Pálava - Děvičky (Dívčí hrady), Sirotčí hrádek, Nové Mlýny
Pálava společně s Mikulovem a Lednicko - valtickým areálem patří v mých očích k nejoblíbenějším oblastem v našem kraji.
Už z velké dálky je možné Pálavu spatřit – dominují jí Dívčí hrady (Děvičky) - velmi navštěvovaná zřícenina středověkého (původně) strážního hradu z poč. 13. stol., tyčící se nad Pavlovem na vrchu Děvín (428 m.n.m.). Majitelé hradu se střídali, sídlo postupně upravovali a rozšiřovali. Od 14. stol. Děvičky dostali lénem od Jana Lucemburského Liechtenštejnové, koncem 16. stol. je odkoupili Dietrichštejnové. V období třicetileté války hrad obsadili Švédové. Jejich rukou v roce 1645 z velké části lehl popelem. Po nejnutnějších opravách fungoval jako strážní pevnost. Od počátku 19. stol. byl opuštěn a zpustl.
Prohlídka trosek, které se zachovaly doposud, je velmi příjemnou odměnou za prudkou (ale poměrně krátkou) cestu k nim. Výhledy na okolní krajinu i hladiny jezer pod Pálavou jsou z výšin Děviček úchvatné.
(Jedna z více možných tras: autem z Brna směrem na Mikulov, po přejezdu vodní nádrže Nové Mlýny na odbočce prudce doleva směrem na Dolní Věstonice, dále do Pavlova - odtud již po zelené 1,2 km pěšky).
Nad Horními Věstonicemi stojí nepatrné zbytky hradu Neuhaus.
Zcela nenáročnou cestou na opačné straně pálavských kopců je možné se dostat k neméně atraktivní zřícenině středověkého hradu Sirotčí hrádek.
(TRASA: po přejezdu nádrže Nové mlýny doleva a po pár metrech na rozcestí doprava přes Pernou do Klentnice - odtud pěšky po zelené, či červené, záleží, na kterém místě v Klentnicích zaparkujete - viz MAPA).
Pálavu obklopuje vodní dílo Nové Mlýny, oblast soutoku Dyje, Jihlavy a Svratky. Největší vodní prostory na Moravě (dokončené v roce 1988), tvoří tři přehradní nádrže - Novomlýnskou (spodní), Věstonickou (střední) a Mušovskou (horní). Horní nádrž je využívána k rekreačním účelům. Nádrž střední je centrem ornitologické rezervace. Spodní nádrž je také využívána k rekreaci, vodním sportům či rybaření a také k výrobě elektřiny a k zavlažování.
Z vody v některých místech ční pahýly stromů a několik ostrůvků.
Na jednom z ostrůvku uprostřed střední novomlýnské nádrže chátrá osamělý chrám. Patří pod správu Pasohlávek. Výstavba vodního díla Nové Mlýny (přes nesouhlas místních obyvatel) pohřbila koncem 70. let minulého století okolní lužní lesy a vesničku Mušov. V letech 80. bylo okolí zaplaveno vodou. Díky památkářům zůstal kostel svatého Linharta z 13. století zachován. Je jedinou připomínkou zatopené obce. Projekt na záchranu tohoto skvostu by byl finančně nákladný*. Kromě oprav a dopravy materiálu na ostrov jde, vzhledem k tomu, že je objekt památkově chráněný, o povolení organizace státní památkové péče. Věstonická nádrž byla v roce 2005 v soustavě Natura 2000 vyhlášena ptačí oblastí. Jejím cílem je chránit* vzácné druhy opeřenců. Kostel je tedy oficiálně nepřístupný… Přestože v záchraně tohoto výjimečného svatostánku stojí (z pochopitelných důvodů*) mnoho překážek, moc bych si přála, aby byl zachován.
Když jsme kolem kdysi s cestovkou projížděli na výlet do slovinského městečka Bled, kde se na ostrově v Bledském jezeře pyšní podobný unikát, sdělil nám průvodce, že komu se nechce, vlastně ani vůbec nemusí tak daleko.
Pálava (83 km²) patří k nejdéle osídleným místům. Oblast proslavila Věstnická Venuše. Název symbolu plodnosti je odvozen od místa, kde byl objeven. Soška ženy je pravděpodobně vytvořená z jílu s příměsí úlomků vápence (i příměsí jiných). Její stáří se datuje přibližně k roku 26 000 př. n. l. Během paleolitu, jež byl součástí starší doby kamenné (tato se začala vyvíjet z teplejšího období poslední doby ledové), začali Moravu osidlovat lovci a sběrači.
