ČR Třebíč - Židovský hřbitov, Židovská čtvrť, Bazilika sv. Prokopa

Židovský hřbitov, Židovská čtvrť a Bazilika svateého Prokopa
  
V roce 1993 (mezi  studii, než začala brigáda skutečná) jsem krátký  čas o letních prázdninách pracovala v Židovském hřbitově v Třebíči  jenom tak, bez honoráře, pro dobrý pocit…  (stejně jako to dělali další dobrovolníci z Česka i ze zahraničí).  

Vedení  města plánovalo v 80. letech min. stol. na místě tohoto z největších hřbitovů  v ČR postavit paneláky. Ještě, že se tak nestalo.

Správce hřbitova a zároveň jeden z jeho zachránců  roky s láskou pečoval  o  místo odpočinku Židů. K úsilí zachovat a opravit  hřbitov se připojil ve svých 73 letech.  Pár dní strávených s úžasným  a pilným člověkem, panem Bohumírem Pavlíkem (bývalým školním inspektorem), bylo příjemnou  odměnou za nekonečné pletí trávy kolem zarostlých hrobů (rozestavěných na ploše cca 12 000 m²). Vyslechla jsem  mnoho krásných slov  o historii a kultuře  tohoto společenství. Bohužel se mi  téměř vše  z paměti během let vytratilo.

Židovská čtvrť, k níž hřbitov  patří,  byla v roce 2003 právem (jako součást třebíčských židovských  památek) zaregistrována do světového a kulturního dědictví UNESCO. Zápisu už se však  pan Pavlík nedožil.

Před pár dny jsem po dlouhé době  opět  do "domu  věčnosti" (hebrejsky  bejt olam) zavítala. Branou  akorát vcházel nynější správce hřbitova. Ochotně provedl, popovídal  pár zajímavostí, pozval do obřadní síně a  daroval knihu.

Na celé  ploše hřbitova  je pohřbeno  asi 11 000 lidí. Nachází  se  zde necelých 3 000 náhrobků - od chudých pomníčků bez nápisu až po honosné rodinné  hrobky.

Náhrobky (dle znaků a  symbolů vytesaných do kamene) dokumentují vývoj náhrobního kamene v různých formách – od renesance, přes  baroko po klasicismus.

Hřbitov se dělí na  dvě  části.

Na hrobech ve staré části není informace, kdy se dotyčný narodil, pouze kolika let se dožil a  je  zde též napsáno, jaký člověk byl (většinou prý  samá superlativa).

Hroby se kdysi kupovaly na věčnost. První datovaný náhrobek  je z roku 1631. Manželé  měli pomník  jeden - napůl.

V roce 1888 průtrž mračen spláchla  mnoho náhrobků, byla proto  přikoupena další (nová) část hřbitova. Hroby  v  této části  stojí v šachovnicovém stylu, na rozdíl od  hrobů křesťanských,   ale jinak jsou jim  již  velmi  podobné (např.  už mají fotografie atd). Mrtví byli ukládáni  vždy  čelem k východu.

V této nové -  mladší části stojí památník obětem první  a druhé světové války a nacistické genocidy. Tragédie holocaustu v druhé světové válce, kdy se do Třebíče vrátilo z koncentračních táborů  z 290 pouhých 10  obyvatel, zde zapříčinila konec existence židovské obce.    

Pan Malášek zdůraznil další významný hrob, ve kterém  je pochovám rabín Samuel Pollak (1842-1906). V roce 1903  tento muž  otevřel a posvětil  obřadní síň, stojící hned vedle  vstupní brány.  Správce sundal provazy a  dovolil proběhnout  interiérem obřadní síně. Ukazoval výzdobu budovy a porcelánové umyvadlo, sloužící k rituálnímu omytí rukou před  obřadem. Poslední židovský pohřeb se  zde konal v roce 1992.

Zní to možná trochu podivně, ale návštěva  domu věčnosti na Hrádku  (nacházejícího se "na kopci za městem" proto,  aby  nebyl tenkrát na očích měšťanům  a vrchnosti)  byla  příjemnou   předjarní procházkou. Klid rušily pouze nezbedné veverky. 

Po hřbitově s prochází nejen  místní, ale navštěvují jej potomci zesnulých z celé Evropy.

Doporučuji procházku prodloužit. Přes  kopec se  Hrádkem   (anebo ulicemi)  se dostanete  k levému břehu řeky  Jihlavy, do třebíčské Židovské čtvrti. Původní obyvatelé byli  za druhé sv. války vyvražděni. GHETTO se řadí mezi urbanisticky nejzachovalejší v Evropě. Hlavními "tahy"  této  čtvrti jsou ul. L. Pokorného a  Blahoslavova. Je možné  probrouzdat křivolakými  uličkami, průchody, temnými zákoutími,   shlédnout zvláštní architekturu  domů - obydlí  bez dvorů a zahrad -  všech jaksi zvláštně spolu propojených... poslepovaných*.

Kondominia* jsou  stavební soubor  pro židovské čtvrti typický.  Domy se vertikálně i horizontálně dělily majetkově. Takovéto vlastnictví  se na domech projevovalo odlišnými tvary oken, barevností omítky  či členěním fasády  atd.  Přinášelo spoustu problémů spojených s opravami, či s prodejem atd.

Rozhodně  stojí za návštěvu Zadní synagoga (kde  je stálá výstava vývoje židovské obce),  Přední synagoga a  další pamětihodnosti, které čtvrť nabízí. 

Bude - li chuť, můžete  si  prohlédnout   skvost středověkého stavitelství, románsko - gotickou  Baziliku svatého Prokopa  (vybudovanou  v 13. stol. jako součást benediktinského kláštera z 11.  stol.), která se v roce 2003  též dostala na Seznam světového dědictví UNESCO.

Poděkování panu Maláškovi, správci, za ochotu a  čas.



Některé popisované cenné památky propojuje naučná stezka "Po stopách opatů a rabínů"

Galerie obshuje  fotky  až do roku  2023.

 

 Použité odkazy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie

Další navštívené Židovské hřbitovy:

Boskovice

Mikulov