Levnov (Ketkovský hrad), Malá skála, Senoradský mlýn, Kraví hora – nejen údolím řeky Oslavy
I když už jsem trošku procourala zahraničí, Levnov dokazuje (stejně jako kupa jiných míst ), že je v naší vlasti mnoho pěkného k vidění (často doslova za humny), zvlášť v podzimních dnech, kdy se příroda krásně vybarvuje.
Na vytištěnou mapku se barevnými fixkami namalovaly trasy (naplánovaly cesty), ale už po pár stech metrech jsme štrádovali i mimo značky.
Z Brna (něco přes 30 km) přes Rosice, Zastávku u Brna a Rapotice (zde na křižovatce doleva, přes koleje, pak už jen 4 km) jsme do Ketkovic přijeli za slabou půlhodinu.
Ve vsi jsme odbočili doprava a po úzké silnici kolem hřbitova se dostali k lesu.(viz mapa). Odtud jsme se již pěšky pokračovali po červené. Asi po 1 km (rozcestník „Levnov zřícenina - odbočka“) se červená rozdvojila. Rozhodli jsme se odbočit vpravo na Ketkovský hrad (Levnov), nacházející se v přírodní rezervaci Údolí Oslavy a Chvojnice. Byla to šikovná volba, protože zde již vrcholky kopců osvítilo slunce, na rozdíl od červené směrem vlevo – dolů, do doposud zastíněného údolí řeky Oslavy. (Touto cestou jsme se ale ve finále vraceli zpět).
Zbytky kdysi poměrně rozsáhlého středověkého hradu (1346), postaveného vysoko (120 m) na skalnatém ostrohu nad soutokem Oslavy a Chvojnice, jsou hlavní kulturně historickou zajímavostí této oblasti. Roku 1442 byl hrad, jakožto loupežnické sídlo, vojskem moravských stavů obležen, dobyt a rozbořen. Zůstala pouze jediná mohutná zeď. Na zříceninu byl později velmi hezký pohled jak z Malé skály, tak i z mostu přes řeku Oslavu.
Ale zpět nahoru…
Hopkali jsme po zbytcích hradu Ketkováku a kochali se výhledy do okolí. V dáli funěly páry z chladících věží dukovanské elektrárny. Pokračovali jsme (po neznačené cestě) hřbetem skalisek. Cestička po 1,5 km klesla k řece Oslavě a dovedla nás (přes most) k Senoradskému mlýnu (a stejnojmennému rozcestníku). Ač bylo již pozdní dopoledne, po zemi se stále válela mlha. Míjeli jsme chatičky skvěle vsazené do malebného prostředí řeky Oslavy. Po červené jsme se podél řeky cca po 0,5 km dostali k rozcestníku „Pod Levnovem“ . Zde jsme odbočili doprava na žlutou a pak omylem minuli odbočku na Malou skálu (žlutá značka byla velmi nenápadně vyznačena vlevo - na zábradlí) a narazili na malý bufetík (u Šlapkovy skály) Pivko neublížilo.
Hospodský nás navedl zpět k odbočce na Malou skálu (skalní výchoz na pravé straně řeky Oslavy – 400 m.n.m.). Následoval prudký výstup nahoru (cca 140 m ). Odměnou nám byly parádní výhledy. Vlevo dole jsme viděli Ketkovický (Vydrův) mlýn, nahoře zbytky Ketkovického hradu (Levnova), ještě více vlevo na kopci zříceninu Kraví hora a vpravo (po proudu řeky Oslavy směrem k Čučicím) hluboké zelené údolí. Kochali jsme se širokou škálou barev okolní krajiny - od zelené (travnato-jehličnaté), přes žluto-zlatou a oranžovou až po červenou a hnědou (listnatou). Blankytně modrá obloha dokreslovala podzimní obraz.
Stejnou (žlutou) cestou jsme se z Malé skály skutáleli k Senoradskému mlýnu, přešli zpět most přes řeku a vydali se opět do prudkého kopce, po červené, směrem ke zřícenině Kraví hora. Červenou jsme následovali dalšího 3,5 km až ke Skřipině, k mostu. Přešli jsme na na pravý břeh Oslavy a po zelené se vraceli (poměrně nezáživnou cestou) zpět přes Senoradský mlýn (do třetice), k rozcestníku „Pod Levnovem“, (zde se k zelené přidala souběžně i červená). Dostali jsme se zpět k rozcestníku „Levnov zřícenina - odbočka“ (viz červená šipka na mapce ve fotogalerii – z této vidličky se dopoledne vyráželo odbočkou ke zřícenině Ketkovského hradu). Odtud jsme se nyní drželi už pouze červené, která nás dovedla zpět k dostavníku.
Území přírodního parku Oslava (o rozloze 2200 ha) je tvořeno převážně členitou pahorkatinou, porostlou pestrými lesy, s výrazným zářezem řeky Oslavy. Zdejší nejvyšší vrcholy přesahují 350 m.n.m. Procházeli jsme po loukách, skalnatých plochách i lesostepích. Z turistických tabulí jsme se dozvěděli, že v parku (vyhlášeného v roce 1987) žije mnoho významných živočichů (roháč, kudlanka, ještěrka zelená, výr, či skřivan a rostlin (lomikámen, chrpa, vemeník atd). V závějích barevného listí jsme spatřili pouze bramboříky.
Návštěva atraktivních míst této oblasti, ač se na papíře nezdá, nebyla úplně nejsnazší, právě díky zdolávání mnoha kopců. Přesto považuji výlet za pěknou letošní podzimní tečku. ( rok 2012)
Na podzim 2013 jsme si vycházku zopakovali - krajina nabídla snad ještě výraznější paletu barev (i když nebylo zpočátku azuro).
2 další TIPY na pěkné výlety podél řeky Oslavy:
2. Březník- Lamberk - Skřipina