Koloseum, Fontána di Trevi, Španělské schody, Konstantinův vítězný oblouk - ŘÍM - ITÁLIE

Jedním ze symbolů Věčného města je přes 2 000 let starý amfiteátr – (původním názvem Fláviovo divadlo) - místo oslav starověkého Říma, především však krvavých gladiátorských zápasů. Koloseum nechal postavit (v letech 70 až 80) v místě bývalého umělého jezera císař Vespasián a dílo dokončil jeho syn Titus. Fyzicky práci provedlo 20 000 otroků a zajatců. Císař Vespasián se otevření Kolosea nedožil. Název Koloseum byl odvozen od kolosální sochy císaře Nerona, která stála hned vedle. Původní hlava sochy byla několikrát nahrazena hlavami jiných bohů a císařů. Soše byla přisuzovaná moc věčnosti. Mnich Beda Ctihodný v 8. stol. napsal: „Dokud stojí Kolos, stojí Řím; padne-li Kolos, padne i Řím; padne-li Řím, padne svět". Socha vydržela do středověku. Nyní je možné shlédnout pouze  její podstavec (… a svět se točí dál)

Oválná středová aréna má 85x55 m, rozměry celého Kolosea jsou 188x156 m, obvod 527 m a výška stavby  je 48,5 m.

Na stavbu Kolosea bylo použito mnoho tun kamene a železných svorek, na obklad  velké  množství travertinu.  K vybudování tohoto velkolepého díla  využili Římané všechny své technické znalosti a vynalézavost.

Koloseum tvořila čtyři podlaží, z toho tři  měla arkády ozdobené sloupy. V obloucích stály sochy císařů, hrdinů a bohů. Diváci byli před slunečním žárem a deštěm chráněni  valeriem - systémem plátěných střech. Čtvrté patro s kolonádou bylo obráceno do hlediště a prosvětleno okny. Každý společenský stav si přísně vyhrazoval prostory. Dole měl své místo císař a Vestálky, úplně nahoře obyčejný lid.

Důmyslný byl i podzemní systém chodeb a rozvod vody. Pomocí ramp a  mechanismů  zde probíhala přeprava lidí, šelem i rekvizit. Zbytky těchto prostor (pod původním jevištěm) jsou dobře viditelné uprostřed arény. Když se aréna napustila vodou, odehrávaly se tu falešné námořní bitvy.

 

Zvířata byla dovážena z dalekých krajů. Nechávala se před zápasem vyhladovět, aby byla agresivnější. Často však byla vyděšena hlukem a odmítala napadat své oběti. Pokud se tak stalo, odnesli to  krotitelé.

Titus nebyl oblíben tak jako jeho otec. Gladiátorské boje - profesionální krvelačné zápasy rovnocenných trénovaných protivníků (muž proti muži, muž proti zvířeti, zápasy zvířat… boje na život a na smrt) měly zajistit přízeň občanů a Titovi zvýšit popularitu.

První ceremonie v amfiteátru (který pojal až 50 000 diváků) trvaly 100 dní  a přinesly mnoho obětí.

Každý gladiátor, většinou otrok, uzavřel vstupem do společenství jistou smlouvu se smrtí. V gladiátorské škole se vycvičovali nejen otroci, ale i muži, kteří se chtěli např. zviditelnit, či si přivydělat (vítězství gladiátora bylo ohodnoceno stejně jako roční plat římského vojáka). Pouta ve společenství gladiátorů byla silná. Pohřby  se staly důležitými obřady, často je sponzorovali ostatní gladiátoři. Rodiny bojovníků někdy dostávaly za smrt jistou náhradu.

Z důvodů častých zranění gladiátorů se v Římě velice zdokonalilo lékařství, především chirurgická léčba. Na umrtvení bývalo používáno  opium. Přes veškerý pokrok si ale pro smrt na jeviště přišlo cca 400 000 lidí.

 

Poslední gladiátorské boje jsou zmiňovány kolem roku 435. Koloseum pak  začalo postupně chátrat a  stalo se zdrojem stavebního materiálu. Demolice amfiteátru byla zakázána až v 18. stol.

V současnosti je možné shlédnout asi 1/3 z celé stavby. Koloseum je zapsáno, stejně jako historické centrum Říma, na seznamu památek UNESCA.

V ceně vstupenky je i prohlídka Fora Romana. Ostraha před vstupem do Kolosea kontroluje, zda není v batozích  turistů něco nebezpečného.

 

 

Z pater Kolosea bylo možné shlédnout např.:

Konstantinův vítězný oblouk (Arch of Constantine) byl vybudován senátem a lidem římským na počest císaře Konstantina. Tento muž osvobodil Řím od tyrana Maxentia. Oblouk je zdoben sochami a reliéfy, které zobrazují Konstantinovy hrdinské činy.

 

Palatin (Palatine Hill) je nejslavnější z římských pahorků. Proběhlo zde první osídlení. V roce 753 př. n. l. byl na Palatinu založen dvojčaty, Romulem a Remem, Řím. Podle pověsti byli chlapci dětmi boha Marta a pozemské ženy – Vestálky Rhei Silvie. Po narození byla dvojčata  v košíku vhozena do řeky Tibery, kde je před smrtí zachránila a poté odchovala vlčice*, žijící na Palatinském Pahorku. Děti našel (a pojal za své syny) pastýř se svou ženou. Když se chlapci v dospělosti dozvěděli o svém královském původu, chtěli oba začít vládnout. Pluhem vyryli na kopci Palatin hlubokou brázdu. Po vyznačení města vznikl mezi bratry nesmiřitelný boj o název města. Spor završil Romulus vraždou Rema. Na počest vítěze bylo město pojmenováno Roma.

Sochu vlčice*, kojící Romula a Rema jsme neshlédli pouze v Římě, zdobila i později navštívený rumunský Temešvár a italskou Sienu.

Cestou jsme se zchladili ve Fontáně di Trevi (Trevi Fountain) - nejznámější a největší  fontáně v Římě (25 m výška a téměř 20 m šířka). Fontána byla postavena v letech 1732 - 1762. Zobrazuje sochu boha Poseidona. Fontána je  z velké části zásobována  vodou z podzemního kanálu, postaveného v roce 19 př.n.l.

Po pravé straně fontány jsme si ze zabudovaného kohoutku dočepovali pitnou vodu a přesunuli se na Španělské náměstí (Piazza di Spagna) s proslavenými Španělskými schody,  (nejstarším schodištěm svého druhu v Evropě), vedoucími ke kostelu Trintá dei Monti. Stavbu kostela započal poč. 16. stol. francouzský král Ludvík XII. a dokončil ( a v roce 1585 vysvětil) papež Sixtus V. Před kostelem stojí Sallustiánský obelisk. Stavba schodiště probíhala v letech 1723 až 1726. Stavitelem byl Francesco de Sancti a architektem Alessandro Speci. Schody zdobila záplava vykvetlých azalek. Propletli jsme se obrovským množstvím turistů až k horním terasám, odkud byl pěkný výhled na Berniniho barokní Fontanu della Barcaccia, nacházející se uprostřed náměstí.

Květen 2012

více  z Itálie

Články související s výletem do Itálie:

Řím - Vatikán, Bazilika sv. Petra, Pantheon a další

Řím- Forum Romanum, Kapitol, památník Victora Emanuela II. a další

 Neapol

Sopka Vesuv a Pompeje

Ostrov Capri