Zvonička s křížem na Santově
Turistické cíle • Drobné památky
Neodmyslitelnou součástí typické valašské krajiny bývá vždy nějaká sakrální stavba, ve vesnických sídlech v dolinách prezentována kostelíkem či kaplí, na hřebenech kopců poblíž pasekářských usedlostí pak alespoň zvoničkou, většinou vystavěnou z nejoblíbenějšího valašského stavebního materiálu – ze dřeva.
Z něj byla zrobena i zvonice na Santově, ačkoliv ta její dnešní podoba už je jen přesnou napodobeninou stavbičky původní, která zchátrala po druhé světové válce.
Narazíme na ni na jednom z hřebenů Vsackých Beskyd, konkrétně na tom, který se táhne od vrcholu Ptáčnice (830 m) až k přehradní nádrži Bystřička a po němž k ní prochází žlutá turistická trasa. Zvonička Santov stojí nad stejnojmennou pasekářskou osadou na hřebeni hned u silničky. Od nejbližšího tur.rozcesti u hospody Santov, kde na kopec vyšplhá i zelené značení z Valašské Bystřice, ji dělí vzdálenost 150 metrů.
Je stíněna korunami tří vzrostlých lip a k jejímu areálku patří i kříž z roku 1882, obehnaný plůtkem. Sestává z nízkého spodního kamenného soklu, z nějž se vypíná vysoký a členitý hranolový pískovcový podstavec s vyrytým letopočtem a teprve z jeho koruny vystupuje černý litinový kříž s pozlaceným Kristem. Vedle kříže je umístěn sloup s obrázkem Panny Marie.
Vedlejší roubená zvonice stojí na čtvercovém půdorysu a je kryta stanovou šindelovou střechou. Z jejího vrcholu vystupuje dřevěný sloup, rovněž se šindelovou (ale již kuželovitou stříškou), chránicí před nepřízní počasí zvon, zavěšený ve vrcholové vidlici sloupu. Stěnu zvonice obrácenou k cestě zdobí zasklený, moderně pojatý dřevěný reliéf, znázorňující zřejmě Božské Srdce Páně.
Santov zpopularizovala lidová píseň, ve které se pěje:
Na Santově kopec,
roste tam jalovec,
kdo zjí dvě tři zrnka, je hybký jak srnka.
Šla tudy cérečka,
očka jak trnečka,
líčka jak jahody, šla tudy z náhody.
Pod jalovec sedla,
dvě zrnéčka zjedla,
a jak sa ohlédla, synečka zahlédla.
Atd... a pěsnička končí „hrůzostrašnou“ slokou, varující před pojídaním plodů dnes již chráněného jalovce:
Marně sa u hája,
doprášá šuhaja,
kol krku ju zdrapil, huběnku jí vťapil!