ze Šumburka musel tedy porážku přijmout, ale patrně si nevážil toho, že vyvázl živ a zdráv. V letech 1468 a 1469 byl totiž jedním z vůdců křížové výpravy do Čech proti králi Jiřímu z Poděbrad.

Roku 1508 se podařilo rodu Šumburků panství s hradem v tomto stavu prodat Albrechtovi z Kolovrat. Ten patrně hrad opravil, což není úplně doloženo, ale jisté je, že ho následně prodal Oplovi z Fictumu, pánu na Šumburku a v Klášterci nad Ohří. Když byl majitelem jeho bratr Jiří z Fictumu, byl roku 1530 Perštejn zkonfiskován jako trest za výrobu falešných peněz.

Ferdinadu I. Habsburský ale neměl valný zájem o hrad, jelikož mu sloužil především jako zástava. Správu objektu měli na starosti královští úředníci a tak se není, co divit, že hrad pustl. V první polovině 16. století je již uváděn jako zřícenina. Přesto jej včetně panství a náhrady škod získal soudně zpět v roce 1539 bratr bývalých majitelů, Hanuš z Fictumu. Ale patrně o hrad nejevil zájem, jelikož si postavil zámek v Klášterci nad Ohří.

Obec Perštejn leží u hlavní silnice z Karlových Varů do Ústí nad Labem, mezi Stráží nad Ohří a Kláštercem nad Ohří. Z této silnice je potřeba odbočit do vesnice až k odbočce na Údolíčko. Zde asi po 200 metrech je užší cesta napravo, za kterou lze nechat zaparkované auto (nebo o kousek dál u Pivovaru s restaurací). V těchto místech vede vlevo nahoru mezi domy modrá turistická značka. Cesta pod hrad sice není dlouhá (cca 250 metrů), ale prudké stoupání stojí za to.

Tam někde nahoře, u dnešní odbočky k hradu s rozcestníkem, se nacházela jedna ze tří vstupních bran. Z hradu se dochovaly náznaky hlavní budovy - paláce, ze kterého jsou však rozeznatelné sklepy, základy a především hromady kamení. Dále tady může návštěvník spatřit přibližně půlkruh z velké věže a pozůstatky obytných i hospodářských budov, hradeb, příkopů, valů a vstupních bran.

V okolí jsme navštívili ještě následující zajímavá místa:

- zřícenina hradu Šumburk:https://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-sumburk-sumna-schonburg

- zřícenina hradu Himlštejn:https://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-himlstejn-na-vrchu-nebesa-nedaleko-pekla