Linderhof Bavorsko - Německo

Dalším z nákladných rozmarů   Ludvíka  II. Bavorského, kterým kdysi likvidoval státní kasu,  je zámeček Linderhof. Nachází se  kousíček od stejnojmenné vesnice, pár kilometrů  od Garmisch-Partenkirchenu.

Stavbu  obklopují vysoká horstva. Zámek (s poměrně šílenými doplňky a kýčovitými stavbičkami v různých stylech) se nachází  v prostorách parku, jehož optický střed  tvoří vodotrysk, chrlící  v každou  celou hodinu  gejzír vody. Samotná budova stojí na místě bývalého loveckého zámečku, který byl rozebrán a přemístěn.

Nápad se Ludvíkovi zrodil v hlavě při   návštěvě Mezinárodní výstavy v Paříži v roce 1867. Linderhof je  postaven  v rokokovém stylu jako památník absolutní monarchie francouzských králů.  V místnostech  viselo  mnoho podobizen předků.

Architektem  tohoto romantického zámečku se stal, stejně jako u Neuschweinsteinu,  George Dollman. Základní kámen byl položen  v roce  1870 a za necelých 8 let (jako jediná  z Ludvíkových  staveb) byl  zámeček kompletně dostavěn.  Ludvík   zde (velmi rád) několik  let žil. Možná  proto mi právě Linderhof připadal "nejdomácnější" (ovšem i nejkýčovitěji, a to jak  v interiérech, tak  v přilehlém parku).

Uprostřed zámku  ve tvaru U stálo  centrum (ložnice), odkud měl panovník  výhled na  umělé vodopády. Z obrovské postele s nebesy v modrém  odstínu, (jeho nejoblíbenější barvě)  i úřadoval a  přijímal audience. Místnosti působily ponuře. Malby byly kombinované s plastikou (např. ze  stropu jednoho pokoje  visely z malované postavy nohy).  Opět nechyběly novodobé vymoženosti -  rozvod  tepla potrubím, zvonek, či stoleček "prostři se" (stolek, který byl  výtahem  spouštěn o patro níž, do kuchyně, kde jej kuchaři  naservírovali a vyjel opět nahoru -  přímo pod nos panovníkovi)  a  další.

Ve vstupní  hale  stála jezdecká socha Ludvíka XIV. z červeného mramoru.

Za zmínku stojí i gobelínový  pokoj, kde  stálo (přezdobené) piano a harmonium v jednom,  porcelánový páv a jiné šílenosti. Vše kolem bylo  extrémně  přeplácané.

Stále jsme, snad  z pudu sebezáchovy,  uhýbali těžkým lustrům (některým z Míšeňského porcelánu, jiným z českého křišťálu).

A těch svíček, co lustry tenkrát (s)potřebovaly - všechno pro potěchu jedněch očí. 

Součástí interiérů byla také obrovská  benátská zrcadla, některá též ozdobena míšeňským porcelánem. Přemýšleli jsme, jak tehdy musela do  hornaté oblasti probíhat  přeprava těchto obrů. Z Míšně  stála na stole veliká květina.

Neméně   absurdní byl i 50 ha park (rozdělený do 5 sekcí). Kromě již zmíněného umělého vodopádu a  Neptunovy fontány jsme tu shlédli chrám Venuše,  Maurský kiosek (Ludvík se zajímal o orient), Kapličku Sv. Anny, hudební pavilon, především však dominantu  celého parku – Venušinu jeskyni. Právě v této několik  desítek m  dlouhé a 15 m vysoké  betonové  konstrukci, vyzdobené umělými krápníky, elektroinstalací, barevným umělým osvětlením a  umělým jezírkem, trávil   Ludvík  mnoho času poslechem Wagnerových děl, která  na jevišti předváděli hudebníci.  Lodí ve tvaru labutě se nechal sloužícími tahat po  jezírku.

Co napsat na závěr ? Linderhof  je dokonale zasazen  do přírodního okolí alpské krajiny. Větší   architekt. směsici jsem doposud neviděla,   často jsem kroutila hlavou a  smála se (ale v  dobrém).  Právě  pro svou absurdnost zámek s parkem stojí za návštěvu.

duben 2012, http://www.victoria-ck.cz/

 

Články s výlety v Bavorsku související:

Neuschwanstein

Herrenchiemsee-Bavorské Versilles a jezero Chiemsee

Garmisch-Partenkirchen a soutěska Partnachklamm

Wieskirche - Bavorsko

Použité odkazy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lohengrin

https://www.youtube.com/watch?v=lqk4bcnBqls