Veřejná doprava ve Spojených arabských emirátech

Pokud přijedete do Spojených Arabských Emirátů, a nechcete jenom setrvávat v hotelovém komplexu nebo na hotelové pláži zajištěni cestovní kanceláří, bude potřeba vyřešit jakým způsobem se přepravovat. Vzdálenosti mezi jednotlivými zajímavostmi i třeba v Dubaji jsou totiž značné, jen historickou Deiru a Palmový ostrov dělí více než 20 kilometrů.

 

Jednou z možností, jak v SAE cestovat jsou vozy taxi. Oproti našim zeměpisným šířkám jsou relativně levné (zejména jede-li vás více) a je jich dostatek. Pro příklad 11-ti kilometrová trasa stála cca 250 Kč i s dýškem. Taxikáři se hlavně orientují podle hotelů nebo význačných bodů, názvy ulic jim moc neříkají. Existují i speciální taxi pro ženy s růžovou střechou a samozřejmě ženami řidičkami.

 

V samotné Dubaji pak funguje poměrně slušný systém městské dopravy. Páteř MHD tvoří metro, které je o nějakých 40 let mladší než to pražské a je plně automatické. Linky existují dvě, modrá a červená, a jsou v provozu do 5-ti hodin ráno do 24 hodin a ve čtvrtek a pátek o 2 hodiny déle.

 

Před nástupem do jakéhokoliv vozidla je potřeba opatřit si jízdenku tedy v tomto případě nabitou kartičku. Pro turisty, jsou nejvhodnější 2 typy ze 4 vydávaných a to tzv. červená NOL Card a nebo stříbrná NOL Card. Ta první je vhodná pokud chcete uskutečnit jen několik jízd. Stojí 2 AED a jízdné je vždy o jeden dirham dražší než u té stříbrné, která ale stojí 6 AED. Tyto karty jsou ovšem prodávány již s kreditem takže min cena té stříbrné je 25 AED. Jízdné se odpočítává podle počtu zón (v Dubaji jsou celkem 3 zóny), pro 2 a 3 zóny je platnost 180 minut a jsou v tom až 3 přestupy. Důležité ovšem je, si kartu označit při nástupu i výstupu a to v jakémkoliv dopravním prostředku. A kontroly chodí, vím z vlastní zkušenosti.

 

Pokud máte v plánu po Dubaji jezdit během dne více, vyplatí se celodenní lístek za 20 AED. Nahrává se na ty samé karty. Automaty nebo prodejní okénka jízdenek jsou na všech stanicích metra nebo autobusových nadražích.

 

Co se týče odlišností oproti evropským zvyklostem, jeden čelní vůz metra je vyhrazen ženám a dětem a jeden je tzv. Gold class, tedy první třída. Je tu potřeba mít tzv. Gold Card, kterou si můžete také pořídit, ale cena za jízdenku je dvakrát dražší. V době špičky, kdy lidé jedou do práce nebo z práce bývají vozy metra často plné a sem tam musíte počkat na další soupravu, protože se prostě nevejdete.

 

V Dubaji jezdí také tramvaj, zatím pouze jen jedna linka a vyplatí se vám ji použít v podstatě jen v případě, že cestujete od stanice metra v dubajské maríně ke stanici monorailu na Palmový ostrov. Rovněž i tady je jeden vůz určen ženám a dětem a jeden je první třída. Stanice jsou plně klimatizované jako u metra a jízdenky si označujete na nástupištích. A jedna zajímavost, tramvaj nemá trolejové vedení, proud odebírá ze třetí kolejnice umístěné mezi kolejemi.

 

Autobusová doprava ve městě je relativně pomalá a není tak častá. Intervaly se pohybují od 15 do 30 minut a jízdní řády se omezují pouze na interval odjezdů. Takže můžete na něj čekat minutu a nebo půl hodiny. I zde je přední část vyhrazena ženám, ale procházet jí mohou všichni. Autobusové čekárny jsou plně klimatizované, jenže sem tam klimatizace nefunguje a pak je lapší trávit čas venku. V některých jsou i plánky sítě, ale ne vždy aktuální, to platí i o odjezdových stáních v autobusových terminálech.

 

Na Palmový ostrov jezdí monorail, což je jednokolejnicová dráha vedená nad terénem. Ta však do systému MHD nepatří a cena zpáteční jízdenky je 30 AED. Cesta se ale vyplatí, už jenom kvůli asi nejlepšímu pohledu na pohádkový hotel Palm Jumeirah.

 

Z Dubaje vyjíždí také několik meziměstských autobusových linek do Abú Dhabi, Sharjahu, Ajmanu, Fujiarahu, Al Ainu nebo horské vesnice Hatta. Tyto linky jezdí rovněž v rámci dopravního dubajského podniku a jízdné se opět platí těmito předplacenými kartičkami, jen je dražší, např jízdné do Abu Dhabi nebo Al Ainu stojí 25 AED, do Hatty 10 AED. Jednotlivé meziměstské linky také neodjíždějí z jednoho místa ale z různých terminálů obvykle v blízkosti stanice metra. Například linky do Abu Dhabi jedou z terminálů IBN Battuta a Al Ghubaiba, linky do Sharjah a Hatty z terminálu Al Sabka v Deiře.

 

Z Dubaje jede také 3x denně autobusová linka do ománského Maskatu. Ta vyjíždí z terminálu u stanice metra Abu Hail. Linku provozuje ománská společnost Mwasalat a jízdenku (která vyjde na 90 EAD pro cestu tam i zpět) lze koupit přímo na tomto autobusovém nádraží, kde má společnost stánek, lépe řečeno stolek. Tímto spojem rovněž můžete do Ománu cestovat bez víz, stačí vám razítko vstupu do SAE a na hranicích dostanete zdarma krátkodobé ománské vízum. Ovšem platí se výstupní poplatek z emirátů a to 35 AED.

 

Vlaky v emirátech nejezdí ale připravuje se v současné době železnice, která má spojit Saudskou Arábii, Katar, Bahrajn, Emiráty a Omán. To je ovšem zatím hudba budoucnosti.

 

Cestování v Emirátech není nic složitého a k hlavním turistickým atrakcím se lze relativně snadno a levně dostat i veřejnou dopravou.