Dále byly nalezeny pozůstatky různých nástrojů, mamutí kosti atd. 11,5 cm vysoká soška s kyprými boky má hodnotu cca 40 000 000$ a je umístěna v Moravském zemském muzeu v Brně.
Pálavu tvoří bílé vápencové skály, lesy, travní porosty a stepi. Roste tu spoustu vzácné květeny a žije mnoho druhů živočichů - ptáků, plazů (ještěrek, zmijí, užovek) a hmyzu (motýlů, brouků, kobylek, sarančat, mravenců, pavouků a jiných).
Pálava je protkaná několika naučnými stezkami. Máme ji za ta léta prošlapanou i mimo značené cesty. Stále je co obdivovat.
Jako chráněná krajinná oblast byla Pálava vyhlášena v roce 1976, v roce 1986 UNESCEM uznána jako součást mezinárodní sítě biosférických rezervací.
Pálava je jedinečným místem pro pěstování vinné révy. Odpradávna ji obklopuje mnoho vinic.
Vydáte-li se sem v době sběru vína, je možné zakoupit po příjemné vycházce v přilehlých vesničkách kvalitní čerstvý BURČÁK.
Daří se zde především Veltlínskému zelenému, Rulandskému bílému, Sylvánskému zelenému, Vlašskému ryzlinku, Mülleru i Turgauovi. Z novějších odrůd pak Aureliu a Pálavě a z červených vín je to Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal, či Zweigeltrebe. Mnohé z vyjmenovaných jsou místními nosnými odrůdami. Víno bývá chutnou tečkou za hezkým výletem.
Byl by hřích neochutnat.
Při jedné z mnoha návštěv tohoto pěkného kraje jsme v Pavlově ještě před odjezdem domů náhodně narazili na sklípek pana Miloše Středy. Kromě nabídnutých degustačních vzorků jsme odcházeli potěšeni z vlídných slov vinaře.
V roce 2021 jsme s kamrádkou navštívily vinotéku pana Šilinka a jeho manželky Vinařství Zdeněk Šilinek (602 528 545). Děkujeme za výborný mok (také kávu a točenou zmrzlinu), vstřícnot a společně strávený čas... Možnost ubytování u jejich dcery ve vila Pavlov.
V Pavlově je možné shlédnout sklepní domky s barokními fasádami, selské grunty, vinné sklípky, vřetenový vinařský lis, kostel, či hřbitov.
Cestou z výletů občas přibržďujeme v Dolních Věstonicich.
Nelze nezmínit např. zastavení u pana Ladislava Langra. I zde jsme si kromě výborného vína a kratičké přednášky o pěstování vínka v oblasti Věstonic, kdysi odváželi příjemné zážitky ze setkání.
Je třeba si uvědomit, že za každým douškem lahodného moku je hromada tvrdé práce a lásky.
Na pálavské kopce, které vystupují z mírně zvlněné krajiny jako nejzápadnější výspa Karpat, lze vyrazit nejen od jara do podzimu...
I zasněžená Pálava je krásná.
Pár kilometrů východně od Pálavy se pyšní MIKULOV – město vína s pěkným zámkem, neméně atraktivním náměstím a Svatým kopečkem. Mikulov žije akcemi - festivaly, výstavami, koncerty folklórních souborů atd..
Vinárničky a sklípky lákají k ochutnávkám.
14 km od Mikulova směrem na východ se nachází Lednicko-valtický areál (zapsaný v roce 1996 do UNESCA). Atraktivní oblasti dominuje zámek Lednice, v jehož okolí jsou další pěkné stavby, parky a rybníky.
Články související:
LEDNICE, LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL, VALTICE
MIKULOV - Svatý Kopeček, Židovský hřbitov, Kozí Hrádek, vápencový LOM a Zaječí
Použité odkazy:
http://www.pmo.cz/cz/o-podniku/vodni-dila/nove-mlyny-stredni/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_d%C3%ADlo_Nov%C3%A9_Ml%C3%BDny
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mlad%C3%BD_paleolit
Přidat do oblibených uživatelů
Mikulov
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Pálava - Děvičky (Dívčí hrady), Sirotčí hrádek, Nové Mlýny
